Daňová rezidence v Číně z pohledu českého daňového rezidenta

Čína považuje za rezidenta každého, kdo má v Číně domicil — obvyklé bydliště z důvodu registrace domácnosti, rodiny nebo hospodářských zájmů — nebo kdo bez domicilu pobývá v Číně v kalendářním roce úhrnem 183 dnů a déle; počítají se jen dny, kdy jste v Číně strávili celých 24 hodin. Rezident bez domicilu, který nesplní pravidlo šesti let, má zahraniční příjmy vyplácené zahraničními subjekty nebo osobami po oznámení správci daně osvobozené. Česká republika hledí na bydliště a alespoň 183 dnů pobytu v kalendářním roce, přičemž počítá každý započatý den. Dvojí rezidenci rozhoduje čl. 4 odst. 2 smlouvy ČR–Čína z roku 2009 (stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní příslušnost, vzájemná dohoda); Česko čínskou daň započítává (čl. 22 odst. 2).

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Číny a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Čína považuje za daňového rezidenta

Čína státní příslušnost neposuzuje: čínští i cizí státní příslušníci jsou rezidenty, mají-li v Číně domicil — obvyklé bydliště z důvodu registrace domácnosti (chu-kchou), rodiny nebo hospodářských zájmů — nebo bez domicilu pobývají v Číně 183 dnů nebo déle v kalendářním roce. Domicil je právní kritérium: kdo je v zahraničí dočasně kvůli studiu, práci, návštěvě rodiny nebo cestování a po odpadnutí důvodu se do Číny vrátí, má obvyklé bydliště stále v Číně.

Osoba bez domicilu se stává rezidentem, pobývá-li v Číně v kalendářním roce úhrnem 183 dnů (včetně 183. dne). Počítají se jen dny, kdy jste v Číně strávili celých 24 hodin — Česko naproti tomu počítá každý započatý den. Čína počítá za kalendářní rok (1. ledna – 31. prosince).

„Pravidlo šesti let“ rezidenci nemění; rozhoduje jen o tom, zda Čína zdaní zahraniční příjmy rezidenta bez domicilu vyplácené zahraničními subjekty nebo osobami.

• V Číně se obvykle zdržujete z důvodu registrace domácnosti, rodiny nebo hospodářských zájmů, máte tedy v Číně domicil. Podle čl. 1 zákona o dani z příjmů fyzických osob jste čínským rezidentem s celosvětovou daňovou povinností bez ohledu na počet dnů strávených v Číně; daň zaplacená v zahraničí se započte v mezích čl. 7.
• V Číně nemáte domicil, ale v kalendářním roce jste tam pobývali 183 dnů nebo déle, jste tedy čínským rezidentem (čl. 1). Protože jste i v každém z šesti předchozích let měli 183 dnů bez jediného výjezdu delšího než 30 dnů, podléhají v Číně dani všechny vaše příjmy — z Číny i ze zahraničí, včetně Česka.
• V Číně nemáte domicil, ale v kalendářním roce jste tam pobývali 183 dnů nebo déle, jste tedy čínským rezidentem (čl. 1). Protože jste alespoň v jednom z šesti předchozích let měli méně než 183 dnů nebo jediný výjezd delší než 30 dnů, jsou vaše zahraniční příjmy vyplácené zahraničními subjekty nebo osobami — například příjmy z Česka vyplácené českým plátcem — v Číně po oznámení správci daně osvobozeny (čl. 4 nařízení). Příjmy z čínských zdrojů, včetně mzdy za práci v Číně, a zahraniční příjmy vyplácené čínským subjektem dani podléhají.
• V Číně nemáte domicil, ale v kalendářním roce jste tam pobývali 183 dnů nebo déle, jste tedy čínským rezidentem (čl. 1). Zda Čína zdaní i vaše zahraniční příjmy, závisí na pravidle šesti let: měli-li jste v každém z šesti předchozích let (počítáno od roku 2019) 183 dnů bez jediného výjezdu delšího než 30 dnů, podléhají dani všechny příjmy; jinak jsou zahraniční příjmy vyplácené zahraničními subjekty nebo osobami po oznámení osvobozeny.
• V kalendářním roce jste v Číně pobývali 183 dnů nebo déle, jste tedy čínským rezidentem bez ohledu na to, zda tam máte domicil (čl. 1). S domicilem podléhají v Číně dani všechny vaše příjmy; bez něj mohou být zahraniční příjmy vyplácené zahraničními subjekty nebo osobami osvobozeny podle pravidla šesti let (čl. 4 nařízení).

