Daňová rezidence ve Francii pro daňové rezidenty Česka

Francie vás považuje za daňového domicilanta, je-li splněn kterýkoli test: domácnost (foyer) nebo hlavní pobyt, hlavní profesní činnost, nebo středisko ekonomických zájmů ve Francii. Od roku 2025 francouzské právo výslovně ustupuje smlouvě. Dvojí rezidenci s Českem řeší čl. 4 odst. 2 smlouvy z roku 2003; Česko francouzskou daň započítává.

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Francie a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Francie považuje za daňového rezidenta

Francie vás považuje za daňového domicilanta, je-li splněn kterýkoli ze tří testů: domácnost (foyer) nebo hlavní místo pobytu ve Francii; hlavní profesní činnost ve Francii; středisko ekonomických zájmů ve Francii.

• Vaše rodina žije ve Francii — to je váš foyer, takže podle čl. 4 B CGI máte daňový domicil ve Francii a zdaňujete tam celosvětové příjmy.
• Vaše hlavní profesní činnost je ve Francii (včetně práce na dálku vykonávané z Francie pro českého či jiného zahraničního zaměstnavatele) — podle čl. 4 B odst. 1 písm. b) CGI máte daňový domicil ve Francii.
• Středisko vašich ekonomických zájmů je ve Francii — podle čl. 4 B odst. 1 písm. c) CGI máte daňový domicil ve Francii.
• Bez rodiny, hlavní práce či ekonomického střediska ve Francii rozhoduje hlavní místo pobytu: více než šest měsíců v roce ve Francii — pravděpodobně máte daňový domicil ve Francii.

Kdy jste nerezident

• Žádný z testů čl. 4 B CGI není splněn — nemáte daňový domicil ve Francii. Příjmy z francouzských zdrojů (včetně mzdy za práci fyzicky vykonanou ve Francii) tam přesto podléhají dani.

Kde se právo Francie střetává s českými předpisy

• Kolize: Francii stačí vaše hlavní práce ve Francii. Pro Francii je hlavní profesní činnost ve Francii — včetně práce na dálku z Francie pro českého zaměstnavatele — sama o sobě důvodem domicilu, i když máte domov a rodinu v Česku. Česko vás při bydlišti v Česku považuje za rezidenta také (§ 2 odst. 4 ZDP). Konflikt řeší čl. 4 odst. 2 Smlouvy: máte-li stálý byt jen v Česku, jste rezidentem Česka, a od 16. 2. 2025 vás pak ani francouzské právo nepovažuje za domicilanta. Mzdu za dny fyzicky odpracované ve Francii však Francie může zdanit, nejsou-li splněny všechny podmínky čl. 15 odst. 2.
• Kolize: Francii stačí středisko ekonomických zájmů. Máte-li většinu příjmů nebo investic ve Francii, Francie vás považuje za domicilanta, i když žijete v Česku. Český zákon takový test nezná — rozhoduje bydliště nebo 183 dní. Rozhodne čl. 4 odst. 2 Smlouvy, nejprve podle stálého bytu. Majetek ve Francii se počítá, jen pokud vytváří příjmy (Conseil d'État č. 426124), a francouzské soudy musí při střetu rezidence použít rozhodovací pravidlo smlouvy (Cour de cassation č. 19-14.013).
• Kolize: rodina ve Francii je foyer. Žije-li váš manžel/manželka nebo partner a děti ve Francii, Francie vás považuje za domicilanta, i když většinu roku trávíte v Česku. Český zákon rodinu v zahraničí nezkoumá (NSS, 10 Afs 195/2017). Podle Smlouvy: máte-li stálý byt jen v Česku, jste rezidentem Česka; máte-li stálý byt v obou státech, rodina obvykle táhne středisko životních zájmů do Francie.

