Daňová rezidence v Maďarsku z pohledu českého daňového rezidenta

Maďarsko považuje za rezidenty své občany s maďarskou adresou, občany EHP (i ČR) po 183 dnech pobytu v roce a ostatní podle stálého bydliště, střediska životních zájmů nebo obvyklého pobytu. Česká republika hledí na bydliště a alespoň 183 dnů pobytu. Dvojí rezidenci rozhoduje čl. 4 odst. 2 smlouvy ČR–Maďarsko z roku 1993; Česká republika maďarskou daň započítává.

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Maďarska a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Maďarsko považuje za daňového rezidenta

Maďarsko považuje své občany za rezidenty už kvůli občanství; občana s dvojím občanstvím jen tehdy, má-li maďarskou hlášenou adresu. Občané EHP (tedy i ČR) jsou rezidenty po 183 dnech výkonu práva pobytu; ostatní podle stálého bydliště, střediska životních zájmů nebo obvyklého pobytu.

Jako občan ČR (EHP) máte v Maďarsku právo volného pohybu a pobytu; podle § 3 bodu 2 písm. b) Szja tv. jste rezidentem, vykonáváte-li ho v kalendářním roce alespoň 183 dnů.

Maďarské právo se ptá, zda máte stálé bydliště jen v Maďarsku; byt v ČR (nebo jinde) vede k testu střediska životních zájmů.

• Jste maďarským občanem s hlášenou adresou v Maďarsku — podle Szja tv. jste maďarským rezidentem už kvůli občanství, bez ohledu na dny a byt.
• Máte pouze maďarské státní občanství — podle Szja tv. jste maďarským rezidentem už kvůli občanství, bez ohledu na dny a byt.
• Jako občan ČR jste v Maďarsku v kalendářním roce pobývali alespoň 183 dnů (dny příjezdu a odjezdu se počítají celé) — podle § 3 bodu 2 písm. b) Szja tv. jste maďarským rezidentem, bez ohledu na byt a středisko zájmů.
• Máte oprávnění k dlouhodobému (trvalému) pobytu v Maďarsku — podle Szja tv. jste maďarským rezidentem.
• Vaše jediné stálé bydliště je v Maďarsku — jste maďarským rezidentem.
• Vaše středisko životních zájmů je v Maďarsku — jste maďarským rezidentem.
• Středisko životních zájmů nelze určit a v Maďarsku jste v kalendářním roce pobývali alespoň 183 dnů — to je obvyklý pobyt, jste tedy maďarským rezidentem.

Kdy jste nerezident

• Podle maďarského práva nejste maďarským rezidentem. Příjmy ze zdrojů v Maďarsku (včetně mzdy za práci fyzicky vykonanou v Maďarsku) tam přesto podléhají dani, s výhradou čl. 15 odst. 2 smlouvy.

Kde se právo Maďarska střetává s českými předpisy

• Kolize: 183 dnů v Maďarsku stačí — i s bytem v ČR. Pro občany EHP Maďarsko nezkoumá byt ani středisko zájmů: po 183 dnech výkonu práva pobytu v kalendářním roce jste maďarským rezidentem (§ 3 bod 2 písm. b) Szja tv.). Česká republika vás přitom může dál považovat za rezidenta kvůli bydlišti. Rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy z roku 1993: stálý byt jen v ČR — jste rezidentem ČR, i když jste v Maďarsku strávili víc než půl roku; byt v obou státech — středisko životních zájmů.
• Kolize: česko-maďarští dvojí občané s maďarskou adresou. Máte-li maďarské občanství a hlášenou maďarskou adresu (lakcímkártya), Maďarsko vás považuje za rezidenta už kvůli občanství — i když žijete v ČR. Česká republika vás považuje za rezidenta kvůli bydlišti. Smlouva rozhodne podle stálého bytu, střediska životních zájmů a obvyklého pobytu; jako občan obou států skončíte, nedají-li tato kritéria odpověď, u vzájemné dohody příslušných úřadů (čl. 4 odst. 2 písm. d)). Odhlášení maďarské adresy odstraní rezidenci z titulu občanství (ostatní testy platí dál).
• Kolize: maďarské oprávnění k dlouhodobému pobytu. Státní příslušníci třetích zemí s oprávněním k dlouhodobému pobytu jsou v Maďarsku rezidenty automaticky, bez ohledu na byt nebo středisko životních zájmů (Kúria, Kfv.I.35.493/2019/7). Žijete-li zároveň v ČR, rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy.
• Kolize: středisko životních zájmů v Maďarsku. Je-li vaše středisko životních zájmů v Maďarsku, Maďarsko vás považuje za rezidenta, i když si v ČR ponecháte byt. Kúria posuzuje rodinné a hospodářské vazby, zejména kde každodenně používáte bankovní účty a karty. Česká republika středisko zájmů podle vnitrostátního práva nezkoumá; podle smlouvy rozhoduje až tehdy, máte-li stálý byt v obou státech.

