Daňová rezidence v Rakousku: srovnání s českým právem

Rakousko vás považuje za daňového rezidenta, máte-li tam byt, který můžete kdykoli užívat (Wohnsitz), nebo pobýváte-li tam déle než 6 měsíců — i přes přelom roku; s pracovní smlouvou na více než 6 měsíců již od prvního dne. Česko vás může současně považovat za rezidenta kvůli bydlišti nebo 183 dnům. Rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy z roku 2006; mzdu z Rakouska Česko obvykle vyjímá s výhradou progrese podle § 38f odst. 4 ZDP.

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Rakouska a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Rakousko považuje za daňového rezidenta

V Rakousku stejně jako v Německu rozhoduje byt: bydliště (Wohnsitz) z vás činí rezidenta bez počítání dnů. Bez bytu vás učiní rezidentem pobyt delší než šest měsíců — i přes přelom roku.

Šest měsíců se počítá za sebou, ne v kalendářním roce; krátké výjezdy z Rakouska (dovolená, služební cesta, cesta domů) běh lhůty jen přerušují.

• Máte v Rakousku byt — jde o bydliště (Wohnsitz) a podle § 1 EStG 1988 jste rakouským rezidentem zdaňovaným z celosvětových příjmů, i když tam pobýváte zřídka.
• V Rakousku pobýváte déle než šest měsíců — jde o obvyklý pobyt a jste rakouským rezidentem zpětně od prvního dne.
• Pracovní smlouva nebo pracovní povolení na více než šest měsíců — podle praxe BMF jste rakouským rezidentem od začátku pobytu, i kdyby práce skončila dříve.

Kdy jste nerezident

• Byt v Rakousku nemáte a pobyt nepřesahuje šest měsíců — rakouským rezidentem nejste. Mzda za práci vykonanou v Rakousku se tam přesto zdaňuje.

Kde se právo Rakouska střetává s českými předpisy

• Kolize: byt v Rakousku stačí k rakouské rezidenci, Česko vás zdaňuje také. Pro Rakousko je byt, který můžete kdykoli užívat, bydlištěm, i když tam pobýváte zřídka (VwGH, Ra 2019/15/0145); BFG považoval za plně zdanitelnou v Rakousku osobu s pokojem a vlastní koupelnou ve sdíleném domě, ačkoli měla středisko životních zájmů v jiném státě (RV/3100198/2020). Česko vás považuje za rezidenta při bydlišti v ČR nebo 183 dnech pobytu; středisko životních zájmů český zákon nezkoumá (NSS, 10 Afs 195/2017). Rozhodne čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Rakousko: při bytu v obou státech středisko životních zájmů — zpravidla tam, kde žijete s rodinou (VwGH, Ra 2019/15/0160), posuzované za několik let, ne za jeden rok (VwGH, Ra 2023/13/0186: dočasná práce v zahraničí ponechala středisko v Rakousku, když si osoba rakouský byt ponechala).
• Kolize: šest měsíců v Rakousku vs. 183 dnů v kalendářním roce v Česku. Rakousko počítá pobyt delší než šest měsíců i přes dva kalendářní roky a rezidentem jste pak od prvního dne. Pobyt od října do dubna vás tedy učiní rakouským rezidentem, i když jste v Rakousku v žádném kalendářním roce nestrávili 183 dnů. Česko počítá 183 dnů v kalendářním roce a při bydlišti v ČR vás považuje za rezidenta i bez nich. Rozhodne tie-breaker smlouvy.
• Kolize: smlouva na více než šest měsíců vás činí rezidentem od prvního dne. S pracovní smlouvou nebo pracovním povolením na více než šest měsíců vás Rakousko považuje za rezidenta od začátku pobytu, zatímco v prvním roce budete zpravidla stále i českým rezidentem (bydliště v ČR nebo 183 dnů). Pro účely smlouvy rozhodne čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Rakousko.