Kdy jste nerezident

• V Číně nemáte domicil a v kalendářním roce jste tam pobývali méně než 183 dnů, jste tedy nerezidentem (čl. 1): Čína zdaňuje jen vaše příjmy z čínských zdrojů. Mzda za práci vykonanou mimo Čínu není příjmem z čínského zdroje; při pobytu nejvýše 90 dnů je osvobozena část mzdy za práci v Číně, kterou vyplácí zahraniční zaměstnavatel a nenese ji jeho provozovna v Číně (čl. 5 nařízení).

Kde se právo Číny střetává s českými předpisy

• Kolize: čínský domicil a české bydliště. Čína vás považuje za rezidenta kvůli domicilu — obvyklému bydlišti z důvodu registrace domácnosti (chu-kchou), rodiny nebo hospodářských zájmů — bez ohledu na počet dnů v Číně. Česká republika vás považuje za rezidenta kvůli bydlišti (stálému bytu s úmyslem trvale se v něm zdržovat) nebo 183 dnům v kalendářním roce. Oba státy vás tak mohou zdaňovat z celosvětových příjmů. Rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy ČR–Čína: stálý byt → středisko životních zájmů → obvyklý pobyt → státní příslušnost → vzájemná dohoda.
• Kolize: 183 dnů v Číně a české bydliště. Bez domicilu se stáváte čínským rezidentem při 183 dnech v Číně v kalendářním roce; Čína přitom počítá jen dny, kdy jste v Číně strávili celých 24 hodin, Česko každý započatý den. Máte-li zároveň v Česku bydliště, je vás rezidentem i Česká republika. Podle smlouvy rozhoduje nejprve stálý byt; počet dnů má význam až u obvyklého pobytu (čl. 4 odst. 2 písm. b)).

Co dalšího vědět

• Příjmy z Česka u čínského rezidenta bez domicilu: pravidlo šesti let. Jste-li čínským rezidentem jen podle testu 183 dnů, Čína nezdaní vaše zahraniční příjmy vyplácené zahraničními subjekty nebo osobami — například nájemné z nemovitosti v Česku, úroky z českých účtů nebo mzdu za práci v Česku vyplácenou českým zaměstnavatelem — ledaže jste v každém z šesti předchozích let (počítáno od roku 2019) měli v Číně 183 dnů bez jediného výjezdu delšího než 30 dnů. Osvobození vyžaduje oznámení příslušnému správci daně. Mzda za práci v Číně je čínským příjmem, i když ji vyplácí český zaměstnavatel.
• Jak Česko vylučuje dvojí zdanění u příjmů z Číny. Jste-li podle smlouvy českým rezidentem a Čína smí váš příjem zdanit (například mzdu za práci v Číně nad rámec čl. 14 odst. 2), Česká republika jej zahrne do základu daně a čínskou daň započte, nejvýše do české daně připadající na tento příjem (čl. 22 odst. 2 smlouvy, § 38f ZDP). Čínskou daň prokazujete potvrzením čínského správce daně. Fiktivní zápočet (tax sparing) smlouva nezná.
• Mzda za práci v Číně: čl. 14, nikoli čl. 15. Mzda za práci skutečně vykonanou v Číně je čínským příjmem, i když ji vyplácí český zaměstnavatel. Jste-li podle smlouvy českým rezidentem, Čína ji nezdaní jen při splnění všech podmínek čl. 14 odst. 2: nejvýše 183 dnů v Číně v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, zaměstnavatel není čínským rezidentem a mzda nejde k tíži jeho stálé provozovny v Číně. Bez ohledu na smlouvu je podle čínského práva při pobytu nejvýše 90 dnů osvobozena část mzdy, kterou vyplácí zahraniční zaměstnavatel a nenese ji jeho čínská provozovna.
• Rok přestěhování: Česko rok dělí, Čína ne. Česká republika uznává podle smlouvy dělenou rezidenci: část roku můžete být podle smlouvy rezidentem Číny, část rezidentem ČR. V Česku pak podáte přiznání za část roku jako rezident (celosvětové příjmy) a za zbytek jako nerezident (jen příjmy z českých zdrojů). Čína posuzuje rezidenci za celý kalendářní rok; zákon o dani z příjmů fyzických osob dělení roku nezná.
• Sociální zabezpečení: dohoda ČR–Čína nebyla nalezena. Podle zpravodajského zdroje, z něhož vychází čínská sada, nepatří Česko mezi 13 států, s nimiž Čína uzavřela dohodu o sociálním zabezpečení. Každý stát pak uplatňuje vlastní právo: při práci v Číně se pojištění řídí čínskými předpisy a hrozí dvojí odvody. Sociální pojištění smlouva o zamezení dvojího zdanění neupravuje. Před vysláním si stav ověřte u ČSSZ.
• Která smlouva platí: smlouva z roku 2009. Platí Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky podepsaná v Pekingu 28. 8. 2009, v platnosti od 4. 5. 2011 a prováděná od 1. 1. 2012 (č. 65/2011 Sb. m. s.); nahradila smlouvu s Československem z roku 1987. Rozhodovací pravidlo: čl. 4 odst. 2; závislá činnost: čl. 14 (ne čl. 15); vyloučení dvojího zdanění: čl. 22.

