Daňová rezidence v Kanadě pro daňové rezidenty Česka
Kanada vás považuje za faktického rezidenta, máte-li tam významné rezidenční vazby — domov, manžela či partnera nebo vyživované osoby — a za fiktivního rezidenta, strávíte-li v Kanadě v roce 183 dní nebo více. Dvojí rezidenci s Českem řeší čl. 4 odst. 2 smlouvy z roku 2001; Česko kanadskou daň započítává.
Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Kanady a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.
Kdy vás Kanada považuje za daňového rezidenta
Kanadská rezidence je faktická: závisí na významných rezidenčních vazbách (domov, manžel či partner, vyživované osoby); bez nich vás 183 dní pobytu v roce činí fiktivním rezidentem (deemed resident).
- Máte významné rezidenční vazby s Kanadou (domov, manžel/partner nebo vyživované osoby) — jste faktickým rezidentem Kanady ode dne příjezdu a zdaňujete celosvětové příjmy.
- V Kanadě jste v roce pobývali 183 dní nebo více — podle s. 250(1)(a) jste považováni za rezidenta Kanady po celý rok.
Kdy jste nerezident
- Bez významných rezidenčních vazeb s Kanadou a s méně než 183 dny nejste rezidentem Kanady. Mzda za práci skutečně vykonanou v Kanadě tam přesto podléhá dani.
Kde se právo Kanady střetává s českými předpisy
- Kolize: domov v Kanadě — rezident ode dne příjezdu. Vlastní nebo pronajaté obydlí v Kanadě, které máte k dispozici, je významnou rezidenční vazbou: Kanada vás považuje za rezidenta ode dne příjezdu, bez počítání dní. Česko vás přitom může považovat za rezidenta kvůli bydlišti nebo 183 dnům (§ 2 odst. 4 ZDP). Rezidenci podle Smlouvy určí čl. 4 odst. 2: stálý byt; v obou státech — středisko životních zájmů; nelze-li ho určit, nebo bez stálého bytu v obou státech — obvyklý pobyt; pak státní příslušnost a vzájemná dohoda.
- Kolize: rodina v Kanadě vás činí rezidentem Kanady. Manžel, partner nebo vyživované osoby v Kanadě jsou významnou rezidenční vazbou, takže vás Kanada považuje za faktického rezidenta i s méně než 183 dny. Český zákon rodinu v zahraničí pro rezidenci nezkoumá (NSS, 10 Afs 195/2017) — rozhoduje bydliště nebo 183 dní. Jste-li rezidentem obou států, rozhodne čl. 4 odst. 2 Smlouvy: samotná rodina není „stálým bytem“, ale při stálém bytu v obou státech výrazně táhne středisko životních zájmů do Kanady.
- Kolize: 183 dní v Kanadě při bydlišti v Česku. Po 183 dnech vás Kanada považuje za rezidenta po celý rok, Česko vás při bydlišti v Česku považuje za svého rezidenta také. Určí-li vás čl. 4 odst. 2 Smlouvy rezidentem Česka, máte se podle s. 250(5) za nerezidenta Kanady. Kanada však smí dál zdaňovat mzdu za práci vykonanou v Kanadě, ledaže práce v Kanadě nepřesáhne 183 dny v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v daňovém roce, mzdu nevyplácí kanadský rezident a nejde k tíži kanadské stálé provozovny (čl. 15 odst. 2).
Co dalšího vědět
- Smlouva má přednost — a status se může změnit během roku. Podle s. 250(5) se osoba, která je podle smlouvy rezidentem druhého státu, považuje za nerezidenta Kanady. Kanadské soudy posuzují rezidenci podle smlouvy ke konkrétnímu datu, takže se status může během roku změnit (Davis, 2018 TCC 110; Tanga, 2024 TCC 80). O posouzení můžete CRA požádat formulářem NR74. Česko obdobně uznává dělenou rezidenci podle smlouvy (metodika GFŘ).
- Příchod a odchod: rezidence po část roku, přecenění majetku a departure tax. V roce příchodu Kanada zdaňuje celosvětové příjmy jen ode dne vzniku rezidence (s. 114) a většina vašeho majetku se k tomuto dni považuje za nabytou za tržní hodnotu (s. 128.1(1)). Při odchodu z Kanady se většina majetku považuje za zcizenou za tržní hodnotu (s. 128.1(4)) — tzv. departure tax. Česko posuzuje rezidenci za kalendářní rok; 183 dní v Česku zakládá rezidenci zpětně od 1. ledna.
