Daňová rezidence ve Švédsku z pohledu českého daňového rezidenta

Švédsko nepočítá 183 dnů: neomezenou daňovou povinnost, tedy z celosvětových příjmů, máte, jestliže ve Švédsku skutečně bydlíte (bosatt) nebo tam pobýváte alespoň šest po sobě jdoucích měsíců. Krátké výjezdy pobyt nepřerušují a může zasahovat do dvou kalendářních let; stálé mohou být i pravidelné každoroční pobyty po 4–5 měsících. Po odchodu zůstáváte osobou s neomezenou daňovou povinností, dokud máte se Švédskem podstatnou vazbu. Česká republika hledí na bydliště a alespoň 183 dnů pobytu v kalendářním roce. Dvojí rezidenci rozhoduje čl. 4 odst. 2 smlouvy ČSSR–Švédsko z roku 1979; Česko příjmy zdaněné ve Švédsku zpravidla vyjímá s výhradou progrese.

Ověřte svůj status: Česko a Švédsko

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Švédska a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Švédsko považuje za daňového rezidenta

Prvním kritériem je, zda máte ve Švédsku bydliště (bosatt): zda je Švédsko místem, kde skutečně bydlíte a kde máte hlavní bydlení. V praxi jsou takové osoby přihlášeny v evidenci obyvatel (folkbokförda). Počet dnů zde nerozhoduje — přestěhovali-li jste se do Švédska žít, máte neomezenou daňovou povinnost ode dne přestěhování.

Druhým kritériem je stálý pobyt (stadigvarande vistelse): podle přípravných materiálů k zákonu a praxe jde o pobyt ve Švédsku alespoň šest po sobě jdoucích měsíců, i když zasahuje do dvou kalendářních let. Krátké výjezdy (dovolená, cesty domů) jej nepřerušují. Na rozdíl od českého ZDP Švédsko nepočítá 183 dnů v kalendářním roce.

I pobyt kratší než šest měsíců může být stálý, je-li pravidelný: soudy posuzují délku, rozsah a pravidelnost každoročních pobytů. Každoročních 5 po sobě jdoucích měsíců je stálý pobyt (HFD 2018 ref. 30 I); 4 měsíce spolu s dalšími návštěvami také (HFD 2019 not. 26); zhruba 3 měsíce spolu s přibližně měsícem dalších návštěv nikoli (HFD 2018 ref. 30 II, HFD 2019 not. 27).

Třetí kritérium se týká jen těch, kdo dříve ve Švédsku bydleli (bosatt) a odešli: mají dál neomezenou daňovou povinnost, dokud mají se Švédskem podstatnou vazbu. U švédských občanů a osob, které ve Švédsku žily celkem alespoň 10 let, platí po dobu 5 let od odchodu domněnka takové vazby.

Domněnka podstatné vazby po dobu 5 let od odchodu platí pro švédské občany a pro osoby, které ve Švédsku bydlely nebo se tam stále zdržovaly celkem alespoň 10 let.

Bez švédského občanství platí domněnka jen tehdy, jestliže jste ve Švédsku bydleli nebo se tam stále zdržovali celkem alespoň 10 let. Nevíte-li to, vycházíme z toho, že se domněnka může uplatnit.

Podstatná vazba se posuzuje podle souhrnu okolností. Největší váhu má zpravidla dřívější stálý byt ponechaný po odchodu; významná je také rodina ve Švédsku, vlastní podnik nebo podíl dávající podstatný vliv na švédskou společnost, občanství a délka dřívějšího bydlení. Rekreační chata sama o sobě vazbu zpravidla nezakládá; dlouhý pobyt v zahraničí vazbu oslabuje. Platí domněnka: prokázat, že vazba neexistuje, musíte vy.

Zda ve Švédsku „bydlíte“, se posuzuje podle skutečností (byt, přestěhování, přihlášení v evidenci obyvatel), proto je závěr pravděpodobný, nikoli jistý.

