Daňová rezidence v Německu: srovnání s českým právem

Německo vás považuje za daňového rezidenta, máte-li tam byt, který si ponecháváte a užíváte (Wohnsitz), nebo pobýváte-li tam nepřetržitě déle než 6 měsíců — i přes přelom roku. Česko vás přitom může dál považovat za svého rezidenta kvůli bydlišti nebo 183 dnům pobytu. Smlouva ČSSR–SRN z roku 1980 rozhodne podle stálého bytu, střediska životních zájmů a obvyklého pobytu; příjmy z Německa Česko zpravidla vyjímá s výhradou progrese.

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Německa a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Německo považuje za daňového rezidenta

V Německu rozhoduje samotný byt: máte-li byt nebo pokoj, který můžete kdykoli užívat, jste rezidentem — bez ohledu na počet dnů a na to, kde máte středisko životních zájmů.

Německých šest měsíců se počítá nepřetržitě a není vázáno na kalendářní rok: pobyt od října do dubna již zakládá obvyklý pobyt.

• Máte v Německu byt — podle § 8 AO je to bydliště (Wohnsitz), a podle německého práva jste proto rezidentem s neomezenou daňovou povinností, i když máte středisko životních zájmů v Česku.
• V Německu jste se nepřetržitě zdržovali déle než šest měsíců za jiným účelem než návštěva či rekreace — podle § 9 AO jde o obvyklý pobyt od prvního dne a jste německým rezidentem.

Kdy jste nerezident

• Pobyt sloužil jen návštěvě, rekreaci nebo léčení a netrval déle než rok a byt v Německu nemáte — obvyklý pobyt nevzniká; německým rezidentem nejste.
• Byt v Německu nemáte a nepřetržitý pobyt nepřesáhl šest měsíců — německým rezidentem nejste. Příjmy z německých zdrojů (zejména mzda za práci fyzicky vykonanou v Německu) však podléhají omezené daňové povinnosti.

Kde se právo Německa střetává s českými předpisy

• Kolize: byt v Německu stačí k německé rezidenci, Česko vás přitom zdaňuje také. Pro Německo stačí byt, který můžete kdykoli užívat (Wohnsitz): jste rezidentem s celosvětovou daňovou povinností, i když máte středisko životních zájmů v Česku (BFH, I R 74/16), a nevyžaduje se žádný minimální počet dnů (BFH, I R 58/16). Česko vás považuje za rezidenta, máte-li v ČR bydliště — stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat — nebo pobýváte-li zde alespoň 183 dnů v roce; středisko životních zájmů zákon o daních z příjmů nezná (NSS, 10 Afs 195/2017). Oba státy vás tak mohou považovat za rezidenta. Rozhodne čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČSSR–SRN: stálý byt → užší osobní a hospodářské vztahy → obvyklý pobyt. Typický případ: týdenní dojíždění do Německa s pronajatým bytem tam a rodinou v Česku — stálý byt v obou státech, rozhoduje středisko životních zájmů.
• Kolize: šest měsíců nepřetržitě v Německu vs. 183 dnů v kalendářním roce v Česku. Německo počítá šest měsíců nepřetržitého pobytu bez ohledu na hranici kalendářního roku a rezidence pak platí od prvního dne (§ 9 AO). Pobyt od října do dubna vás tedy učiní německým rezidentem, i když jste v Německu v žádném kalendářním roce nestrávili 183 dnů. Česko počítá 183 dnů vždy v kalendářním roce (§ 2 odst. 4 ZDP) a při bydlišti v ČR vás považuje za rezidenta i tak. Počítejte s tím, že část takového pobytu budete rezidentem obou států, a ověřte tie-breaker smlouvy.