Co dalšího vědět

• Jak se vylučuje dvojí zdanění mezi ČR a Maďarskem. Jste-li podle smlouvy českým rezidentem a Maďarsko může váš příjem zdanit (např. mzdu za práci v Maďarsku nad rámec čl. 15 odst. 2), Česká republika jej zahrne do základu a maďarskou daň započte prostým zápočtem, nejvýše do české daně připadající na tento příjem (čl. 23 odst. 2, § 38f ZDP). Jste-li maďarským rezidentem, Maďarsko příjmy zdanitelné v ČR osvobodí a jen u dividend a licenčních poplatků započte českou daň (čl. 23 odst. 1); jednostranný 90% zápočet podle § 32 Szja tv. platí jen tam, kde smlouva nestanoví jinak.
• Mzda za práci v Maďarsku: 183 dnů v libovolných 12 měsících. Práce fyzicky vykonaná v Maďarsku je maďarským příjmem, i když zaměstnavatel sídlí v ČR. Jste-li českým rezidentem, Maďarsko mzdu nezdaní jen při splnění všech podmínek čl. 15 odst. 2: nejvýše 183 dnů v Maďarsku v jakémkoli dvanáctiměsíčním období (klouzavé období, nikoli kalendářní rok), zaměstnavatel není maďarským rezidentem a mzda nejde k tíži jeho maďarské stálé provozovny. Jinak Maďarsko mzdu zdaní (15 %) a Česká republika maďarskou daň započte.
• Obě země počítají dny příjezdu a odjezdu. Maďarsko počítá dny příjezdu a odjezdu jako celé dny, Česká republika započítává každý započatý den pobytu. Tytéž dny cest se tak mohou započítat v obou státech; pro obvyklý pobyt podle smlouvy porovnejte skutečné dny v každém státě.
• Sociální zabezpečení: nařízení (ES) č. 883/2004. Česká republika i Maďarsko jsou členy EU: pojistné platíte jen v jednom státě, zpravidla tam, kde fyzicky pracujete. Při vyslání českým zaměstnavatelem do Maďarska na nejvýše 24 měsíců zůstáváte v českém systému (formulář A1 od ČSSZ); při souběžné práci v obou státech rozhoduje mj. podstatná část činnosti ve státě bydliště.
• Která smlouva platí: smlouva z roku 1993. Platí Smlouva mezi Českou republikou a Maďarskou republikou podepsaná v Praze 14. 1. 1993, v platnosti od 27. 12. 1994 a používaná od 1. 1. 1995 (č. 22/1995 Sb.; v Maďarsku vyhlášena zákonem 1996. évi XCIII.). Podle přehledu MF ČR se na ni vztahuje i Úmluva MLI; rozhodovací pravidlo pro fyzické osoby (čl. 4 odst. 2) MLI nemění. Zaměstnání: čl. 15 (183 dnů v libovolném 12měsíčním období); vyloučení dvojího zdanění: čl. 23; řešení případů dohodou: čl. 25 (lhůta tři roky).