- Práce z Kanady pro českého zaměstnavatele: 183 dní v jakýchkoli 12 měsících. Mzda se zdaňuje tam, kde se práce fyzicky vykonává: práce na dálku z Kanady pro českého zaměstnavatele je zaměstnáním vykonávaným v Kanadě. Jste-li rezidentem Česka podle Smlouvy, Kanada tuto mzdu nezdaní jen tehdy, nepřesáhne-li práce v Kanadě 183 dny v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v daňovém roce a zaměstnavatel není kanadský ani nemá v Kanadě stálou provozovnu, která by mzdu nesla (čl. 15 odst. 2). Jinak mzdu zdaní Kanada a Česko kanadskou daň započte (čl. 22 odst. 2).
- Jak se odstraní dvojí zdanění: zápočet v obou státech. Jste-li rezidentem Česka, Česko zahrne do základu daně i příjmy, které smí zdanit Kanada, a sníží českou daň o daň zaplacenou v Kanadě, nejvýše o českou daň připadající na tyto příjmy — prostý zápočet (čl. 22 odst. 2 Smlouvy, § 38f ZDP). Vynětí s progresí se u Kanady neuplatní, kromě příjmů, které Smlouva v Česku osvobozuje (odst. 3). Jste-li rezidentem Kanady, Kanada odečte českou daň od kanadské daně (čl. 22 odst. 1, s. 126 ITA).
- Québec: samostatná provinční daň. Kanadští rezidenti platí vedle federální daně také provinční daň z příjmů. Québec vybírá vlastní daň z příjmů a podává se k ní samostatné přiznání; tento balíček modeluje jen federální pravidla rezidence.
- Sociální zabezpečení: smlouvy ČR–Kanada a ČR–Québec. Nařízení EU č. 883/2004 se na Kanadu nevztahuje. Platí dvoustranná smlouva o sociálním zabezpečení ČR–Kanada (č. 1/2003 Sb. m. s., v platnosti od 1. 1. 2003) a samostatná dohoda s Québekem (č. 124/2003 Sb. m. s., v platnosti od 1. 11. 2003); obě věcně upravují důchody. Pojistné se řídí těmito smlouvami, nikoli daňovou smlouvou; k tomu, ve kterém státě se při vyslání platí pojistné, si vyžádejte potvrzení u ČSSZ.
Jak se řeší dvojí rezidence
Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi Českou republikou a Kanadou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Praha, 25. 5. 2001; sdělení č. 83/2002 Sb. m. s.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.
Pojmy, se kterými se setkáte v Kanadě
- factual resident
- faktický rezident — kvůli významným rezidenčním vazbám s Kanadou
- deemed resident
- fiktivní rezident — kvůli 183 a více dnům v Kanadě v roce
- significant residential ties
- významné rezidenční vazby: domov, manžel či partner, vyživované osoby v Kanadě
- NR74 / NR73
- formuláře CRA pro posouzení statusu rezidence při příchodu / odchodu
- departure tax
- zdanění fiktivního zcizení majetku při zániku kanadské rezidence
- CRA
- kanadská daňová správa (Canada Revenue Agency)
Otázky
Kterou smlouvu o zamezení dvojího zdanění má Česko s Kanadou?
Smlouvu podepsanou v Praze 25. 5. 2001 (č. 83/2002 Sb. m. s.), platnou od 28. 5. 2002. Rozhodovací pravidlo pro fyzické osoby s dvojí rezidencí je v čl. 4 odst. 2.
Stanu se po 183 dnech v Kanadě kanadským rezidentem?
Bez významných rezidenčních vazeb vás 183 dní v roce činí fiktivním rezidentem po celý rok. S domovem, manželem či partnerem nebo vyživovanými osobami v Kanadě jste obvykle faktickým rezidentem ode dne příjezdu. Je-li vaše bydliště zároveň v Česku, rozhodne čl. 4 odst. 2 Smlouvy.
Jak Česko zdaní můj kanadský příjem, zůstanu-li českým rezidentem?