Co dalšího vědět

• Smlouva s Německem nemá kritérium státní příslušnosti. Na rozdíl od většiny smluv končí čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČSSR–SRN obvyklým pobytem: neobsahuje kritérium státní příslušnosti ani výslovné řešení vzájemnou dohodou. Zdržujete-li se obvykle v obou státech nebo v žádném z nich, smlouva rezidenci výslovně neurčí; zbývá požádat příslušné úřady o řešení podle čl. 25 odst. 3 (obtíže při výkladu a aplikaci smlouvy). Mnohostranná úmluva toto pravidlo pro fyzické osoby nemění.
• Jak Česko vylučuje dvojí zdanění u příjmů z Německa: vynětí s výhradou progrese. Jste-li podle smlouvy rezidentem ČR, Česko příjmy, které smí Německo zdanit (zejména mzdu za práci vykonanou v Německu nad limity čl. 15 odst. 2, příjmy z nemovitostí v Německu, zisky německé stálé provozovny), ze zdanění vyjímá, smí je však zohlednit při stanovení sazby z ostatních příjmů (čl. 23 odst. 2 písm. a)). Zápočet německé daně se použije jen u dividend, licenčních poplatků, zisků podle čl. 13 odst. 3, tantiém a příjmů umělců a sportovců (čl. 23 odst. 2 písm. b)). Příjmy z Německa přesto uvádíte v daňovém přiznání. Daň zaplacenou v zahraničí prokazujete potvrzením zahraničního správce daně (§ 38f odst. 5 ZDP).
• Práce v Německu, když nejste německým rezidentem. I jako nerezident Německa podléháte německé dani ze mzdy za práci fyzicky vykonanou v Německu (§ 49 odst. 1 č. 4 písm. a) EStG), ledaže jsou splněny všechny podmínky čl. 15 odst. 2 smlouvy: nejvýše 183 dnů v Německu v příslušném kalendářním roce, zaměstnavatel bez sídla či bydliště v Německu a mzda nejde k tíži německé stálé provozovny. Smlouva počítá dny v kalendářním roce, nikoli v libovolném dvanáctiměsíčním období. Zdaní-li mzdu Německo, Česko ji jako rezidentovi ČR vyjme s výhradou progrese (čl. 23 odst. 2 písm. a)).
• Rok přestěhování: oba státy rok dělí. V roce příchodu do Německa nebo odchodu z něj Německo zdaňuje celosvětové příjmy jen za období neomezené daňové povinnosti a zahraniční příjmy za zbytek roku zvyšují sazbu (§ 32b EStG). Česko podle metodiky GFŘ připouští podle smlouvy dělenou rezidenci; 183 dnů pobytu v ČR však zakládá rezidenci zpětně od 1. ledna a bydliště ode dne jeho vzniku. Sjednoťte období v obou přiznáních, aby příjmy za stejné měsíce nezůstaly zdaněny dvakrát.
• Sociální zabezpečení: koordinační nařízení EU. Mezi Českem a Německem platí nařízení (ES) č. 883/2004: pojistné se zásadně platí ve státě, kde práci vykonáváte, bez ohledu na daňovou rezidenci. Zaměstnanec vyslaný českým zaměstnavatelem do Německa na dobu nejvýše 24 měsíců zůstává pojištěn v Česku; obdobně OSVČ, která v Německu dočasně vykonává podobnou činnost. Nařízení upravuje jen pojistné, nikoli daň z příjmů.

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (podepsána v Praze 19. 12. 1980, č. 18/1984 Sb.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Pojmy, se kterými se setkáte v Německu

Wohnsitz

bydliště — byt, který si ponecháváte a užíváte

gewöhnlicher Aufenthalt

obvyklý pobyt — nepřetržitý pobyt delší než 6 měsíců

unbeschränkte Steuerpflicht

neomezená daňová povinnost z celosvětových příjmů (rezident)

beschränkte Steuerpflicht

daň jen z příjmů z německých zdrojů (nerezident)