Švédsko je místem vašeho skutečného bydliště (bosatt), máte tedy ve Švédsku neomezenou daňovou povinnost (3 kap. 3 § bod 1 IL) a platíte daň z celosvětových příjmů (3 kap. 8 § IL) bez ohledu na počet dnů. V roce přestěhování platí neomezená povinnost ode dne, kdy jste se ve Švédsku usadili nebo začal stálý pobyt; předtím a po odchodu (nezůstane-li podstatná vazba) je povinnost omezená.
Pobýváte ve Švédsku alespoň šest po sobě jdoucích měsíců (krátké výjezdy pobyt nepřerušují) — jde o stálý pobyt (stadigvarande vistelse) a máte ve Švédsku neomezenou daňovou povinnost (3 kap. 3 § bod 2 IL) z celosvětových příjmů. V roce přestěhování platí neomezená povinnost ode dne, kdy jste se ve Švédsku usadili nebo začal stálý pobyt; předtím a po odchodu (nezůstane-li podstatná vazba) je povinnost omezená.
Každý rok pravidelně pobýváte ve Švédsku 5 a více po sobě jdoucích měsíců. Nejvyšší správní soud Švédska uznal takový pobyt za stálý (HFD 2018 ref. 30 I), i když osoba většinu roku žije v zahraničí — máte tedy ve Švédsku pravděpodobně neomezenou daňovou povinnost (3 kap. 3 § bod 2 IL).
Každý rok pravidelně pobýváte ve Švédsku asi 4 po sobě jdoucí měsíce a přijíždíte i jindy. Soud uznal za stálý pobyt 4 měsíce každé léto spolu s dalšími návštěvami do 3 týdnů (HFD 2019 not. 26), ale ne 3 měsíce spolu s dalšími návštěvami na 3–5 týdnů (HFD 2018 ref. 30 II, HFD 2019 not. 27). Závěr závisí na celkovém rozsahu pobytu: Švédsko vás může považovat za osobu s neomezenou daňovou povinností.
Ze Švédska jste odešli před méně než 5 lety a platí pro vás domněnka podstatné vazby (švédské občanství nebo alespoň 10 let bydlení tam). Se zachovanými vazbami máte ve Švédsku dál neomezenou daňovou povinnost (3 kap. 3 § bod 3, 7 § IL) — z celosvětových příjmů.
Ze Švédska jste odešli před méně než 5 lety a platí pro vás domněnka podstatné vazby (3 kap. 7 § IL): dokud neprokážete, že vazba neexistuje, považuje vás Švédsko za osobu s neomezenou daňovou povinností (3 kap. 3 § bod 3 IL).
Dříve jste ve Švédsku bydleli a zachovali jste si s ním podstatnou vazbu (byt, rodina, podnik nebo podstatný vliv na švédskou společnost apod.) — Švédsko vás pravděpodobně považuje za osobu s neomezenou daňovou povinností (3 kap. 3 § bod 3, 7 § IL). Posuzuje se souhrn okolností a dlouhý pobyt v zahraničí vazbu oslabuje.

Kdy jste nerezident

Ve Švédsku nebydlíte, nezdržujete se tam stále a jako bývalý rezident nemáte podstatnou vazbu — ve Švédsku máte omezenou daňovou povinnost, jen z vybraných příjmů ze švédských zdrojů: mzda za práci ve Švédsku, švédské důchody, odměny členů představenstev — SINK 22,5 % (od roku 2027 20 %); příjmy ze švédských nemovitostí — 30 %.
Ze Švédska jste odešli před méně než 5 lety a platí pro vás domněnka podstatné vazby (3 kap. 7 § IL). Myslíte si, že jste vazby nezachovali, ale prokázat to musíte vy: dokud Skatteverket nesouhlasí, mohou vás považovat za osobu s neomezenou daňovou povinností. Pokud to prokážete — omezené zdanění jen z příjmů ze Švédska.
Dříve jste ve Švédsku bydleli, ale domněnka podstatné vazby se na vás nevztahuje (uplynulo 5 a více let, nebo nemáte švédské občanství ani 10 let bydlení tam). Zda máte podstatnou vazbu, není jasné; bez ní máte ve Švédsku omezenou daňovou povinnost, ale Skatteverket může vaše vazby (byt, rodina, podnik) posoudit jinak.
Ve Švédsku jste nepobývali šest po sobě jdoucích měsíců, ale není jasné, zda je Švédsko místem vašeho skutečného bydliště (bosatt). Pokud ano — máte neomezenou daňovou povinnost bez ohledu na dny; pokud ne — zdaňujete jen příjmy ze Švédska. Uchovávejte doklady o tom, kde máte byt a kde jste přihlášeni v evidenci obyvatel.

Kde se právo Švédska střetává s českými předpisy

Kolize: stálý pobyt ve Švédsku a bydliště v Česku. Švédsko vás považuje za osobu s neomezenou daňovou povinností, protože tam pobýváte alespoň šest po sobě jdoucích měsíců nebo každý rok pravidelně delší dobu; Česko vás považuje za rezidenta kvůli bydlišti nebo pobytu alespoň 183 dnů v kalendářním roce (§ 2 odst. 2 a 4 ZDP). Rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy ČSSR–Švédsko z roku 1979: stálý byt jen v Česku — jste rezidentem Česka; stálý byt v obou státech — středisko životních zájmů; dále místo, kde se obvykle zdržujete, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda příslušných úřadů.
Kolize: bydlíte ve Švédsku a Česko vás také považuje za rezidenta. Švédsko vás považuje za osobu s neomezenou daňovou povinností, protože tam skutečně bydlíte (bosatt) — bez ohledu na dny. České právo také vychází z bydliště: stálý byt v Česku s úmyslem trvale se v něm zdržovat zakládá rezidenci, i když většinu roku trávíte ve Švédsku. Podle smlouvy: je-li stálý byt jen ve Švédsku, ukazuje čl. 4 odst. 2 na Švédsko; máte-li stálý byt v obou státech, rozhoduje středisko životních zájmů (rodina, práce, podnikání, majetek).
Kolize: podstatná vazba ke Švédsku po přestěhování do Česka. Po odchodu ze Švédska můžete pro Švédsko zůstat osobou s neomezenou daňovou povinností kvůli podstatné vazbě (3 kap. 3 § bod 3, 7 § IL) a Česko vás bude považovat za rezidenta kvůli bydlišti nebo 183 dnům pobytu. Rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy: je-li stálý byt jen v Česku, jste rezidentem Česka a Švédsko smí zdanit jen příjmy ze švédských zdrojů v mezích smlouvy. Proto záleží na tom, zda je byt ve Švédsku stále „k vaší dispozici“: ponechaný dřívější byt může znamenat stálý byt v obou státech a přesunout otázku ke středisku životních zájmů.

