Daňová rezidence ve Švýcarsku: srovnání s českým právem

Švýcarsko vás považuje za daňového rezidenta, máte-li tam daňové bydliště (Wohnsitz), nebo již po 30 dnech pobytu při práci či 90 dnech bez ní. Česko vás může současně považovat za rezidenta kvůli bydlišti nebo 183 dnům. Rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy ve znění Protokolu z roku 2012; Česko uplatňuje zápočet, u mzdy od švýcarského zaměstnavatele vynětí s výhradou progrese.

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Švýcarska a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Švýcarsko považuje za daňového rezidenta

Švýcarsko vás považuje za rezidenta, máte-li tam daňové bydliště (Wohnsitz: byt s úmyslem zůstat, středisko vašeho života), nebo již tehdy, pobýváte-li tam 30 dnů při práci nebo 90 dnů bez práce.

• Byt a rodina ve Švýcarsku zakládají daňové bydliště (Wohnsitz): jste švýcarským rezidentem s neomezenou daňovou povinností (spolkové, kantonální a obecní daně z celosvětových příjmů).
• Ve Švýcarsku jste pobývali nejméně 30 dnů při práci (nebo 90 dnů bez práce) — jde o daňový pobyt (Aufenthalt): jste švýcarským rezidentem od prvního dne pobytu.

Kdy jste nerezident

• Pobyt výhradně za účelem studia nebo léčení švýcarskou rezidenci nezakládá (čl. 3 odst. 4 DBG).
• Prahy 30/90 dnů nejsou splněny a bydliště (Wohnsitz) nemáte — švýcarským rezidentem nejste. Mzda za práci fyzicky vykonanou ve Švýcarsku se tam zdaní, vyplácí-li ji švýcarský zaměstnavatel nebo švýcarská stálá provozovna (daň u zdroje). U zahraničního zaměstnavatele platí čl. 15 odst. 2 smlouvy (183 dnů v kalendářním roce).

Kde se právo Švýcarska střetává s českými předpisy

• Dvojí rezidence: Švýcarsko i Česko vás zdaňují jako rezidenta. Švýcarsko vás zdaňuje z celosvětových příjmů jako rezidenta a Česko rovněž, máte-li v ČR bydliště nebo pobýváte-li zde alespoň 183 dnů. Rezidenci pro účely smlouvy určí čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Švýcarsko (ve znění Protokolu z roku 2012): stálý byt → středisko životních zájmů → obvyklý pobyt → státní příslušnost → vzájemná dohoda. Vyjde-li Česko, smí Švýcarsko zdanit jen příjmy, které mu smlouva přiznává (např. mzdu za práci ve Švýcarsku podle čl. 15).
• Švýcarsko vás považuje za rezidenta již po 30 nebo 90 dnech. Švýcarsku stačí 30 dnů pobytu při práci (90 bez práce), i s přechodnými přerušeními — mnohem méně než českých 183 dnů. Hotel nebo jiné dočasné ubytování však není stálým bytem: máte-li stálý byt jen v Česku, zůstáváte pro účely smlouvy českým rezidentem (čl. 4 odst. 2 písm. a); NSS, 1 Afs 239/2017) a Švýcarsko smí zdanit vaši mzdu za švýcarské pracovní dny jen podle čl. 15 — při pobytu delším než 183 dnů v kalendářním roce, nebo vyplácí-li mzdu švýcarský zaměstnavatel či nese-li ji švýcarská stálá provozovna.
• Rodina ve Švýcarsku. Pro Švýcarsko mají manželé bydliště tam, kde je společný rodinný domov. Máte-li stálý byt v obou státech, rozhoduje podle čl. 4 odst. 2 písm. a) smlouvy středisko životních zájmů — a rodina žijící ve Švýcarsku je táhne tam. Český zákon rodinu jako kritérium nezná (NSS, 10 Afs 195/2017), pro smlouvu je však rozhodující.