Progressionsvorbehalt

výhrada progrese — osvobozené příjmy zvyšují sazbu daně

Finanzamt

místní finanční úřad

Otázky

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

• § 1 odst. 1 EStG — Fyzické osoby s bydlištěm (Wohnsitz) nebo obvyklým pobytem (gewöhnlicher Aufenthalt) v Německu mají neomezenou daňovou povinnost, tj. jsou zdaňovány z celosvětových příjmů.
• § 8 AO — Bydliště (Wohnsitz) má osoba tam, kde má byt za okolností, z nichž lze usuzovat, že si jej ponechá a bude jej užívat.
• § 9 AO — Obvyklý pobyt je pobyt, který není jen přechodný. Nepřerušený pobyt delší než šest měsíců je vždy obvyklým pobytem, a to od prvního dne; krátká přerušení se nezohledňují. Výjimka: pobyt výhradně za účelem návštěvy, rekreace, léčení nebo podobným soukromým účelem, který netrvá déle než jeden rok.
• § 9 věta 3 AO — Pravidlo šesti měsíců se nepoužije, pokud pobyt slouží výhradně návštěvě, rekreaci, léčení nebo podobnému soukromému účelu a nepřesáhne jeden rok.
• § 1 odst. 3 a 4 EStG — Bez bydliště a obvyklého pobytu je daňová povinnost omezena na příjmy z německých zdrojů (§ 49). Na žádost lze nerezidenta považovat za osobu s neomezenou daňovou povinností, pokud alespoň 90 % jeho příjmů podléhá německé dani.
• § 49 odst. 1 č. 4 písm. a) EStG — Příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy z německých zdrojů, pokud je práce vykonávána nebo zhodnocena (verwertet) v Německu.
• § 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která má v ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje; rezident je zdaňován z příjmů z celého světa. Obvykle se zdržuje ten, kdo v ČR pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích; započítává se každý započatý den. Bydlištěm je místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
• čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČSSR–SRN (1980) — Má-li fyzická osoba bydliště v obou státech: a) má se za to, že má bydliště ve státě, kde má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, ve státě, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy; b) nelze-li to určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě, ve státě, kde se obvykle zdržuje. Kritérium státní příslušnosti ani výslovnou vzájemnou dohodu článek 4 neobsahuje.
• čl. 25 odst. 3 Smlouvy ČSSR–SRN — Příslušné úřady se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou obtíže nebo pochybnosti, které vzniknou při výkladu nebo aplikaci smlouvy.
• Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků (č. 32/2020 Sb. m. s.), čl. 4 — Čl. 4 Úmluvy se týká jen osob jiných než fyzických; Česká republika si k němu navíc vyhradila právo jej neuplatňovat v celém rozsahu (stejně jako čl. 5 o metodách vyloučení dvojího zdanění). Pravidla pro určení rezidence fyzických osob ve smlouvách tak Úmluva nemění.
• čl. 23 odst. 2 Smlouvy ČSSR–SRN — Rezidentovi ČR se příjmy z Německa, které smí Německo podle smlouvy zdanit (např. mzda za práci v Německu), v ČR vyjímají ze zdanění; ČR však může u ostatních příjmů použít sazbu, jaká by platila bez vynětí (vynětí s výhradou progrese). U dividend, licenčních poplatků, příjmů podle čl. 13 odst. 3, 16 a 17 se německá daň započte, nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy.
• § 38f odst. 1, 2 a 5 ZDP — Dvojí zdanění příjmů rezidenta ČR ze zahraničí se vylučuje podle mezinárodní smlouvy. Při prostém zápočtu lze daň snížit o daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o část české daně připadající na zahraniční příjmy. Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně.
• čl. 15 odst. 2 Smlouvy ČSSR–SRN — Mzda za práci v druhém státě se zdaní jen ve státě bydliště, jestliže se příjemce nezdržuje v druhém státě během příslušného kalendářního roku déle než 183 dnů, odměny nevyplácí osoba se sídlem či bydlištěm v tomto druhém státě a nejdou k tíži tamní stálé provozovny.
• § 2 odst. 7 a § 32b EStG — Daň se vyměřuje za kalendářní rok. V roce příchodu nebo odchodu se celosvětové příjmy za období neomezené daňové povinnosti a příjmy z německých zdrojů za zbytek roku sčítají; zahraniční příjmy a příjmy osvobozené podle smlouvy zvyšují sazbu daně (Progressionsvorbehalt).
• GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 (2026) — 183 dnů pobytu činí osobu rezidentem zpětně od 1. ledna; bydliště zakládá rezidenci ode dne svého vzniku; podle smlouvy je možná dělená rezidence v průběhu roku; dny příjezdu a odjezdu se počítají pro oba státy; povolení k pobytu ani stát zdravotního pojištění nejsou rozhodující; důkazní břemeno nese poplatník.
• Nařízení (ES) č. 883/2004, čl. 11 odst. 3 písm. a) a čl. 12 — Zaměstnanec nebo OSVČ podléhá právním předpisům členského státu, v němž činnost vykonává. Zaměstnanec vyslaný zaměstnavatelem do jiného členského státu zůstává pojištěn ve vysílajícím státě, pokud předpokládaná doba práce nepřesáhne 24 měsíců; obdobně OSVČ, která dočasně vykonává podobnou činnost v jiném státě.
• EStG
• čl. 23 odst. 1 Smlouvy ČSSR–SRN — Rezidentovi Německa se příjmy z ČR, které smí ČR podle smlouvy zdanit, vyjímají ze základu daně s výhradou progrese; u dividend nesplňujících podmínky, licenčních poplatků a příjmů podle čl. 13 odst. 3, 16 a 17 se česká daň započte.
• čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy — Má se za to, že osoba má bydliště ve státě, ve kterém má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, ve státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy.
• čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy — Nelze-li určit, ke kterému státu má osoba užší osobní a hospodářské vztahy, nebo nemá-li stálý byt v žádném státě, má se za to, že má bydliště ve státě, ve kterém se obvykle zdržuje.