Co dalšího vědět

Švédsko nepočítá 183 dnů, ale šest po sobě jdoucích měsíců. Švédským kritériem je stálý pobyt alespoň šest po sobě jdoucích měsíců (krátké výjezdy jej nepřerušují), i když období zasahuje do dvou kalendářních let; stálé mohou být i pravidelné každoroční pobyty po 4–5 měsících. Česko počítá alespoň 183 dnů v kalendářním roce a započítává každý započatý den. Výsledky obou států se proto nemusí shodovat: 190 dnů rozptýlených během roku zakládá českou rezidenci, ale ne nutně stálý pobyt ve Švédsku; naopak 5 měsíců každé léto vás může učinit osobou s neomezenou daňovou povinností ve Švédsku.
Rok přestěhování: Švédsko rok dělí, Česko při 183 dnech ne. Švédsko zdaňuje za kalendářní rok, ale neomezená povinnost platí ode dne, kdy jste se ve Švédsku usadili nebo začal stálý pobyt, až do odchodu (nebo dokud trvá podstatná vazba); za zbytek roku jen příjmy ze Švédska. V Česku zakládá 183 dnů pobytu rezidenci za celý kalendářní rok (při příchodu zpětně od 1. ledna, při odchodu až do konce roku), bydliště od jeho vzniku do zániku; dělená rezidence je možná podle smlouvy. Sladěte období v obou státech, abyste tytéž příjmy nezdanili dvakrát; jinak se obraťte na příslušný úřad podle čl. 25 smlouvy.
Mzda za práci ve Švédsku. Mzda za práci fyzicky vykonanou ve Švédsku je příjmem ze švédského zdroje; nerezidenti Švédska z ní platí SINK 22,5 % v roce 2026 (od roku 2027 20 %), nebo si zvolí běžné zdanění. Jste-li podle smlouvy rezidentem Česka, Švédsko ji nezdaní, jsou-li splněny všechny podmínky čl. 15 odst. 2: nejvýše 183 dnů ve Švédsku v příslušném kalendářním roce, zaměstnavatel nemá bydliště (sídlo) ve Švédsku a mzda nejde k tíži jeho stálé provozovny nebo stálé základny ve Švédsku (švédský § 6 a zákona o SINK počítá 183 dnů v jakémkoli období 12 měsíců). Zdaní-li mzdu Švédsko, Česko ji podle čl. 23 odst. 1 smlouvy vyjme ze zdanění s výhradou progrese.
Dvojí zdanění: Česko vyjímá, Švédsko započítává. Jste-li podle smlouvy rezidentem Česka, Česko příjmy, které smí zdanit Švédsko (například mzdu za práci ve Švédsku nebo příjmy ze švédské nemovitosti), vyjme ze zdanění s výhradou progrese; u dividend, licenčních poplatků, tantiém a příjmů umělců a sportovců (čl. 10, 12, 16 a 17) švédskou daň započte nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy (čl. 23 odst. 1 smlouvy, § 38f ZDP). Švédskou daň prokazujete potvrzením švédského správce daně (§ 38f odst. 5 ZDP). Jste-li rezidentem Švédska, Švédsko českou daň započte (čl. 23 odst. 2 písm. a)). Neodpovídá-li zdanění smlouvě, můžete se obrátit na příslušný úřad (čl. 25; smlouva lhůtu nestanoví).
Rezident Švédska pracující v Česku: pravidlo šesti měsíců. Máte-li ve Švédsku neomezenou daňovou povinnost a pracujete v Česku na základě pracovního poměru alespoň šest měsíců, Švédsko tuto mzdu nezdaní v rozsahu, v jakém byla zdaněna v Česku (sexmånadersregeln); při práci alespoň jeden rok v jednom státě je mzda osvobozena i bez zdanění tam z důvodu zákona nebo praxe tohoto státu (ettårsregeln). Krátké návštěvy Švédska období nepřerušují, nepřesahují-li 6 dnů za měsíc práce (72 dnů za rok). Pravidlo jednoho roku neplatí pro veřejnou službu (kromě vývozu služeb), obě pravidla neplatí pro práci na lodích a některých letadlech. Na OSVČ se pravidlo nevztahuje — rozhoduje jen smlouva. Mzda za práci vykonanou v Česku je příjmem z českého zdroje (§ 22 odst. 1 písm. b) ZDP), takže ji Česko zdaní i u nerezidenta.
Podnikání v Česku při švédské rezidenci. Jste-li podle smlouvy rezidentem Švédska a nemáte v Česku stálou provozovnu ani stálou základnu, zdaní se zisky z podnikání a příjmy ze svobodného povolání jen ve Švédsku (čl. 7 a 14 smlouvy) — obecní a státní daní podle švédské stupnice. Máte-li v Česku stálou provozovnu nebo stálou základnu, smí Česko zdanit příjmy, které jí lze přičíst, a Švédsko českou daň započte (čl. 23 odst. 2 písm. a)).
Důchody: zdaní je jen stát, odkud pocházejí. Podle čl. 19 smlouvy podléhají penze a podobné platy zdanění pouze ve státě, ze kterého pocházejí. Švédský důchod rezidenta Česka tedy zdaní jen Švédsko — SINK 22,5 % (od roku 2027 20 %), u státních důchodů z částky nad 3 799 SEK měsíčně — a Česko jej nezdaní (smí jej jen zohlednit při určení sazby, čl. 23 odst. 1 smlouvy). Český důchod rezidenta Švédska zdaní jen Česko; Švédsko jej může zahrnout do základu, ale odečte švédskou daň, která na něj připadá (čl. 23 odst. 2 písm. b)). Mzdy za veřejnou službu zdaní zpravidla jen vyplácející stát; penze z veřejné služby také, ledaže je příjemce státním občanem druhého státu a má v něm bydliště (čl. 18).
Expertskatt: 25 % mzdy bez daně pro zahraniční odborníky. Cizinci, kteří v 5 předchozích kalendářních letech ve Švédsku nebydleli, a přicházejí jako experti, vědci nebo klíčoví pracovníci ke švédskému zaměstnavateli, neplatí na základě rozhodnutí Forskarskattenämnden daň z 25 % mzdy (ani pojistné z této části) po dobu až 7 let; žádost se podává do 3 měsíců od začátku práce. Od 1. 1. 2027 je navrženo 30 %, připuštění švédských občanů a lhůta pro žádost 6 měsíců — ověřte, zda byl zákon přijat.
Odchod ze Švédska: podstatná vazba, pravidlo 10 let a čl. 13 smlouvy. Obecnou daň při odchodu pro fyzické osoby IL nezná, ale: (1) bývalí rezidenti mají dál neomezenou daňovou povinnost, dokud mají podstatnou vazbu (u švédských občanů a osob s 10 lety bydlení platí domněnka po dobu 5 let); (2) zisky z prodeje akcií Švédsko podle 3 kap. 19 § IL zdaňuje ještě 10 kalendářních let po odchodu. Smlouva ČSSR–Švédsko však pravidlo pro bývalé rezidenty nemá: jste-li podle ní rezidentem Česka, zdaní zisk z prodeje akcií (kromě podílů ve společnostech s převážně nemovitým majetkem) jen Česko (čl. 13). Česko obecnou daň při odchodu (exit tax) u fyzických osob nemá.
Sociální zabezpečení: nařízení (ES) č. 883/2004. Mezi Českem a Švédskem se pojistné neřídí daňovou smlouvou, ale nařízením (ES) č. 883/2004: platíte je zpravidla ve státě, kde pracujete; zaměstnanec vyslaný českým zaměstnavatelem do Švédska nejvýše na 24 měsíců zůstává v českém systému (formulář A1); kdo obvykle pracuje v obou státech, je pojištěn ve státě bydliště, vykonává-li tam podstatnou část činnosti.
Která smlouva platí: smlouva s Československem z roku 1979. Platí Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze 16. 2. 1979, v platnosti od 8. 10. 1980 a uplatňovaná na příjmy od 1. 1. 1981 (vyhláška č. 9/1981 Sb.); mezi Českou republikou a Švédskem se uplatňuje dál. Úmluva MLI se na ni v roce 2026 ještě neuplatňuje. Rezidence: čl. 4 odst. 2; závislá činnost: čl. 15 odst. 2 (183 dnů v kalendářním roce); veřejná služba: čl. 18; penze jen ve státě zdroje: čl. 19; zisky z prodeje majetku: čl. 13 (bez pravidla pro bývalé rezidenty); vyloučení dvojího zdanění: čl. 23 (Česko vynětí s výhradou progrese a zápočet u čl. 10, 12, 16, 17; Švédsko zápočet); řešení případů dohodou: čl. 25.