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 14. 1. 1993; č. 22/1995 Sb.), ve znění Úmluvy MLI (č. 32/2020 Sb. m. s.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Pojmy, se kterými se setkáte v Maďarsku

belföldi illetőségű magánszemély

daňový rezident Maďarska (fyzická osoba)

lakcímkártya

průkaz o hlášené adrese — u maďarských občanů zakládá rezidenci

létérdekek központja

středisko životních zájmů

szokásos tartózkodási hely

obvyklý pobyt — alespoň 183 dnů v kalendářním roce

illetőségigazolás

potvrzení o daňové rezidenci

NAV (Nemzeti Adó- és Vámhivatal)

maďarská daňová a celní správa

Otázky

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

• § 3 bod 2 písm. a) zákona CXVII z roku 1995 o dani z příjmů fyzických osob (Szja tv.) — Rezidentem je každý maďarský občan, s výjimkou osoby, která je zároveň občanem jiného státu a nemá v Maďarsku bydliště ani místo pobytu podle zákona o evidenci obyvatel (hlášenou adresu).
• NAV, informační brožura 04 „Magánszemélyek külföldről származó jövedelme“ (20. 2. 2026) — Maďarští občané zůstávají rezidenty i při dlouholetém životě v zahraničí (s výjimkou dvojích občanů bez maďarské adresy); kategorie rezidentů odpovídají § 3 bodu 2 Szja tv.
• § 3 bod 2 písm. b) Szja tv. — Rezidentem je fyzická osoba, která podle zákona o vstupu a pobytu osob s právem volného pohybu a pobytu (občané EHP a jejich rodinní příslušníci) vykonává v Maďarsku právo volného pohybu a pobytu delšího než tři měsíce po dobu alespoň 183 dnů v kalendářním roce; dny příjezdu a odjezdu se počítají jako celé dny.
• § 3 bod 2 písm. c) Szja tv. — Rezidentem je státní příslušník třetí země s oprávněním k dlouhodobému pobytu v Maďarsku a osoba bez státní příslušnosti.
• § 3 bod 2 písm. d) Szja tv. — Ostatní fyzické osoby jsou rezidenty, jestliže (da) mají stálé bydliště jen v Maďarsku; (db) mají v Maďarsku středisko životních zájmů, nemají-li stálé bydliště nikde nebo nejen v Maďarsku; (dc) mají v Maďarsku obvyklý pobyt, nemají-li stálé bydliště nikde nebo nejen v Maďarsku a středisko životních zájmů nelze určit.
• § 7 bod 44 zákona CL z roku 2017 o daňovém řádu (Art.) — Obvyklý pobyt v Maďarsku: pobyt alespoň 183 dnů v kalendářním roce; dny příjezdu a odjezdu se počítají jako celé dny.
• § 3 bod 4 písm. d) Szja tv. — Příjem ze zaměstnání má zdroj tam, kde se práce obvykle vykonává: práce fyzicky vykonaná v Maďarsku (včetně práce na dálku pro zahraničního zaměstnavatele) je maďarským příjmem.
• § 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která zde má bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Obvykle se zdržuje ten, kdo zde pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích; započítává se každý započatý den. Bydlištěm je místo, kde má stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl se v něm trvale zdržovat. Střediskem životních zájmů se vnitrostátní právo nezabývá.
• čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Maďarsko (č. 22/1995 Sb.) — Dvojí rezident: a) stálý byt; je-li v obou státech — užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) nelze-li je určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě — obvyklý pobyt; c) státní občanství; d) jinak vzájemná dohoda příslušných úřadů.
• čl. 23 Smlouvy ČR–Maďarsko — Odst. 1: Maďarsko příjmy zdanitelné v ČR osvobodí (a může je zohlednit pro sazbu); u příjmů podle čl. 10 (dividendy) a 12 (licenční poplatky) započte českou daň do poměrné výše maďarské daně. Odst. 2: ČR zahrne příjmy zdanitelné v Maďarsku do základu a odečte maďarskou daň do výše české daně připadající na tyto příjmy (prostý zápočet).
• § 38f ZDP — Dvojí zdanění příjmů ze zahraničí u českého daňového rezidenta se vylučuje způsobem, který stanoví příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění — metodou vynětí s výhradou progrese, nebo metodou prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí (nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy).
• § 32 odst. 1 Szja tv. — Obsahuje-li konsolidovaný základ daně rezidenta zahraniční příjem zdaněný ve státě zdroje, sníží se maďarská daň — nestanoví-li smlouva jinak — o 90 % zaplacené zahraniční daně, nejvýše o maďarskou daň z tohoto příjmu.
• čl. 15 odst. 2 Smlouvy ČR–Maďarsko — Mzda rezidenta jednoho státu za práci ve druhém státě se zdaní jen ve státě rezidence, jsou-li splněny všechny podmínky: pobyt ve druhém státě nepřesáhne 183 dnů v úhrnu v jakémkoli dvanáctiměsíčním období, mzdu nevyplácí zaměstnavatel-rezident druhého státu a nejde k tíži jeho stálé provozovny nebo stálé základny tam.
• GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 — Bydliště a obvyklé zdržování se posuzují nezávisle a současně, žádné nemá přednost; do pobytu se počítá každý započatý den. Smlouva se použije jen u osoby, která je rezidentem obou států; kritéria čl. 4 odst. 2 se aplikují v uvedeném pořadí. Dělená rezidence (jen po část zdaňovacího období) je možná. Důkazní břemeno nese poplatník; konečnou rezidenci podle smlouvy je nutné doložit potvrzením o daňovém domicilu.
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, čl. 11, 12 a 13 — Osoba podléhá právním předpisům sociálního zabezpečení pouze jednoho členského státu (čl. 11 odst. 1); zaměstnanec a OSVČ zpravidla státu, kde činnost vykonává (čl. 11 odst. 3 písm. a)). Vyslaný zaměstnanec nebo OSVČ zůstává v systému vysílajícího státu, nepřesahuje-li předpokládaná doba práce 24 měsíců (čl. 12). Při souběžné práci ve dvou nebo více státech rozhoduje mj. podstatná část činnosti ve státě bydliště (čl. 13).
• Smlouva ČR–Maďarsko (č. 22/1995 Sb.) — Podepsána v Praze 14. 1. 1993; v platnosti 27. 12. 1994 (čl. 28 odst. 2); rozhodné je anglické znění.
• NAV — Adózói tájékoztató Magyarország 2026. adóévben alkalmazható adóegyezményeiről — Csehország: podpis 14. 1. 1993, vyhlášení zákonem 1996. évi XCIII. tv., použití od 1. 1. 1995.
• čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy — Osoba je rezidentem státu, v němž má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, je rezidentem státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
• čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy — Nelze-li určit středisko životních zájmů nebo nemá-li osoba stálý byt v žádném státě, je rezidentem státu, v němž se obvykle zdržuje.
• čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy — Zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném z nich, je rezidentem státu, jehož je státním občanem (příslušníkem); je-li občanem obou nebo žádného, upraví otázku příslušné úřady vzájemnou dohodou.