Co dalšího vědět

• Jak Česko vylučuje dvojí zdanění u příjmů z Rakouska. Jste-li podle smlouvy rezidentem ČR, zahrnete příjmy, které smí zdanit Rakousko, do českého základu daně a odečtete rakouskou daň, nejvýše však českou daň připadající na tyto příjmy (prostý zápočet, čl. 22 odst. 2). Protokol z roku 2012 tento postup podřídil českým předpisům: u mzdy za práci vykonanou v Rakousku, kterou vyplácí rakouský zaměstnavatel (nebo jde k tíži rakouské stálé provozovny) a která byla v Rakousku zdaněna, se proto použije vynětí s výhradou progrese podle § 38f odst. 4 ZDP; prostý zápočet jen tehdy, je-li pro vás výhodnější. Rakouskou daň prokazujete potvrzením rakouského správce daně (§ 38f odst. 5 ZDP).
• Práce v Rakousku, když nejste rakouským rezidentem: 183 dnů v libovolných 12 měsících. Nerezident se v Rakousku zdaňuje ze mzdy za práci vykonanou v Rakousku (§ 98 odst. 1 č. 4 EStG 1988), ledaže jsou splněny všechny podmínky čl. 14 odst. 2 smlouvy: nejvýše 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v daňovém roce, zaměstnavatel není rakouským rezidentem a mzda nejde k tíži jeho rakouské stálé provozovny. Do 183 dnů se počítají i dny příjezdu a odjezdu, víkendy, svátky a dovolená, po nichž práce v Rakousku pokračovala (čl. 14 odst. 3).
• Druhý byt (rekreační) v Rakousku. Máte-li středisko životních zájmů mimo Rakousko (např. v Česku) déle než pět kalendářních let, rakouský rekreační byt vás nečiní rezidentem v letech, kdy jej užíváte nejvýše 70 dnů a vedete o dnech záznam.
• Daňová úleva pro vědce a výzkumníky přicházející do Rakouska (Zuzugsbegünstigung). Vědci a výzkumníci, jejichž příchod do Rakouska slouží vědě a výzkumu, mohou na pět let požádat o paušální odpočet 30 % příjmů z vědecké činnosti; vědci, výzkumníci, umělci a sportovci mohou požádat o odstranění zvýšení daňové zátěže způsobeného příchodem. Žádost musí dojít Finanzamt Österreich do šesti měsíců od přestěhování a vyžaduje přenesení střediska životních zájmů do Rakouska. Podmínka státní příslušnosti stanovena není.
• Rok přestěhování: dělená rezidence. Rakousko vás při pobytu delším než šest měsíců nebo při bydlišti zdaňuje od prvního dne pobytu. Česko podle metodiky GFŘ připouští podle smlouvy dělenou rezidenci; 183 dnů v ČR však zakládá rezidenci zpětně od 1. ledna. Pro rok přestěhování si v obou státech vyjasněte, od kterého dne jste podle smlouvy rezidentem kterého státu.
• Sociální zabezpečení: koordinační nařízení EU. Mezi Českem a Rakouskem platí nařízení (ES) č. 883/2004: pojistné se zásadně platí ve státě, kde práci vykonáváte. Zaměstnanec vyslaný českým zaměstnavatelem do Rakouska na nejvýše 24 měsíců zůstává pojištěn v Česku. Nařízení upravuje jen pojistné, nikoli daň z příjmů.

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (podepsána v Praze 8. 6. 2006, č. 31/2007 Sb. m. s.), ve znění Protokolu z 9. 3. 2012. Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Pojmy, se kterými se setkáte v Rakousku