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 16. 2. 1979; vyhláška č. 9/1981 Sb.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Smlouva podrobně: příjmy, sazby, pravidlo 183 dnů →

Pojmy, se kterými se setkáte ve Švédsku

bosatt: skutečné bydliště ve Švédsku: zakládá neomezenou daňovou povinnost bez ohledu na dny (3 kap. 3 § IL)
stadigvarande vistelse: stálý pobyt: alespoň šest po sobě jdoucích měsíců, krátké výjezdy jej nepřerušují
väsentlig anknytning: podstatná vazba bývalého rezidenta ke Švédsku; u švédských občanů a po 10 letech bydlení se 5 let po odchodu předpokládá
SINK: zvláštní daň z příjmů nerezidentů: 22,5 % v roce 2026, od roku 2027 20 %
Skatteverket: švédská daňová správa
expertskatt: úleva pro zahraniční experty, vědce a klíčové pracovníky: 25 % mzdy bez daně po dobu až 7 let

Otázky

Každé léto trávím pět měsíců ve Švédsku a byt mám v Česku. Jsem švédským rezidentem?

Možná: Nejvyšší správní soud Švédska uznal pravidelné každoroční pobyty po 5 po sobě jdoucích měsících za stálý pobyt, i když osoba většinu roku žije v zahraničí (HFD 2018 ref. 30 I); 4 měsíce s dalšími návštěvami také, 3 měsíce s málo dalšími návštěvami ne. S bytem v Česku jste zároveň českým rezidentem a rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy: je-li váš jediný stálý byt v Česku, jste rezidentem Česka.

Kdy smí Švédsko zdanit mou mzdu, jsem-li rezidentem Česka?