Co dalšího vědět

• Jak Česko vylučuje dvojí zdanění u příjmů ze Švýcarska. Jste-li podle smlouvy rezidentem ČR, zahrnete příjmy, které smí zdanit Švýcarsko, do českého základu a odečtete švýcarskou daň, nejvýše však českou daň připadající na tyto příjmy (prostý zápočet, čl. 23 odst. 1 písm. a)). Příjmy, které smí zdanit jen Švýcarsko, Česko vyjme s výhradou progrese (písm. b)), a vynětí lze podle písm. c) použít i místo zápočtu, umožňuje-li to české právo — to platí pro mzdu za práci ve Švýcarsku vyplácenou švýcarským zaměstnavatelem a tam zdaněnou (§ 38f odst. 4 ZDP). Švýcarskou daň prokazujete potvrzením švýcarského správce daně; u daně sražené u zdroje si uschovejte výkazy srážek.
• Rok příchodu nebo odchodu: Švýcarsko zdaňuje ode dne příchodu. Švýcarská daňová povinnost trvá ode dne vzniku bydliště nebo pobytu do odchodu (pro rata). Česko podle metodiky GFŘ připouští dělenou rezidenci podle smlouvy; 183 dnů v ČR však zakládá rezidenci zpětně od 1. ledna. Pro rok stěhování si ujasněte, od kterého dne jste podle smlouvy rezidentem kterého státu.
• Daň u zdroje (Quellensteuer) pro držitele povolení B a L. Bez povolení k usazení (C) vám švýcarský zaměstnavatel sráží daň z příjmů u zdroje. Při hrubém příjmu od 120 000 CHF je řádné vyměření (daňové přiznání) povinné; pod touto hranicí o ně můžete požádat do 31. března následujícího roku, neodvolatelně. Nemá-li zaměstnavatel sídlo ani stálou provozovnu ve Švýcarsku (např. český zaměstnavatel při práci na dálku ze Švýcarska) a mzdu nenese švýcarská provozovna, nic se nesráží a zdaníte se řádným vyměřením. Švýcarské doklady o dani si uschovejte pro český zápočet nebo vynětí.
• Mzda za práci ve Švýcarsku, když jste podle smlouvy rezidentem ČR. Je-li podle tie-breakeru vaším státem rezidence Česko, smí Švýcarsko zdanit mzdu za práci fyzicky vykonanou ve Švýcarsku, jen pokud tam pobýváte déle než 183 dnů v kalendářním roce, nebo mzdu vyplácí švýcarský zaměstnavatel, nebo ji nese švýcarská stálá provozovna (čl. 15 odst. 2). Smlouva počítá dny v kalendářním roce, ne v libovolných 12 měsících.
• Paušální zdanění podle výdajů (Pauschalbesteuerung). Cizinci, kteří se do Švýcarska stěhují poprvé (nebo po 10 letech) a nepracují tam, mohou ve většině kantonů být zdaněni podle životních nákladů místo příjmů a majetku (federální minimální základ 434 700 CHF pro rok 2025 nebo sedminásobek ročního nájemného, je-li vyšší). Curych, Basilej-město, Schaffhausen a Appenzell Ausserrhoden jej nenabízejí. Smlouva ČR–Švýcarsko (čl. 4 ani Protokol) zvláštní pravidlo pro paušálně zdaněné osoby neobsahuje; zda je taková osoba rezidentem Švýcarska pro účely smlouvy, jsme neověřili — před volbou paušálu si nechte poradit.
• Sociální zabezpečení: koordinační nařízení EU platí i vůči Švýcarsku. Podle ČSSZ se ve vztahu ke Švýcarsku uplatňují koordinační nařízení EU (nařízení č. 883/2004 a 987/2009); dvoustranná smlouva o sociálním zabezpečení z roku 1996 platí, ale neaplikuje se. Pojistné se zásadně platí ve státě výkonu práce; vyslaný zaměstnanec zůstává pojištěn v Česku nejvýše 24 měsíců. Pojistné stojí mimo daňovou smlouvu.
• Rozhodující jsou kantonální a obecní daně. Švýcarská rezidence se pro spolkovou, kantonální i obecní daň určuje stejně, většinu daňové zátěže však tvoří kantonální a obecní daně a sazby se mezi kantony a obcemi výrazně liší.