Judikatura

• Bundesfinanzhof (BFH), I. senát, I R 58/16, 24.07.2018 — Bydliště podle § 8 AO nevyžaduje žádný minimální počet dnů skutečně strávených v bytě za rok; i nepravidelné návštěvy mohou bydliště zachovat. Osoba může mít současně více bydlišť.
• Bundesfinanzhof (BFH), I. senát, I R 38/13, 13.11.2013 — Bytem je jakýkoli prostor vhodný k bydlení, i skromný; rozhodující je, že jej osoba může kdykoli užívat a drží jej pro vlastní bydlení.
• Bundesfinanzhof (BFH), III. senát, III R 6/20, 12.11.2020 — Zda okolnosti svědčí o úmyslu byt si ponechat a užívat jej, je především skutkovou otázkou jednotlivého případu.
• Bundesfinanzhof (BFH), I. senát, I R 26/10, 22.06.2011 — Krátká přerušení se do šestiměsíční lhůty započítávají; pevný limit dnů nepřítomnosti neexistuje — posuzují se s ohledem na délku celého pobytu.
• Bundesfinanzhof (BFH), I. senát, I R 74/16, 23.10.2018 — Bydliště v zahraničí nevylučuje neomezenou daňovou povinnost v Německu, ani když je v zahraničí středisko životních zájmů. Středisko životních zájmů má význam až při použití smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
• Nejvyšší správní soud (ČR), 10 Afs 195/2017-57, 16.07.2018 — Zákon o daních z příjmů pojem střediska životních zájmů nepoužívá: pro bydliště je rozhodující stálý byt v ČR spojený s úmyslem trvale se v něm zdržovat; rodina v zahraničí je podle vnitrostátního práva bez významu.
• Nejvyšší správní soud (ČR), 1 Afs 239/2017-37, 01.11.2017 — Kritéria čl. 4 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (ve znění odpovídajícím Vzorové smlouvě OECD) se použijí postupně: má-li osoba stálý byt k dispozici jen v jednom státě, je rezidentem tohoto státu; středisko životních zájmů se zkoumá, jen pokud má stálý byt v obou státech.

Aktualizováno 04.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Další státy

• Daně v Bangladéši
• Daně v Číně
• Daně ve Francii
• Daně v Indii
• Daně v Itálii
• Daně v Japonsku
• Daně v Kanadě
• Daně v Maďarsku
• Daně v Nizozemsku
• Daně v Pákistánu
• Daně v Polsku
• Daně v Rakousku
• Daně v Rumunsku
• Daně ve Spojeném království
• Daně ve Španělsku
• Daně ve Švýcarsku
• Daně v Turecku
• Daně na Ukrajině
• Daně v USA