Co dalšího vědět

• Od roku 2025 má smlouva ve francouzském právu výslovně přednost. Od 16. 2. 2025 čl. 4 B CGI stanoví, že kdo není rezidentem Francie podle daňové smlouvy, nemá ve Francii daňový domicil. Určí-li vás čl. 4 odst. 2 česko-francouzské smlouvy rezidentem Česka, Francie vás zdaní jen jako nerezidenta.
• Mzda za práci ve Francii: 183 dní v jakýchkoli 12 měsících. Jste-li rezidentem Česka podle Smlouvy, Francie smí zdanit vaši mzdu za práci fyzicky vykonanou ve Francii, ledaže jsou splněny všechny podmínky čl. 15 odst. 2: nejvýše 183 dní ve Francii v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v daňovém roce, zaměstnavatel, který není francouzským rezidentem, a mzda nejde k tíži francouzské stálé provozovny. Francouzská srážka se řídí čl. 182 A CGI; Česko francouzskou daň započte (čl. 23).
• Jak se odstraní dvojí zdanění: Česko zápočet, Francie zápočet ve výši francouzské daně. Jste-li rezidentem Česka, Česko zahrne francouzské příjmy do základu a sníží českou daň o daň zaplacenou ve Francii, nejvýše o českou daň připadající na tyto příjmy (prostý zápočet, čl. 23 Smlouvy, § 38f ZDP). Jste-li rezidentem Francie, Francie u většiny českých příjmů (např. mzdy za práci v Česku) poskytne zápočet ve výši francouzské daně připadající na tento příjem — v praxi vynětí s progresí; u podnikatelských zisků, dividend, licenčních poplatků, některých kapitálových zisků, tantiém a příjmů umělců a sportovců jen ve výši daně zaplacené v Česku.
• Francouzský režim impatriantů (čl. 155 B CGI). Neměli-li jste v pěti kalendářních letech před nástupem do zaměstnání ve Francii daňový domicil, může režim impatriantů osvobodit impatriační prémii (skutečnou, nebo paušálně 30 % čisté mzdy) a mzdu za práci v zahraničí (do 50 % celkové mzdy, resp. 20 % u části za práci v zahraničí) a 50 % určitých zahraničních investičních příjmů a zisků, a to do 31. prosince osmého roku po nástupu. Podmínka státní příslušnosti není.
• Rok příchodu nebo odchodu. V roce příchodu do Francie nebo odchodu z ní se šestiměsíční vodítko nepoužije: Francie vás zdaní jako rezidenta jen za dobu skutečného pobytu. Česko podle metodiky GFŘ uznává dělenou rezidenci podle smlouvy; 183 dní v Česku však zakládá rezidenci zpětně od 1. ledna.
• Smlouva z roku 2003 a MLI. Česko-francouzská smlouva podepsaná v Praze 28. 4. 2003 platí od 1. 7. 2005 a nahradila smlouvu z roku 1973. Francouzská daňová správa zveřejňuje její konsolidované znění modifikované Mnohostrannou úmluvou (MLI). Česko k čl. 4 MLI učinilo výhradu, takže pravidla rezidence fyzických osob (čl. 4 odst. 2) se nemění.
• Sociální zabezpečení: nařízení (ES) č. 883/2004. Mezi Českem a Francií platí koordinační nařízení EU č. 883/2004: v zásadě se pojistné platí ve státě, kde práci vykonáváte; vyslání nebo souběžnou práci ve více státech prokazuje formulář A1. Dvoustranná úmluva z roku 1948 se v rámci EU neaplikuje. Pojistné se řídí nařízením, nikoli daňovou smlouvou.

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 28. 4. 2003; sdělení č. 79/2005 Sb. m. s.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Pojmy, se kterými se setkáte ve Francii

domicile fiscal

daňový domicil podle čl. 4 B obecného daňového zákoníku (CGI)

foyer

domácnost — místo, kde žije vaše rodina

lieu de séjour principal

hlavní místo pobytu (orientačně více než 6 měsíců v roce)