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (podepsána v Praze 4. 12. 1995, č. 281/1996 Sb.), ve znění Protokolu z 11. 9. 2012 (č. 99/2013 Sb. m. s.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Pojmy, se kterými se setkáte ve Švýcarsku

Wohnsitz

daňové bydliště — pobyt s úmyslem trvale se usadit

Aufenthalt

daňový pobyt — 30 dnů při práci nebo 90 dnů bez práce

Quellensteuer

daň z příjmů sražená zaměstnavatelem u zdroje

Besteuerung nach dem Aufwand

paušální zdanění podle životních nákladů

Bewilligung B / L / C

povolení k pobytu / krátkodobé povolení / povolení k usazení

Steuerverwaltung

kantonální daňová správa

Otázky

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

• čl. 3 DBG (SR 642.11) — Neomezená daňová povinnost vzniká při daňovém bydlišti ve Švýcarsku (Wohnsitz: pobyt s úmyslem trvale se usadit) nebo daňovém pobytu (Aufenthalt): alespoň 30 dnů při výdělečné činnosti nebo 90 dnů bez ní, bez ohledu na krátkodobá přerušení. Pobyt výhradně za účelem studia nebo léčení rezidenci nezakládá.
• čl. 3 StHG (SR 642.14) — Kantony a obce používají stejná kritéria (Wohnsitz; 30/90 dnů). Většinu daňového zatížení z příjmů tvoří kantonální a obecní daně.
• čl. 83, 89, 91 DBG — Zahraniční zaměstnanci bez povolení k usazení (C) — např. s povolením B nebo L — s bydlištěm nebo pobytem ve Švýcarsku platí daň sraženou u zdroje (Quellensteuer). Při hrubém příjmu od 120 000 CHF nebo u příjmů, z nichž se daň nesráží, následuje řádné vyměření.
• čl. 15 odst. 2 Smlouvy ČR–Švýcarsko (1995) — Mzda za práci v druhém státě se zdaní jen ve státě rezidence, jestliže se příjemce zdržuje v druhém státě po období nepřesahující v úhrnu 183 dny v příslušném kalendářním roce, zaměstnavatel není rezidentem druhého státu a mzda nejde k tíži jeho tamní stálé provozovny nebo stálé základny.
• § 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která má v ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje; rezident je zdaňován z příjmů z celého světa. Obvykle se zdržuje ten, kdo v ČR pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích; započítává se každý započatý den. Bydlištěm je místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
• čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Švýcarsko (ve znění Protokolu z 11.9.2012) — Je-li fyzická osoba rezidentem obou států: a) je rezidentem státu, kde má k dispozici stálý byt; má-li jej v obou, státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) nelze-li středisko určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě, státu, kde se obvykle zdržuje; c) zdržuje-li se obvykle v obou nebo v žádném, státu, jehož je státním příslušníkem; d) jinak rozhodnou příslušné úřady vzájemnou dohodou.
• čl. 23 odst. 1 Smlouvy ČR–Švýcarsko (ve znění Protokolu z 11.9.2012) — a) Česko zahrne příjmy, které smí zdanit i Švýcarsko, do základu daně a sníží daň o daň zaplacenou ve Švýcarsku, nejvýše o českou daň připadající na tyto příjmy (prostý zápočet); b) podléhá-li příjem podle smlouvy zdanění jen ve Švýcarsku, Česko jej vyjme s výhradou progrese; c) metodu vynětí lze v ČR použít i místo zápočtu, umožňují-li to vnitrostátní předpisy.
• § 38f odst. 4 ZDP — Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má ČR prováděnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, které rezidentovi ČR vyplácí zaměstnavatel – rezident tohoto státu (nebo které jdou k tíži tamní stálé provozovny), se v ČR vyjímají ze zdanění, pokud byly ve státě zdroje zdaněny; z ostatních příjmů se daň vypočte sazbou zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy. Je-li to pro poplatníka výhodnější, použije se postup podle smlouvy (odst. 1).