Wohnsitz

bydliště — byt, který můžete kdykoli užívat

gewöhnlicher Aufenthalt

obvyklý pobyt — pobyt delší než 6 měsíců

unbeschränkte Steuerpflicht

neomezená daňová povinnost z celosvětových příjmů

Zweitwohnsitzverordnung

vyhláška o druhém bytě — 70denní pravidlo pro rekreační byty

Zuzugsbegünstigung

daňová úleva pro vědce a výzkumníky přicházející do Rakouska

Finanzamt Österreich

rakouský finanční úřad

Otázky

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

• § 1 odst. 2 a 3 EStG 1988 — Osoby s bydlištěm (Wohnsitz) nebo obvyklým pobytem v Rakousku mají neomezenou daňovou povinnost (celosvětové příjmy); ostatní jsou zdaňovány jen z příjmů z rakouských zdrojů (§ 98).
• § 26 BAO — Bydliště (Wohnsitz) je byt držený za okolností, z nichž plyne úmysl si jej ponechat a užívat. Obvyklý pobyt je pobyt, který není jen přechodný; pobyt v Rakousku delší než šest měsíců jej zakládá vždy, a to i za prvních šest měsíců.
• BMF: Persönliche Steuerpflicht (2026) — Pro bydliště musí být byt užíván alespoň opakovaně; po šesti měsících pobytu vzniká neomezená daňová povinnost zpětně.
• LStR 2002, bod 3 (znění ze 4.12.2024) — Bydliště znamená možnost kdykoli užívat byt pro sebe; přihlášení k pobytu je jen indicie; místo na spaní sdílené s dalšími osobami a poskytnuté zaměstnavatelem bydliště nezakládá.
• LStR 2002, bod 4 — Při pracovním povolení nebo pracovní smlouvě na více než šest měsíců vzniká obvyklý pobyt a neomezená daňová povinnost od prvního dne; trvá i tehdy, skončí-li práce dříve.
• LStR 2002, bod 5 (znění z 15.12.2023) — Pobyt delší než šest měsíců zakládá neomezenou daňovou povinnost od prvního dne, i přes přelom roku; krátké cesty do zahraničí (dovolená, služební cesty, cesty domů) běh lhůty přerušují a nezapočítávají se, ale lhůtu nevynulují.
• § 98 odst. 1 č. 4 EStG 1988 — Nerezident je zdaňován z příjmů ze závislé činnosti vykonávané nebo zhodnocené (verwertet) v Rakousku.
• § 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která má v ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje; rezident je zdaňován z příjmů z celého světa. Obvykle se zdržuje ten, kdo v ČR pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích; započítává se každý započatý den. Bydlištěm je místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
• čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Rakousko (2006) — Je-li fyzická osoba rezidentem obou států: a) je rezidentem státu, kde má k dispozici stálý byt; má-li jej v obou státech, státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) nelze-li středisko určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě, státu, kde se obvykle zdržuje; c) zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném, státu, jehož je státním příslušníkem; d) je-li příslušníkem obou států nebo žádného, rozhodnou příslušné úřady vzájemnou dohodou.
• čl. 22 odst. 2 Smlouvy ČR–Rakousko (ve znění Protokolu z 9.3.2012) — S výhradou českých právních předpisů o vyloučení dvojího zdanění zahrne Česko příjmy, které smí zdanit Rakousko, do základu daně a sníží daň o daň zaplacenou v Rakousku, nejvýše o část české daně připadající na tyto příjmy (prostý zápočet).
• § 38f odst. 4 ZDP — Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má ČR prováděnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, které rezidentovi ČR vyplácí zaměstnavatel – rezident tohoto státu (nebo které jdou k tíži tamní stálé provozovny), se v ČR vyjímají ze zdanění, pokud byly ve státě zdroje zdaněny; z ostatních příjmů se daň vypočte sazbou zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy. Je-li to pro poplatníka výhodnější, použije se postup podle smlouvy (odst. 1).
• § 38f odst. 1, 2 a 5 ZDP — Dvojí zdanění příjmů rezidenta ČR ze zahraničí se vylučuje podle mezinárodní smlouvy. Při prostém zápočtu lze daň snížit o daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o část české daně připadající na zahraniční příjmy. Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně.
• čl. 14 odst. 2 a 3 Smlouvy ČR–Rakousko — Mzda za práci v druhém státě se zdaní jen ve státě rezidence, je-li příjemce zaměstnán v druhém státě po období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, zaměstnavatel není rezidentem druhého státu a mzda nejde k tíži jeho tamní stálé provozovny. Do lhůty se počítají všechny dny fyzické přítomnosti včetně dnů příjezdu a odjezdu a dny mimo stát činnosti (víkendy, svátky, dovolená, související služební cesty), po nichž činnost v tomto státě pokračovala.
• Zweitwohnsitzverordnung (BGBl. II č. 528/2003) — Má-li osoba středisko životních zájmů v zahraničí déle než pět kalendářních let, je rakouský byt bydlištěm jen v letech, kdy je užíván více než 70 dnů; vede se záznam o dnech užívání.
• § 103 EStG 1988; BMF: Zuzugsbegünstigung — Vědci a výzkumníci, jejichž příchod do Rakouska slouží vědě a výzkumu, mohou požádat o paušální odpočet 30 % příjmů z vědecké činnosti na pět let (§ 103 odst. 1a); vědci, výzkumníci, umělci a sportovci mohou požádat o odstranění zvýšení daňové zátěže způsobeného příchodem. Žádost se podává Finanzamt Österreich do šesti měsíců od přestěhování; podmínkou je přenesení střediska životních zájmů do Rakouska. Podmínka státní příslušnosti není stanovena.
• GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 (2026) — 183 dnů pobytu činí osobu rezidentem zpětně od 1. ledna; bydliště zakládá rezidenci ode dne svého vzniku; podle smlouvy je možná dělená rezidence v průběhu roku; dny příjezdu a odjezdu se počítají pro oba státy; povolení k pobytu ani stát zdravotního pojištění nejsou rozhodující; důkazní břemeno nese poplatník.
• Nařízení (ES) č. 883/2004, čl. 11 odst. 3 písm. a) a čl. 12 — Zaměstnanec nebo OSVČ podléhá právním předpisům členského státu, v němž činnost vykonává. Zaměstnanec vyslaný zaměstnavatelem do jiného členského státu zůstává pojištěn ve vysílajícím státě, pokud předpokládaná doba práce nepřesáhne 24 měsíců; obdobně OSVČ, která dočasně vykonává podobnou činnost v jiném státě.
• čl. 22 odst. 1 a 3 Smlouvy ČR–Rakousko — Rakousko příjmy rezidenta, které smí podle smlouvy zdanit Česko, osvobodí, může je však zohlednit při výpočtu daně z ostatních příjmů (vynětí s výhradou progrese); u dividend a licenčních poplatků (čl. 10 a 12) českou daň započte.
• čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy — Osoba je rezidentem jen státu, kde má k dispozici stálý byt; má-li jej v obou státech, státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
• čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy — Nelze-li středisko životních zájmů určit nebo nemá-li osoba stálý byt k dispozici v žádném státě, je rezidentem státu, kde se obvykle zdržuje.
• čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy — Zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném, je rezidentem státu, jehož je státním příslušníkem; je-li příslušníkem obou nebo žádného, upraví otázku příslušné úřady vzájemnou dohodou.