Švédsko zdaňuje mzdu za práci fyzicky vykonanou ve Švédsku daní SINK (22,5 % v roce 2026). Podle čl. 15 odst. 2 smlouvy ji nezdaní, pobýváte-li ve Švédsku nejvýše 183 dnů v kalendářním roce, zaměstnavatel nemá bydliště (sídlo) ve Švédsku a mzda nejde k tíži jeho švédské stálé provozovny. Zdaní-li ji Švédsko, Česko ji vyjme ze zdanění s výhradou progrese.

Kdo zdaní švédský důchod, když žiji v Česku?

Jen Švédsko: podle čl. 19 smlouvy ČSSR–Švédsko podléhají penze zdanění pouze ve státě, ze kterého pocházejí. Švédsko z nich vybírá SINK (u státních důchodů z částky nad 3 799 SEK měsíčně); český důchod rezidenta Švédska naopak zdaní jen Česko.

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

3 kap. 3 § Inkomstskattelag (1999:1229) (IL) — Neomezenou daňovou povinnost (z celosvětových příjmů) mají fyzické osoby, které: 1) mají ve Švédsku bydliště (bosatt); 2) se ve Švédsku stále zdržují (stadigvarande vistas); 3) mají se Švédskem podstatnou vazbu (väsentlig anknytning) a dříve v něm bydlely. Pravidlo se nevztahuje na pracovníky cizích diplomatických a konzulárních úřadů, kteří mají omezenou daňovou povinnost podle 3 kap. 17 § bodů 2–4.
Skatteverket — «Skattskyldighet» (omezená a neomezená daňová povinnost; změněno 30. 1. 2026) — Bydliště ve Švédsku (bosatt) máte, je-li vaše skutečné bydlení ve Švédsku (a máte být přihlášeni v evidenci obyvatel — folkbokförd). Stálý pobyt je pobyt ve Švédsku alespoň šest po sobě jdoucích měsíců; krátké přestávky, například cesty do domovské země, jej nepřerušují. Po odchodu mohou podstatnou vazbu zakládat ponechaný byt, rodina, významný majetek apod. Kdo nemá neomezenou daňovou povinnost, má omezenou — jen z vybraných příjmů ze Švédska.
3 kap. 7 § IL (podstatná vazba) — Podstatná vazba bývalého rezidenta se posuzuje souhrnně: švédské státní občanství; délka dřívějšího bydlení; chybějící stálé bydliště na určitém místě v zahraničí; pobyt v zahraničí za účelem studia nebo léčení; byt ve Švédsku zařízený pro celoroční bydlení; rodina ve Švédsku; podnikatelská činnost ve Švédsku; hospodářské vazby prostřednictvím majetku, který přímo nebo nepřímo dává podstatný vliv na podnikatelskou činnost ve Švédsku; nemovitost ve Švédsku; obdobné okolnosti. Švédský občan nebo osoba, která ve Švédsku bydlela nebo se tam stále zdržovala celkem alespoň 10 let, se považuje za osobu s podstatnou vazbou po dobu 5 let od odchodu, neprokáže-li opak.
3 kap. 8 § IL — Osoby s neomezenou daňovou povinností platí daň ze všech příjmů — ze Švédska i ze zahraničí — s výhradou výjimek podle 3 kap. 9–16 §§ a smluv o zamezení dvojího zdanění.
3 kap. 17–18 §§ IL (omezená daňová povinnost) — Kdo nemá neomezenou daňovou povinnost, má omezenou — jen z vybraných příjmů ze Švédska: mzdy, důchody a odměny podléhající zákonu o SINK (podle IL — zvolili-li jste běžné zdanění); příjmy ze stálé provozovny nebo z nemovitosti ve Švédsku; zisky z prodeje švédských nemovitostí a švédských bytových práv; dividendy švédských ekonomických sdružení apod. Licenční poplatky od podniku se stálou provozovnou ve Švédsku se považují za příjem ze stálé provozovny. Úroky ve výčtu nejsou.
§§ 5, 6 a, 7 Lag (1991:586) om särskild inkomstskatt för utomlands bosatta (SINK), ve znění SFS 2025:1355 a 2025:1356 — SINK platí nerezidenti ze švédské mzdy za práci ve Švédsku, ze mzdy od švédského státu, obce nebo regionu (bez ohledu na místo výkonu práce), z odměn členů představenstev švédských společností, ze švédských důchodů a z některých sociálních dávek. Sazba je 22,5 % u příjmů obdržených po 31. 12. 2025 a 20 % u příjmů obdržených po 31. 12. 2026 (příjmy námořníků 15 %). Mzda od zahraničního zaměstnavatele je osvobozena, pobýváte-li ve Švédsku nejvýše 183 dnů v jakémkoli období 12 měsíců, zaměstnavatel není švédským rezidentem a náklady nenese jeho stálá provozovna ve Švédsku (6 a §). Osvobození podle 6 a § se nevztahuje na pronájem pracovní síly objednateli ve Švédsku (podniku zdaňovanému ve Švédsku, státu, obci nebo regionu), pod jehož vedením a kontrolou pracujete (6 a § druhý odstavec), s výjimkou práce ve Švédsku nejvýše 15 dnů po sobě a celkem nejvýše 45 dnů v kalendářním roce (6 b §).
Skatteverket — «SINK – särskild inkomstskatt för utomlands bosatta» (změněno 30. 9. 2026) — SINK — 22,5 % v roce 2026, 20 % od 1. 1. 2027; daňové přiznání se nepodává. Místo SINK lze každý rok zvolit běžné zdanění podle IL: průměrná obecní daň a státní daň, odpočet výdajů, povinné přiznání; základní odpočet — je-li ve Švédsku zdaněno alespoň 90 % vašich příjmů z práce. U státních důchodů platí nezdanitelná částka 3 799 SEK měsíčně (2026).
§ 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která zde má bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Obvykle se zdržuje ten, kdo zde pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích; započítává se každý započatý den. Bydlištěm je místo, kde má stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl se v něm trvale zdržovat.
čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČSSR–Švédsko (č. 9/1981 Sb.) — Má-li fyzická osoba bydliště v obou smluvních státech, považuje se za osobu s bydlištěm ve státě, v němž má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, ve státě, s nímž jsou její osobní a hospodářská pouta nejužší (středisko životních zájmů). Nelze-li tento stát určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě, rozhoduje stát, kde se obvykle zdržuje; zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném z nich, stát, jehož je státním občanem; jinak upraví otázku příslušné úřady vzájemnou dohodou.
GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 (2026) — 183 dnů zakládá rezidenci za celý kalendářní rok (zpětně od 1. ledna; při odchodu až do konce roku); bydliště zakládá rezidenci od jeho vzniku do zániku; dělená rezidence může vzniknout podle vnitrostátního práva i podle smlouvy; povolení k pobytu ani stát pojištění nerozhodují; důkazní břemeno nese poplatník; potvrzení o daňovém domicilu vydává místně příslušný finanční úřad.
čl. 25 Smlouvy ČSSR–Švédsko (č. 9/1981 Sb.) (řešení případů dohodou) — Osoba, která má za to, že opatření jednoho nebo obou států vedou nebo povedou ke zdanění, jež není v souladu se smlouvou, může nezávisle na opravných prostředcích vnitrostátního práva předložit svůj případ příslušnému úřadu státu, v němž má bydliště; smlouva pro to lhůtu nestanoví.
čl. 15 odst. 2 Smlouvy ČSSR–Švédsko (č. 9/1981 Sb.) — Odměny osoby s bydlištěm v jednom smluvním státě ze zaměstnání vykonávaného ve druhém státě se zdaní jen v prvním státě, jestliže příjemce pobývá ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahujících vcelku 183 dnů v příslušném kalendářním roce, odměny platí zaměstnavatel, který nemá bydliště (sídlo) ve druhém státě, a odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.
§ 38f odst. 1–3, 7–8 ZDP — Dvojí zdanění se vylučuje podle mezinárodní smlouvy. Prostý zápočet: daň zaplacenou v zahraničí lze započíst nejvýše do české daně připadající na zahraniční příjmy, a to za každý stát samostatně. Vynětí s výhradou progrese: zahraniční příjmy se vyjmou, ale sazba se určí ze základu včetně nich. Při souběhu metod se nejprve vyjímá, pak započítává.
čl. 23 Smlouvy ČSSR–Švédsko (vyhláška č. 9/1981 Sb.) — vyloučení dvojího zdanění — Odst. 1: Česká republika příjmy, které smí podle smlouvy zdanit Švédsko, vyjme ze zdanění, může však u ostatních příjmů použít sazbu daně, která by se použila bez tohoto vynětí; u příjmů podle čl. 10, 12, 16 a 17 (dividendy, licenční poplatky, tantiémy, umělci a sportovci) povolí snížit daň o daň zaplacenou ve Švédsku, nejvýše o část české daně připadající na tyto příjmy. Odst. 2: Švédsko českou daň započte podle svých předpisů o zápočtu zahraniční daně (písm. a)); u příjmů, které smí zdanit jen Česká republika, odečte švédskou daň, která na ně připadá (písm. b)).
§ 38f odst. 5, 10 ZDP — Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně (v odůvodněných případech potvrzením plátce nebo depozitáře); k přiznání se přikládá seznam potvrzení se státem, daní v místní měně i v korunách a výší příjmů.
3 kap. 9–13 §§ IL (pravidlo šesti měsíců a pravidlo jednoho roku) — Rezident Švédska, který kvůli závislé činnosti pobývá v zahraničí alespoň šest měsíců, neplatí švédskou daň z této mzdy v rozsahu, v jakém byla zdaněna ve státě výkonu práce (není-li to v rozporu s jeho zákonem nebo smlouvou); při pobytu alespoň jeden rok v jednom státě — i když tam zdaněna nebyla kvůli zákonu, správní praxi nebo dohodě, která není daňovou smlouvou. Pravidlo jednoho roku se nepoužije na práci pro stát, regiony, obce a farnosti Švédské církve (kromě vývozu služeb) ani na poslance Evropského parlamentu; obě pravidla se nepoužijí na práci na švédských, dánských a norských letadlech a na lodích (zvláštní výjimka — zahraniční zaoceánské lodě). Krátké návštěvy Švédska (dovolená, služební cesta) období nepřerušují, nepřesahují-li 6 dnů za každý celý měsíc práce nebo 72 dnů za rok práce.
§ 22 odst. 1 písm. b) ZDP — Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR jsou příjmy ze zdrojů v ČR bez ohledu na to, kdo je zaměstnavatelem.
čl. 7 a 14 Smlouvy ČSSR–Švédsko (č. 9/1981 Sb.) — Zisky podniku se zdaní jen ve státě, kde má podnikatel bydliště (sídlo), ledaže podniká ve druhém státě prostřednictvím tamní stálé provozovny — pak v rozsahu zisků přičitatelných této provozovně (čl. 7). Příjmy ze svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti se zdaní jen ve státě bydliště, ledaže má osoba ve druhém státě pravidelně k dispozici stálou základnu — pak v rozsahu příjmů přičitatelných této základně (čl. 14).