• § 38f odst. 1, 2 a 5 ZDP — Dvojí zdanění příjmů rezidenta ČR ze zahraničí se vylučuje podle mezinárodní smlouvy. Při prostém zápočtu lze daň snížit o daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o část české daně připadající na zahraniční příjmy. Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně.
• čl. 8, 40 DBG — Daňová povinnost začíná dnem vzniku bydliště nebo pobytu a končí odchodem; v neúplném roce se zdaňují jen příjmy za toto období (pro rata).
• GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 (2026) — 183 dnů pobytu činí osobu rezidentem zpětně od 1. ledna; bydliště zakládá rezidenci ode dne svého vzniku; podle smlouvy je možná dělená rezidence v průběhu roku; dny příjezdu a odjezdu se počítají pro oba státy; povolení k pobytu ani stát zdravotního pojištění nejsou rozhodující; důkazní břemeno nese poplatník.
• ESTV, oběžník č. 45 (12.06.2019) — Daň u zdroje sráží jen plátce se sídlem nebo stálou provozovnou ve Švýcarsku; není-li takový plátce, nic se nesráží a příjem se zdaní řádným vyměřením (body 2.2.1, 3.2.1).
• čl. 4, 9, 10 QStV (SR 642.118.2) — Mzda od zaměstnavatele bez sídla ve Švýcarsku se zdaňuje řádným vyměřením, ne srážkou, ledaže ji nese švýcarská stálá provozovna (čl. 4). Řádné vyměření je povinné od příjmu 120 000 CHF (čl. 9); pod touto hranicí o ně lze požádat do 31. března následujícího roku, neodvolatelně (čl. 10).
• čl. 14 DBG; ESTV Steuermäppchen 2025 „Besteuerung nach dem Aufwand“ — Paušální zdanění podle výdajů je dostupné jen osobám, které nejsou švýcarskými občany, poprvé nebo po nejméně deseti letech nepřítomnosti se stávají neomezeně daňově povinnými a nevykonávají ve Švýcarsku výdělečnou činnost (u manželů oba). Federální minimální základ pro rok 2025: 434 700 CHF nebo sedminásobek ročního nájemného, podle toho, co je vyšší; provádí se kontrolní výpočet. Curych, Basilej-město, Schaffhausen a Appenzell Ausserrhoden jej nenabízejí. Vyžaduje-li to smlouva, rozšiřuje se základ o příjmy ze smluvního státu (čl. 14 odst. 5 DBG).
• ČSSZ — Švýcarsko (mezinárodní smlouvy a právo EU) — Smlouva se Švýcarskem (podepsána 10.6.1996, platná od 1.11.1997) neztrácí platnost, ale neaplikuje se; pro sociální zabezpečení migrujících osob platí koordinační nařízení č. 883/2004 a prováděcí nařízení č. 987/2009, s dohodnutými výjimkami.
• Nařízení (ES) č. 883/2004, čl. 11 odst. 3 písm. a) a čl. 12 — Zaměstnanec nebo OSVČ podléhá právním předpisům členského státu, v němž činnost vykonává. Zaměstnanec vyslaný zaměstnavatelem do jiného členského státu zůstává pojištěn ve vysílajícím státě, pokud předpokládaná doba práce nepřesáhne 24 měsíců; obdobně OSVČ, která dočasně vykonává podobnou činnost v jiném státě.
• čl. 23 odst. 2 Smlouvy ČR–Švýcarsko (ve znění Protokolu z 11.9.2012) — Švýcarsko příjmy rezidenta, které smí zdanit Česko, vyjme se zdanění s výhradou progrese; u dividend a licenčních poplatků (čl. 10 a 12) poskytne na žádost úlevu ve formě zápočtu, paušálního snížení nebo částečného vynětí.
• čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy (Protokol 2012) — Osoba je rezidentem jen státu, kde má k dispozici stálý byt; má-li jej v obou státech, státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
• čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy (Protokol 2012) — Nelze-li středisko životních zájmů určit nebo nemá-li osoba stálý byt k dispozici v žádném státě, je rezidentem státu, kde se obvykle zdržuje.
• čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy (Protokol 2012) — Zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném, je rezidentem státu, jehož je státním příslušníkem; je-li příslušníkem obou nebo žádného, upraví otázku příslušné úřady vzájemnou dohodou.