Judikatura

• Verwaltungsgerichtshof (Rakousko), Ra 2019/15/0145, 05.03.2020 — Bydliště je právní a faktická možnost kdykoli užívat obyvatelný byt; jak často je skutečně užíván, nerozhoduje a minimální počet nocí se nevyžaduje (rozhodnutí BFG, které jej vyžadovalo, bylo zrušeno).
• Verwaltungsgerichtshof (Rakousko), Ra 2015/15/0066, 27.11.2017 — Pro bydliště podle § 26 BAO je rozhodující skutečná dispozice s bytem; hlášení k pobytu (ZMR) ani placení nájemného rozhodující nejsou. Jde o případ DPH (osvobození vývozu pro zahraničního kupujícího), test bydliště je však stejný.
• Bundesfinanzgericht (Rakousko), RV/3100198/2020, 09.06.2022 — Pokoj s vlastní koupelnou ve sdíleném domě je bytem: neomezená daňová povinnost v Rakousku, přestože středisko životních zájmů bylo v jiném státě (USA).
• Verwaltungsgerichtshof (Rakousko), Ra 2019/15/0160, 23.01.2020 — Revize odmítnuta: má-li osoba byt v obou státech, nejužší osobní vztahy má zpravidla k místu, kde pravidelně žije s rodinou; zahraniční (švýcarské) potvrzení o rezidenci potvrzuje rezidenci jen z pohledu tohoto státu a o středisku životních zájmů nerozhoduje — je třeba zvážit okolnosti v obou státech.
• Verwaltungsgerichtshof (Rakousko), Ra 2023/13/0186, 03.09.2024 — Středisko životních zájmů se posuzuje za několik let, ne za jediný rok; dočasná práce v zahraničí (zde v USA) ponechává středisko v Rakousku, i když se rodina přestěhovala také, pokud si osoba rakouský byt ponechala; běžné kontakty s kolegy a sousedy nejsou osobními vztahy ke státu.
• Nejvyšší správní soud (ČR), 10 Afs 195/2017-57, 16.07.2018 — Zákon o daních z příjmů pojem střediska životních zájmů nepoužívá: pro bydliště je rozhodující stálý byt v ČR spojený s úmyslem trvale se v něm zdržovat; rodina v zahraničí je podle vnitrostátního práva bez významu.
• Nejvyšší správní soud (ČR), 1 Afs 239/2017-37, 01.11.2017 — Kritéria čl. 4 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (ve znění odpovídajícím Vzorové smlouvě OECD) se použijí postupně: má-li osoba stálý byt k dispozici jen v jednom státě, je rezidentem tohoto státu; středisko životních zájmů se zkoumá, jen pokud má stálý byt v obou státech.

Aktualizováno 04.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Další státy

• Daně v Bangladéši
• Daně v Číně
• Daně ve Francii
• Daně v Indii
• Daně v Itálii
• Daně v Japonsku
• Daně v Kanadě
• Daně v Maďarsku
• Daně v Německu
• Daně v Nizozemsku
• Daně v Pákistánu
• Daně v Polsku
• Daně v Rumunsku
• Daně ve Spojeném království
• Daně ve Španělsku
• Daně ve Švýcarsku
• Daně v Turecku
• Daně na Ukrajině
• Daně v USA