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Peking, 28. 8. 2009; sdělení č. 65/2011 Sb. m. s.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Pojmy, se kterými se setkáte v Číně

住所 (ču-suo)

domicil — obvyklé bydliště z důvodu registrace domácnosti, rodiny nebo hospodářských zájmů

居民个人 (ťü-min ke-žen)

fyzická osoba — rezident, zdaňuje příjmy ze zdrojů v Číně i v zahraničí

非居民个人 (fej-ťü-min ke-žen)

fyzická osoba — nerezident, zdaňuje jen příjmy ze zdrojů v Číně

居住天数 (ťü-ču tchien-šu)

dny pobytu — počítá se jen den, kdy jste v Číně strávili celých 24 hodin

六年规则 (liou-nien kuej-ce)

pravidlo šesti let — rozhoduje, zda Čína zdaní zahraniční příjmy rezidenta bez domicilu

综合所得 (cung-che suo-te)

souhrnný příjem (mzdy, odměny za osobní služby, autorské honoráře, licenční poplatky), sazby 3–45 %

Otázky

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

• čl. 1 zákona ČLR o dani z příjmů fyzických osob (7. novela z 31. 8. 2018) — Fyzická osoba, která má v Číně domicil nebo která domicil nemá, ale v daňovém roce v Číně pobývá úhrnem 183 dnů nebo déle, je rezidentem a zdaňuje příjmy ze zdrojů v Číně i v zahraničí. Fyzická osoba bez domicilu i pobytu v Číně nebo bez domicilu s pobytem kratším než 183 dnů je nerezidentem a zdaňuje jen příjmy ze zdrojů v Číně. Daňovým rokem je kalendářní rok (1. ledna – 31. prosince).
• čl. 2 prováděcího nařízení k zákonu o dani z příjmů fyzických osob (nařízení Státní rady č. 707) — Domicil v Číně má ten, kdo se v Číně obvykle zdržuje z důvodu registrace domácnosti (chu-kchou), rodiny nebo hospodářských zájmů.
• čl. 1 Ustanovení k některým otázkám výběru daně z příjmů fyzických osob (Guoshuifa [1994] č. 89) — Obvyklé bydliště je právní kritérium pro posouzení, zda je poplatník rezidentem; neznamená místo skutečného pobytu ani pobytu v určitém období. Kdo pobývá v zahraničí kvůli studiu, práci, návštěvě rodiny nebo cestování a po odpadnutí důvodu se musí vrátit žít do Číny, má obvyklé bydliště v Číně.
• oznámení Ministerstva financí a Státní daňové správy ČLR č. 34/2019 — U osoby bez domicilu se dny pobytu počítají jako dny v Číně: počítá se den, kdy osoba strávila v Číně celých 24 hodin, kratší pobyt ne. Pobývá-li taková osoba v daňovém roce v Číně 183 dnů a v každém z šesti předchozích let měla rovněž 183 dnů bez jediného výjezdu delšího než 30 dnů, zdaňuje za tento rok příjmy z čínských i zahraničních zdrojů; jinak jsou zahraniční příjmy vyplácené zahraničními subjekty nebo osobami osvobozeny. Šest let se počítá od roku 2019.
• čl. 4 prováděcího nařízení k zákonu o dani z příjmů fyzických osob — Osoba bez domicilu, která v Číně pobývala 183 dnů v každém z méně než šesti po sobě jdoucích let, je po oznámení příslušnému správci daně osvobozena od daně ze zahraničních příjmů vyplácených zahraničními subjekty nebo osobami; jediný výjezd delší než 30 dnů v kterémkoli roce počítání obnovuje.
• čl. 3 prováděcího nařízení k zákonu o dani z příjmů fyzických osob — Není-li stanoveno jinak, příjmy ze služeb vykonávaných v Číně na základě funkce, zaměstnání nebo plnění smlouvy jsou příjmy ze zdrojů v Číně bez ohledu na místo výplaty.
• čl. 5 prováděcího nařízení k zákonu o dani z příjmů fyzických osob — Osoba bez domicilu, která v daňovém roce pobývá v Číně úhrnem nejvýše 90 dnů, je osvobozena od daně z té části příjmů ze zaměstnání z čínských zdrojů, kterou vyplácí zahraniční zaměstnavatel a nenese ji jeho provozovna nebo místo v Číně.
• oznámení Ministerstva financí a Státní daňové správy ČLR č. 3/2020 (daň z příjmů fyzických osob ze zahraničních zdrojů) — Příjmy ze služeb vykonávaných mimo Čínu jsou příjmy ze zahraničních zdrojů. Zahraniční souhrnné příjmy a příjmy z podnikání se sčítají s tuzemskými příjmy stejného druhu, ostatní druhy se počítají samostatně. Limit zápočtu se počítá zvlášť pro každý stát (region); nevyužitý přebytek lze převádět pět daňových let; bez řádného dokladu o zaplacení daně zápočet nelze uplatnit; daň ušetřená podle smlouvy se považuje za zaplacenou. Rezidenti přiznávají zahraniční příjmy od 1. března do 30. června následujícího roku. Liší-li se zahraniční daňový rok od kalendářního, odpovídajícím rokem je kalendářní rok, v němž zahraniční daňový rok končí.