čl. 18 a 19 Smlouvy ČSSR–Švédsko (č. 9/1981 Sb.) — Čl. 19: penze a jiné podobné platy poukazované osobě s bydlištěm v některém smluvním státě podléhají s výhradou čl. 18 odst. 2 zdanění pouze ve státě, ze kterého pocházejí. Čl. 18 odst. 1: odměny (jiné než penze) vyplácené smluvním státem nebo jeho územním celkem za služby prokazované tomuto státu se zdaní jen v tomto státě, ledaže jsou služby prokazovány ve druhém státě osobou s bydlištěm v něm, která je jeho státním občanem, nestala se osobou s bydlištěm v něm jen kvůli těmto službám, nebo odměna nepodléhá dani ve vyplácejícím státě. Čl. 18 odst. 2: penze z veřejné služby se zdaní ve vyplácejícím státě, ledaže je příjemce státním občanem druhého státu a má v něm bydliště.
11 kap. 22–23 §§ IL (expertskatt); návrh zákona předložený Legislativní radě «Skatteincitament för forskning och utveckling» (červen 2026) — Zahraniční experti, vědci a další klíčové osoby, kteří nejsou švédskými občany, v 5 předchozích kalendářních letech ve Švédsku nebydleli ani se tam stále nezdržovali a hodlají tam pobývat nejvýše 7 let, neplatí na základě rozhodnutí Forskarskattenämnden daň z 25 % mzdy po dobu až 7 let; zaměstnavatel je švédský nebo má stálou provozovnu ve Švédsku; žádost se podává do 3 měsíců od začátku práce. Navrženo od 1. 1. 2027 (pro práci zahájenou po 31. 12. 2026): 30 %, připuštění švédských občanů, 84 měsíců, které lze rozdělit, 7 let bez pobytu ve Švédsku, lhůta pro žádost 6 měsíců. K 10. 11. 2026 nebylo ověřeno, zda byl zákon přijat.
3 kap. 19 § IL (pravidlo 10 let) — Osoba s omezenou daňovou povinností platí daň ze zisku z prodeje akcií (delägarrätter), podílů ve švédských společnostech apod., pokud v roce prodeje nebo v předchozích deseti kalendářních letech ve Švédsku bydlela nebo se tam stále zdržovala. Akcie zahraničních společností jsou zahrnuty, jen byly-li nabyty v období neomezené daňové povinnosti.
čl. 13 Smlouvy ČSSR–Švédsko (č. 9/1981 Sb.) — Zisky ze zcizení nemovitého majetku a akcií nebo obdobných práv ve společnosti, jejíž majetek tvoří převážně nemovitosti, se mohou zdanit ve státě, kde nemovitost leží. Zisky ze zcizení jiného majetku, včetně ostatních akcií, se zdaní jen ve státě, kde má zcizitel bydliště (odst. 3); zvláštní pravidlo pro bývalé rezidenty smlouva nemá.
Nařízení (ES) č. 883/2004, čl. 11 odst. 1 a 3 písm. a), čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 1 — Osoba podléhá právním předpisům sociálního zabezpečení jediného členského státu, zpravidla státu, kde pracuje; vyslaný zaměstnanec zůstává v systému vysílajícího státu, nepřesahuje-li vyslání 24 měsíců a nenahrazuje jinou osobu (čl. 12 odst. 1). Zaměstnanec, který obvykle vykonává činnost ve dvou nebo více členských státech, podléhá předpisům státu bydliště, vykonává-li tam podstatnou část činnosti (čl. 13 odst. 1).
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 9/1981 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku; čl. 28 smlouvy — Smlouva byla podepsána v Praze 16. 2. 1979 a vstoupila v platnost podle svého čl. 28 dnem 8. 10. 1980; uplatňuje se na příjmy dosažené od 1. 1. 1981. Byla sjednána s Československem a nadále se uplatňuje mezi Českou republikou a Švédskem.
MF ČR — Přehled platných smluv o zamezení dvojího zdanění (stav k 4. 2. 2026) — Oficiální seznam smluv o zamezení dvojího zdanění, které Česká republika uplatňuje.
Postoj Švédska k Úmluvě MLI (OECD, uloženo 22. 6. 2018) — Švédsko uvádí smlouvu s Československem (Českou republikou) mezi smlouvami, na něž se Úmluva MLI vztahuje (č. 16), a vyhradilo si čl. 35 odst. 7 písm. a): Úmluva se na ni začne uplatňovat až po švédském oznámení o dokončení vnitrostátních postupů. Přehled OECD ze 15. 9. 2026 takové oznámení neuvádí.
Skatteverket — «Belopp och procent – inkomstår 2026» — 2026: státní daň z příjmů — 20 % ze zdanitelného příjmu z práce nad 643 000 SEK; průměrná sazba obecní daně — 32,38 %; daň z kapitálových příjmů — 30 %; SINK — 22,5 %; základní částka (prisbasbelopp) — 59 200 SEK.
45 kap. 33 §, 46 kap. 18 § IL — Ze zisku z prodeje bydlení (rodinného domu nebo bytového práva) ve Švédsku se zdaňuje 22/30, tedy efektivně 22 % při sazbě daně z kapitálových příjmů 30 %.
čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy — Má-li fyzická osoba bydliště v obou smluvních státech, považuje se za osobu s bydlištěm ve státě, v němž má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, ve státě, s nímž jsou její osobní a hospodářská pouta nejužší (středisko životních zájmů).
čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy — Nelze-li určit stát, v němž má osoba středisko životních zájmů, nebo nemá-li stálý byt v žádném ze smluvních států, považuje se za osobu s bydlištěm ve státě, kde se obvykle zdržuje.
čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy — Zdržuje-li se osoba obvykle v obou státech nebo v žádném z nich, považuje se za osobu s bydlištěm ve státě, jehož je státním občanem (písm. c)); je-li státním občanem obou států nebo žádného z nich, upraví otázku příslušné úřady smluvních států vzájemnou dohodou (písm. d)).