centre des intérêts économiques

středisko ekonomických zájmů

attestation de résidence fiscale

potvrzení o daňové rezidenci

retenue à la source

daň sražená u zdroje

Otázky

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

• čl. 4 A CGI — Fyzické osoby s daňovým domicilem ve Francii platí daň z celosvětových příjmů; ostatní jen z příjmů z francouzských zdrojů.
• čl. 4 B CGI (ve znění čl. 83 zákona č. 2025-127 ze 14. 2. 2025, účinném od 16. 2. 2025) — Daňový domicil ve Francii máte, pokud (a) vaše domácnost (foyer) nebo hlavní místo pobytu je ve Francii, NEBO (b) vykonáváte ve Francii hlavní profesní činnost, NEBO (c) máte ve Francii středisko ekonomických zájmů. Stačí jedno kritérium. Od 16. 2. 2025: kdo není rezidentem Francie podle daňové smlouvy, nemá daňový domicil ve Francii ani podle francouzského práva.
• impots.gouv.fr — «Suis-je non-résident fiscal ?» — Foyer je místo, kde žije manžel/manželka nebo partner PACS a děti, i když vy sami trávíte většinu roku v zahraničí; kritéria daňových smluv mají přednost.
• BOFiP BOI-IR-CHAMP-10-20160728 — Foyer = kde rodina obvykle žije; hlavní místo pobytu = orientačně více než šest měsíců v roce, nikoli absolutně; hlavní činnost = ta, které věnujete nejvíce času; středisko ekonomických zájmů = hlavní investice, sídlo podnikání, většina příjmů; stačí jedno kritérium.
• čl. 164 B CGI — Příjmy z profesní činnosti vykonávané ve Francii jsou příjmy z francouzských zdrojů.
• čl. 182 A CGI (znění od 1. 7. 2026) — Z francouzských mezd nerezidentů se sráží daň: 12 % a 20 % nad stanovenými hranicemi.
• § 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která má v ČR bydliště (stálý byt za okolností, z nichž lze usoudit na úmysl se v něm trvale zdržovat), nebo se zde obvykle zdržuje — alespoň 183 dní v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích, přičemž se započítává každý započatý den. Rezident zdaňuje celosvětové příjmy.
• čl. 4 odst. 2 Smlouvy mezi ČR a Francií (č. 79/2005 Sb. m. s.) — Osoba s dvojí rezidencí: a) rezident pouze státu, kde má k dispozici stálý byt; má-li ho v obou státech — státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) nelze-li středisko určit, nebo nemá-li k dispozici stálý byt v žádném státě — státu, kde se obvykle zdržuje; c) dále státní příslušnost; d) jinak vzájemná dohoda příslušných úřadů.
• čl. 15 odst. 2 Smlouvy mezi ČR a Francií — Mzda rezidenta jednoho státu za práci ve druhém státě se zdaní jen ve státě rezidence, pokud se příjemce ve druhém státě zdržuje jedno nebo více období nepřesahujících v úhrnu 183 dny v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, odměnu nevyplácí zaměstnavatel, který je rezidentem druhého státu, a nejde k tíži jeho stálé provozovny nebo stálé základny tam.
• čl. 23 Smlouvy mezi ČR a Francií — Francie: u příjmů, které lze zdanit v ČR, poskytne svému rezidentovi zápočet ve výši francouzské daně, která poměrně připadá na tento příjem (účinek vynětí s progresí); u příjmů podle čl. 7, 10, 12, 13, 15 odst. 3, 16 a 17 odst. 1 a 2 ve výši daně zaplacené v ČR, nejvýše však francouzské daně připadající na tento příjem. Česká republika: sníží daň vypočtenou ze základu, do něhož zahrne i příjmy, které lze zdanit ve Francii, o daň zaplacenou ve Francii (prostý zápočet); příjmy osvobozené v ČR může zohlednit při výpočtu daně ze zbývajících příjmů.
• § 38f ZDP — Dvojí zdanění se u rezidenta ČR vylučuje metodou, kterou stanoví příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění — prostým zápočtem daně zaplacené v zahraničí, nebo vynětím příjmů s výhradou progrese.
• čl. 155 B CGI — impots.gouv.fr «Le régime des impatriés» — Pro osoby, které v pěti kalendářních letech před nástupem do zaměstnání neměly daňový domicil ve Francii: osvobozena je impatriační prémie (skutečná, nebo na základě volby paušálně 30 % čisté mzdy) a mzda za práci v zahraničí v zájmu zaměstnavatele (limity: celkem 50 % celkové mzdy, nebo 20 % u části za práci v zahraničí), dále 50 % určitých zahraničních pasivních příjmů a zisků, a to do 31. prosince osmého kalendářního roku po nástupu. Bez podmínky státní příslušnosti.
• GFŘ, „Informace k určování daňové rezidence fyzických osob“, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 (2026) — 183 dní zakládá rezidenci zpětně od 1. ledna; bydliště zakládá rezidenci ode dne svého vzniku; podle smlouvy je možná dělená rezidence; dny příjezdu a odjezdu se počítají oběma státům; povolení k pobytu ani stát zdravotního pojištění nerozhodují; důkazní břemeno nese poplatník.
• impots.gouv.fr — Les conventions internationales (République tchèque) — Francouzská daňová správa zveřejňuje vedle smlouvy s Českou republikou i „Version consolidée de la convention avec la République tchèque modifiée par la convention multilatérale“ — smlouva je tedy krytá MLI.
• ČSSZ — Přehled dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení: Francie (č. 215/1949 Sb.) — Úmluva s Francií z 12. 10. 1948 (v platnosti od 1. 7. 1949) se ve vztazích v rámci EU neaplikuje, protože platí koordinační nařízení (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009.
• ČSSZ — Přehled dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení sjednaných ČR — U smluv se státy EU se dvoustranná smlouva neaplikuje (s výhradou dohodnutých výjimek), protože pro osoby migrující v rámci EU platí koordinační nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcí nařízení č. 987/2009.
• čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy — Osoba s dvojí rezidencí se považuje za rezidenta pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; má-li stálý byt k dispozici v obou státech, za rezidenta pouze toho státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
• čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy — Nemáte-li stálý byt k dispozici v žádném státě, smlouva přechází rovnou k obvyklému pobytu (středisko životních zájmů se zkoumá jen při stálém bytu v obou státech).
• čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy — Dále rozhoduje státní příslušnost; je-li osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, řeší otázku příslušné úřady vzájemnou dohodou.