• § 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která zde má bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Obvykle se zdržuje ten, kdo zde pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích; započítává se každý započatý den. Bydlištěm je místo, kde má stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl se v něm trvale zdržovat. Střediskem životních zájmů se vnitrostátní právo nezabývá.
• čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Čína — Dvojí rezident je rezidentem pouze: a) státu, kde má stálý byt; má-li jej v obou — státu užších osobních a hospodářských vztahů (středisko životních zájmů); b) nelze-li je určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě — státu, kde se obvykle zdržuje; c) státu, jehož je státním příslušníkem; d) jinak rozhodnou příslušné úřady vzájemnou dohodou.
• GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 — Bydliště a obvyklé zdržování se posuzují nezávisle a současně, žádné nemá přednost; do pobytu se počítá každý započatý den. Smlouva se použije jen u osoby, která je rezidentem obou států; kritéria čl. 4 odst. 2 se aplikují v uvedeném pořadí. Dělená rezidence (jen po část zdaňovacího období) je možná. Důkazní břemeno nese poplatník; konečnou rezidenci podle smlouvy je nutné doložit potvrzením o daňovém domicilu.
• čl. 22 Smlouvy ČR–Čína — Čína: daň zaplacená v ČR se započte na čínskou daň z týchž příjmů, nejvýše do čínské daně z nich (odst. 1). Česká republika: daň zaplacená v Číně z příjmů, které smí Čína zdanit, se započte na českou daň, nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy; vyňaté příjmy lze zohlednit při výpočtu daně z ostatních příjmů (odst. 2).
• § 38f ZDP — Dvojí zdanění příjmů ze zahraničí u českého daňového rezidenta se vylučuje způsobem, který stanoví příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění — metodou vynětí s výhradou progrese, nebo metodou prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí (nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy).
• čl. 14 odst. 2 Smlouvy ČR–Čína — Mzda rezidenta jednoho státu za práci ve druhém státě se zdaní jen ve státě rezidence, pobývá-li ve druhém státě nejvýše 183 dnů v úhrnu v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, nevyplácí-li ji zaměstnavatel — rezident druhého státu a nejde-li k tíži jeho stálé provozovny tam.
• § 22 odst. 1 písm. b) ZDP — Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR jsou příjmy ze zdrojů v ČR bez ohledu na to, kdo je zaměstnavatelem.
• Zpráva China News Service (převzato Guangming Online, 29. 10. 2025) — Čína má podepsáno 13 dvoustranných dohod o sociálním zabezpečení; Česká republika mezi nimi není.
• čl. 27 Smlouvy ČR–Čína — Smlouva vstoupila v platnost 4. 5. 2011; u daní vybíraných srážkou se uplatní na částky vyplacené od 1. 1. 2012, u ostatních daní za zdaňovací období začínající od 1. 1. 2012; smlouva z roku 1987 pozbyla platnosti.
• čl. 3 zákona o dani z příjmů fyzických osob a sazebníky — Souhrnný příjem: progresivní sazby 3–45 % (roční zdanitelný příjem do 36 000 ¥ — 3 %; 36 000–144 000 ¥ — 10 %; 144 000–300 000 ¥ — 20 %; 300 000–420 000 ¥ — 25 %; 420 000–660 000 ¥ — 30 %; 660 000–960 000 ¥ — 35 %; nad 960 000 ¥ — 45 %). Příjmy z podnikání: 5–35 %. Úroky, dividendy, příjmy z pronájmu, zisky z převodu majetku a příležitostné příjmy: 20 %.