Judikatura

Högsta förvaltningsdomstolen (HFD, Nejvyšší správní soud Švédska), 6034-17 (HFD 2018 ref. 30 I), 30.05.2018 — Osoba, která po přestěhování do Portugalska plánovala každý rok pobývat ve Švédsku 5 po sobě jdoucích měsíců (od května do září) a dále o Vánocích a během dvou krátkých cest (celkem 182 dnů ve Švédsku a 183 v Portugalsku), se ve Švédsku stále zdržuje a má neomezenou daňovou povinnost: pravidelný pětiměsíční pobyt stačí, i když většinu roku trávíte v zahraničí.
Högsta förvaltningsdomstolen (HFD, Nejvyšší správní soud Švédska), 6736-17 (HFD 2018 ref. 30 II), 30.05.2018 — Manželé, kteří po přestěhování do Portugalska plánovali každý rok trávit ve Švédsku červen až srpen (asi 3 měsíce) a nepravidelně přijíždět ještě celkem asi na 30 dnů, se ve Švédsku stále nezdržují. Pobyt kratší než šest měsíců se posuzuje podle délky, rozsahu a pravidelnosti; šest po sobě jdoucích měsíců a více je zpravidla stálý pobyt.
Högsta förvaltningsdomstolen (HFD, Nejvyšší správní soud Švédska), 236-19 (HFD 2019 not. 26), 30.10.2019 — Žena, která žije v Portugalsku a plánovala každý rok trávit ve Švédsku asi 4 letní měsíce (od poloviny května do poloviny září) a nepravidelně přijíždět ještě celkem až na 3 týdny, se ve Švédsku stále zdržuje: samotné 4 měsíce nestačí, ale spolu s dalšími návštěvami má pobyt takový rozsah, že je stálý.
Högsta förvaltningsdomstolen (HFD, Nejvyšší správní soud Švédska), 2659-19 (HFD 2019 not. 27), 30.10.2019 — Žena, která žije v Portugalsku a plánovala každý rok pobývat ve Švédsku 3 letní měsíce, 3 týdny o Velikonocích a nepravidelně ještě až 2 týdny, se ve Švédsku stále nezdržuje: celkový rozsah pobytu nestačí.
Högsta förvaltningsdomstolen (HFD, Nejvyšší správní soud Švédska), 6452-23 (HFD 2024 not. 19), 25.03.2024 — Švédský občan, který odešel v roce 2017 (manželka v roce 2020), si ponechal společný družstevní byt — dřívější stálé bydlení, které manželé nyní užívají k rekreaci — a podíly na další nemovitosti; v letech 2023 a 2024 měl se Švédskem podstatnou vazbu. Dřívější stálý byt ponechaný po odchodu má zpravidla největší váhu.
Högsta förvaltningsdomstolen (HFD, Nejvyšší správní soud Švédska), 5346-19, 08.06.2020 — Manželé — švédští občané, kteří prodali stálý byt a krátce před odchodem do Portugalska koupili byt, v němž nikdy nebydleli a který chtěli užívat k rekreaci, neměli se Švédskem podstatnou vazbu: rekreační bydlení samo o sobě takovou vazbu zpravidla nezakládá.
Högsta förvaltningsdomstolen (HFD, Nejvyšší správní soud Švédska), 3479-18 (HFD 2019 ref. 12), 20.03.2019 — Manželé — švédští občané, kteří odešli v roce 2004 a žili ve Švýcarsku, neměli po přestěhování na Bahamy se Švédskem podstatnou vazbu: podstatný vliv manžela na švédské podnikání (kontrolní podíl ve švýcarské skupině nabytý po roce 2010) převážila délka pobytu v zahraničí; rekreační chaty a les ve Švédsku mají malou váhu.
Högsta förvaltningsdomstolen (HFD, Nejvyšší správní soud Švédska), 1562-20 (HFD 2020 not. 44), 22.10.2020 — Švédský občan, který prostřednictvím holdingu nepřímo držel 18,3 % švédské provozní společnosti založené v době, kdy ve Švédsku bydlel, a ponechal si rekreační chatu, měl po přestěhování do jiného státu EU se Švédskem podstatnou vazbu a neomezenou daňovou povinnost; námitka svobody pohybu v EU byla zamítnuta.

Aktualizováno 10.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Ověřte svůj status