Judikatura

• Conseil d'État (Francie), no. 450692, 11.05.2022 — Foyer osoby bez rodiny je místo, kde obvykle žije a má středisko osobního života, bez ohledu na dočasné pobyty jinde kvůli práci či z výjimečných důvodů; hlavní místo pobytu je rozhodující jen tehdy, pokud foyer chybí.
• Cour de cassation (Francie), obchodní senát, no. 15-27.364, ECLI:FR:CCASS:2017:CO00562, 26.04.2017 — Foyer a středisko zájmů ve Francii byly prokázány skutečnostmi: dva domy, zápis do voličských seznamů, značná spotřeba elektřiny, účty jen u francouzských bank, francouzské zdravotní pojištění; prohlášení třetí osoby o nájmu bydlení v zahraničí bez dokladů o placení nájemného to nevyvrátilo. Věc daně z majetku (ISF).
• Conseil d'État (Francie), no. 469771, 05.02.2024 — Generální ředitel francouzské společnosti, jehož rodina žila ve Švýcarsku, měl daňový domicil ve Francii podle testu hlavní profesní činnosti; občasná práce na dálku ze zahraničí na tom nic nezměnila. (Názor soudu na účinek smlouvy pro účely srážkové daně byl od 16. 2. 2025 překonán zákonem.)
• Conseil d'État (Francie), no. 426124, 07.10.2020 — Středisko ekonomických zájmů nelze dovodit jen z vlastnictví společností a nemovitostí ve Francii: soud musí ověřit, zda vytvářejí příjmy, a porovnat je s příjmy v zahraničí.
• Cour de cassation (Francie), obchodní senát, no. 19-14.013, ECLI:FR:CCASS:2021:CO00809, 24.11.2021 — Pokud Francie považuje osobu za domicilanta podle čl. 4 B CGI (zde středisko ekonomických zájmů) a jiný stát ji také považuje za svého rezidenta, vzniká střet rezidence a soud musí použít rozhodovací pravidlo smlouvy. Věc ISF; stejná kritéria rezidence.
• Cour de cassation (Francie), obchodní senát, no. 19-13.710, ECLI:FR:CCASS:2021:CO00698, 13.10.2021 — Byt, který si osoba ve Francii ponechala k vlastnímu dlouhodobému užívání, je stálým bytem podle smlouvy, i když má i dům v zahraničí; byly-li osobní vazby rozděleny mezi oba státy, o středisku životních zájmů rozhodly ekonomické vazby (téměř všechny příjmy a majetek ve Francii). Věc ISF; stejná kritéria.
• Nejvyšší správní soud (ČR), 10 Afs 195/2017-57, 16.07.2018 — Zákon o daních z příjmů pojem středisko životních zájmů nepoužívá: pro bydliště je rozhodující stálý byt v ČR s úmyslem se v něm trvale zdržovat; rodina v zahraničí je podle vnitrostátního práva nerozhodná.
• Nejvyšší správní soud (ČR), 1 Afs 239/2017-37, 01.11.2017 — Kritéria rozhodovacího pravidla smlouvy se uplatňují postupně: má-li osoba stálý byt jen v jednom státě, je rezidentem tohoto státu; středisko životních zájmů se zkoumá jen tehdy, má-li stálý byt v obou státech. (Rozhodnuto podle smlouvy ČR s jiným státem; znění odpovídá Modelové smlouvě OECD.)
• Conseil d'État (Francie), n° 392997, 21.10.2016 — Stálým bytem podle smlouvy je bydlení, kterým osoba trvale disponuje; délka pobytů a středisko zájmů se v tomto kroku neposuzují.
• Conseil d'État (Francie), n° 436570, 16.07.2020 — Obvyklý pobyt podle smlouvy se posuzuje podle četnosti, délky a pravidelnosti pobytů, bez zkoumání, zda přesahují polovinu roku.

Aktualizováno 04.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Další státy

• Daně v Bangladéši
• Daně v Číně
• Daně v Indii
• Daně v Itálii
• Daně v Japonsku
• Daně v Kanadě
• Daně v Maďarsku
• Daně v Německu
• Daně v Nizozemsku
• Daně v Pákistánu
• Daně v Polsku
• Daně v Rakousku
• Daně v Rumunsku
• Daně ve Spojeném království
• Daně ve Španělsku
• Daně ve Švýcarsku
• Daně v Turecku
• Daně na Ukrajině
• Daně v USA