• čl. 6 zákona o dani z příjmů fyzických osob — Zdanitelný souhrnný příjem rezidenta: roční příjem snížený o 60 000 ¥ a o zvláštní, zvláštní doplňkové a další odpočty. Nerezident: měsíční mzda snížená o 5 000 ¥; odměny za osobní služby, autorské honoráře a licenční poplatky z každé výplaty.
• čl. 7 zákona o dani z příjmů fyzických osob — Rezident si může na čínskou daň započítat daň z příjmů fyzických osob zaplacenou v zahraničí z příjmů ze zahraničí, nejvýše však do čínské daně z těchto zahraničních příjmů vypočtené podle zákona.
• čl. 21–22 prováděcího nařízení k zákonu o dani z příjmů fyzických osob — Limit zápočtu se počítá zvlášť pro každý stát (region). Je-li daň zaplacená ve státě nižší než limit, rozdíl se doplatí v Číně; přebytek lze započíst proti nevyužitému limitu pro tentýž stát v pozdějších letech, nejvýše pět let. K zápočtu je třeba doklad o zaplacení daně vydaný zahraničním správcem daně za příslušný rok.
• čl. 10, 11 a 13 zákona o dani z příjmů fyzických osob — Přiznání se podává mimo jiné u příjmů ze zahraničních zdrojů a u nerezidentů se mzdou ze dvou nebo více zdrojů v Číně. Ze souhrnného příjmu se daň zálohově sráží měsíčně nebo z každé výplaty a vyúčtovává od 1. března do 30. června následujícího roku; zahraniční příjmy se přiznávají od 1. března do 30. června následujícího roku; daň ze mzdy nerezidenta sráží plátce bez ročního vyúčtování.
• čl. 22 Smlouvy ČR–Čína (65/2011 Sb. m. s.) — Čína: daň zaplacená podle smlouvy v České republice z příjmů z ČR se započte na čínskou daň z těchto příjmů, nejvýše do výše čínské daně z nich (odst. 1). Česká republika: daň zaplacená v Číně z příjmů, které smí Čína podle smlouvy zdanit, se započte na českou daň, nejvýše do výše české daně připadající na tyto příjmy; příjmy vyňaté ze zdanění lze zohlednit při výpočtu daně z ostatních příjmů (odst. 2). Fiktivní zápočet (tax sparing) smlouva neobsahuje.
• čl. 4 odst. 2 Smlouvy — Osoba, která je rezidentem obou států: a) je rezidentem pouze státu, v němž má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, je rezidentem státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) nelze-li tento stát určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě, je rezidentem státu, v němž se obvykle zdržuje; c) zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném z nich, je rezidentem státu, jehož je státním příslušníkem; d) jinak rozhodnou příslušné úřady vzájemnou dohodou.
• Výklad Státní daňové správy ČLR k smlouvě se Singapurem (Guo Shui Fa [2010] č. 75), čl. 4 odst. 2 — U osoby s dvojí rezidencí se kritéria použijí v pořadí stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní příslušnost — další kritérium jen tehdy, nevyřeší-li věc předchozí. Stálým bytem je i pronajatý dům, byt nebo pokoj, musí však být k dispozici trvale. Obvyklý pobyt se posuzuje, má-li osoba stálý byt v obou státech a nelze určit středisko životních zájmů, nebo nemá-li stálý byt v žádném z nich; v druhém případě se sčítá veškerá doba pobytu v daném státě bez ohledu na důvod. Výklad platí i pro ostatní čínské smlouvy se stejným zněním.
• čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy — Nelze-li určit stát střediska životních zájmů nebo nemá-li osoba stálý byt v žádném státě, je rezidentem pouze státu, v němž se obvykle zdržuje.
• čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy — Zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném z nich, je rezidentem pouze státu, jehož je státním příslušníkem; nelze-li to určit, rozhodnou příslušné úřady obou států vzájemnou dohodou.

Aktualizováno 04.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Další státy

• Daně v Bangladéši
• Daně ve Francii
• Daně v Indii
• Daně v Itálii
• Daně v Japonsku
• Daně v Kanadě
• Daně v Maďarsku
• Daně v Německu
• Daně v Nizozemsku
• Daně v Pákistánu
• Daně v Polsku
• Daně v Rakousku
• Daně v Rumunsku
• Daně ve Spojeném království
• Daně ve Španělsku
• Daně ve Švýcarsku
• Daně v Turecku
• Daně na Ukrajině
• Daně v USA