Příjem zahrnete do českého základu daně a českou daň snížíte o daň zaplacenou v Kanadě, nejvýše o českou daň připadající na tento příjem (prostý zápočet, čl. 22 odst. 2 Smlouvy).
Zdroje
Předpisy a úřední výklad
- Income Tax Act, s. 2(1), 2(3) — Daň z celosvětových příjmů platí každá osoba, která byla kdykoli v roce rezidentem Kanady; nerezidenti platí jen z příjmů dosažených v Kanadě.
- CRA Income Tax Folio S5-F1-C1, «Determining an Individual's Residence Status» — Faktická rezidence závisí na významných rezidenčních vazbách s Kanadou: obydlí (vlastní nebo pronajaté, k dispozici), manžel nebo partner (common-law partner), vyživované osoby. Vedlejší vazby (auto, provinční zdravotní pojištění, bankovní účty, pracovní povolení) se posuzují společně. Každá započatá část dne se počítá jako den.
- Income Tax Act, s. 250(1)(a) — Osoba, která v roce pobývala v Kanadě 183 dní nebo více, se považuje za rezidenta Kanady po celý rok.
- Income Tax Act, s. 115(1)(a)(i) — Nerezident se zdaňuje z příjmů ze zaměstnání vykonávaného v Kanadě.
- § 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která má v ČR bydliště (stálý byt za okolností, z nichž lze usoudit na úmysl se v něm trvale zdržovat), nebo se zde obvykle zdržuje — alespoň 183 dní v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích, přičemž se započítává každý započatý den. Rezident zdaňuje celosvětové příjmy.
- čl. 4 odst. 2 Smlouvy mezi ČR a Kanadou (č. 83/2002 Sb. m. s.) — Fyzická osoba s dvojí rezidencí: a) rezident pouze státu, kde má k dispozici stálý byt; má-li ho v obou státech — státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) nelze-li středisko určit, nebo nemá-li stálý byt k dispozici v žádném státě — státu, kde se obvykle zdržuje; c) obvyklý pobyt v obou státech nebo v žádném — státní příslušnost; d) příslušník obou států nebo žádného — vzájemná dohoda příslušných úřadů.
- Income Tax Act, s. 250(5) — Osoba se považuje za nerezidenta Kanady, je-li podle daňové smlouvy rezidentem druhého státu, a nikoli Kanady.
- čl. 15 odst. 2 Smlouvy mezi ČR a Kanadou — Mzda rezidenta jednoho státu za práci ve druhém státě se zdaní jen ve státě rezidence, pokud práce ve druhém státě nepřesáhne v úhrnu 183 dny v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, mzdu nevyplácí rezident druhého státu (ani se za něj) a nejde k tíži stálé provozovny nebo stálé základny zaměstnavatele v druhém státě.
- CRA: Determining your residency status (NR74 / NR73) — Formulářem NR74 lze při příchodu do Kanady požádat CRA o posouzení statusu rezidence; formulářem NR73 při odchodu.
- GFŘ, „Informace k určování daňové rezidence fyzických osob“, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 (2026) — 183 dní zakládá rezidenci zpětně od 1. ledna; bydliště zakládá rezidenci ode dne svého vzniku; podle smlouvy je možná dělená rezidence; dny příjezdu a odjezdu se počítají oběma státům; povolení k pobytu ani stát zdravotního pojištění nerozhodují; důkazní břemeno nese poplatník.
- Income Tax Act, s. 114 — Rezident jen po část roku se zdaňuje z celosvětových příjmů jen za tu část roku, kdy byl rezidentem Kanady.
- Income Tax Act, s. 128.1(1), (4) — Příchod (s. 128.1(1)): při vzniku rezidence se má za to, že poplatník většinu majetku zcizil a znovu nabyl za tržní hodnotu. Odchod (s. 128.1(4)): při zániku rezidence se má za to, že poplatník většinu majetku zcizil za tržní hodnotu (departure tax).
- CRA: Newcomers to Canada and the CRA — Rezidentem pro daňové účely se stáváte, když vytvoříte významné rezidenční vazby s Kanadou — u většiny nově příchozích od prvního dne pobytu v Kanadě.