Judikatura

• Spolkový soud Švýcarska (Bundesgericht), 2C_480/2019, 12.02.2020 — Daňové bydliště (Wohnsitz) je tam, kde se osoba zdržuje s úmyslem trvale zůstat a kde je její středisko životních zájmů; byt v zahraničí bez důkazu, že v něm skutečně žije, a poštovní adresa přesun střediska neprokazují; bydliště zpravidla předpokládá výhled nejméně jednoho roku.
• Spolkový soud Švýcarska (Bundesgericht), 9C_496/2023 (BGE 150 II 244), 29.02.2024 — Přesun bydliště se uzná, pokud jsou vazby k novému místu celkově významnější, i když si osoba švýcarský byt ponechá. Bydliště zpravidla vyžaduje zamýšlený pobyt nejméně na rok a úmysl později odejít jej nevylučuje. V mezinárodních případech místo pobytu rodiny automaticky nepřevažuje.
• Spolkový soud Švýcarska (Bundesgericht), 9C_702/2024, 13.01.2026 — Daňové bydliště se řídí objektivním střediskem životních zájmů, ne evidencí: pokoj bez podepsané nájemní smlouvy, nájemné placené v hotovosti a žádný doklad o stěhování při ponechání dřívějšího bytu svědčí o fiktivním pobytu; odmítnutí předložit doklady lze přičíst k tíži poplatníka. (Mezikantonální spor; kritéria stejná jako podle čl. 3 DBG.)
• Spolkový soud Švýcarska (Bundesgericht), 2C_398/2021, 23.12.2021 — Manželé mají bydliště zpravidla v místě společného rodinného domova (Familienort).
• Spolkový soud Švýcarska (Bundesgericht), 2C_186/2020, 28.12.2020 — Daňový pobyt (Aufenthalt) skončil odjezdem, takže daňová povinnost platila poměrně jen za část roku, ne za celý rok.
• Nejvyšší správní soud (ČR), 1 Afs 239/2017-37, 01.11.2017 — Kritéria čl. 4 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (ve znění odpovídajícím Vzorové smlouvě OECD) se použijí postupně: má-li osoba stálý byt k dispozici jen v jednom státě, je rezidentem tohoto státu; středisko životních zájmů se zkoumá, jen pokud má stálý byt v obou státech.
• Spolkový soud Švýcarska (Bundesgericht), 2C_128/2016, 2C_130/2016, 07.04.2017 — Při dvojí rezidenci s byty v obou státech nese důkazní břemeno o přesunu bydliště poplatník.
• Nejvyšší správní soud (ČR), 10 Afs 195/2017-57, 16.07.2018 — Zákon o daních z příjmů pojem střediska životních zájmů nepoužívá: pro bydliště je rozhodující stálý byt v ČR spojený s úmyslem trvale se v něm zdržovat; rodina v zahraničí je podle vnitrostátního práva bez významu.

Aktualizováno 04.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Další státy

• Daně v Bangladéši
• Daně v Číně
• Daně ve Francii
• Daně v Indii
• Daně v Itálii
• Daně v Japonsku
• Daně v Kanadě
• Daně v Maďarsku
• Daně v Německu
• Daně v Nizozemsku
• Daně v Pákistánu
• Daně v Polsku
• Daně v Rakousku
• Daně v Rumunsku
• Daně ve Spojeném království
• Daně ve Španělsku
• Daně v Turecku
• Daně na Ukrajině
• Daně v USA