- čl. 22 Smlouvy mezi ČR a Kanadou — Kanada odečte daň splatnou v ČR od kanadské daně z týchž příjmů (odst. 1). ČR může do základu daně zahrnout příjmy, které lze podle smlouvy zdanit i v Kanadě, a sníží českou daň o daň zaplacenou v Kanadě, nejvýše o část české daně připadající na tyto příjmy — prostý zápočet (odst. 2). Je-li příjem v jednom státě podle smlouvy osvobozen, může jej tento stát přesto zohlednit při výpočtu daně z ostatních příjmů (odst. 3).
- § 38f ZDP — Dvojí zdanění se u rezidenta ČR vylučuje metodou, kterou stanoví příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění — prostým zápočtem daně zaplacené v zahraničí, nebo vynětím příjmů s výhradou progrese.
- Income Tax Act, s. 126 — Rezident Kanady odečte zahraniční daň z příjmů od kanadské daně (v rámci zákonného vzorce).
- ČSSZ — Přehled dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení: Kanada (č. 1/2003 Sb. m. s.), Québec (č. 124/2003 Sb. m. s.) — Smlouva s Kanadou podepsaná 24. 5. 2001, v platnosti od 1. 1. 2003, věcně upravuje důchody a vztahuje se na všechny osoby pojištěné v ČR nebo v Kanadě. S Québekem platí samostatná dohoda podepsaná 19. 2. 2002, v platnosti od 1. 11. 2003, rovněž pro důchody.
- čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy — Fyzická osoba s dvojí rezidencí se považuje za rezidenta pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, za rezidenta pouze toho státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
- čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy — Nemáte-li stálý byt k dispozici v žádném státě, smlouva přechází rovnou k obvyklému pobytu (středisko životních zájmů se zkoumá jen při stálém bytu v obou státech).
- čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy — Zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném z nich — rezident státu, jehož je státním příslušníkem; je-li státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich — příslušné úřady upraví otázku vzájemnou dohodou.
Judikatura
- Tax Court of Canada (Daňový soud Kanady), Biya v. The Queen, 2020 TCC 113, 13.10.2020 — Poplatník pracoval v Etiopii, ale rodina a vazby zůstaly v Kanadě — byl uznán rezidentem Kanady („ustálený způsob života v Kanadě“).
- Tax Court of Canada (Daňový soud Kanady), Corkum v. The Queen, 2015 TCC 38, 23.02.2015 — Rodina žila mnoho let v Egyptě — obvyklé bydliště bylo tam a kanadská rezidence zanikla.
- Tax Court of Canada (Daňový soud Kanady), Nonis v. The Queen, 2021 TCC 31, 14.04.2021 — Nerezident se v Kanadě zdaňuje jen z části mzdy připadající na dny skutečně odpracované v Kanadě.
- Nejvyšší správní soud (ČR), 1 Afs 239/2017-37, 01.11.2017 — Kritéria rozhodovacího pravidla smlouvy se uplatňují postupně: má-li osoba stálý byt jen v jednom státě, je rezidentem tohoto státu; středisko životních zájmů se zkoumá jen tehdy, má-li stálý byt v obou státech. (Rozhodnuto podle smlouvy ČR s jiným státem; znění odpovídá Modelové smlouvě OECD.)
- Nejvyšší správní soud (ČR), 10 Afs 195/2017-57, 16.07.2018 — Zákon o daních z příjmů pojem středisko životních zájmů nepoužívá: pro bydliště je rozhodující stálý byt v ČR s úmyslem se v něm trvale zdržovat; rodina v zahraničí je podle vnitrostátního práva nerozhodná.
- Tax Court of Canada (Daňový soud Kanady), Davis v. The Queen, 2018 TCC 110, 14.06.2018 — Podle čl. IV odst. 2 smlouvy Kanada–USA při stálém bytu v obou státech a nejasném středisku životních zájmů rozhodl obvyklý pobyt: k datu výplaty z penzijního plánu 401(k) byl poplatník rezidentem USA, a výplata proto v Kanadě nepodléhala dani. Rezidence podle smlouvy se posuzuje ke konkrétnímu datu.
- Tax Court of Canada (Daňový soud Kanady), Tanga v. The King, 2024 TCC 80, 31.05.2024 — Rezident Kanady i Kamerunu: kanadská adresa nebyla obydlím trvale k dispozici; podle čl. 4 této smlouvy a s. 250(5) byl poplatník za sporné období považován za nerezidenta Kanady.
Aktualizováno 04.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.