Judikatura

• Kúria (Nejvyšší soud Maďarska), Kfv.I.35.493/2019/7, 30.04.2020 — Vietnamský státní příslušník se statusem trvale usazeného (letelepedett), který od roku 1989 žil s rodinou v Maďarsku, byl maďarským rezidentem podle § 3 bodu 2 písm. c) Szja tv.; potvrzovaly to i rodinné a hospodářské vazby, a jeho odkaz na vietnamskou rezidenci podle čl. 4 smlouvy byl odmítnut.
• Kúria (Nejvyšší soud Maďarska), Kfv.I.35.013/2016/10, 16.06.2016 — Gruzínský státní příslušník žijící od roku 2006 v Budapešti byl uznán maďarským rezidentem: středisko životních zájmů se určuje komplexně podle nejužších rodinných a hospodářských vazeb (byt, společnosti, pracovní smlouva, bankovní účty a používání karet).
• Kúria (Nejvyšší soud Maďarska), Kfv.I.35.118/2020/4, 09.04.2020 — Osoba, která tvrdila, že žije v Německu, byla uznána maďarským rezidentem: pro středisko životních zájmů jsou rozhodující užší hospodářské vazby, zejména pravidelné používání bankovních účtů a karet.
• Kúria (Nejvyšší soud Maďarska), Kfv.VI.35.085/2017/12, 24.01.2018 — Cizinec s povolením k přistěhování, hlášeným bytem v Budapešti a rodinou, společnostmi a účty v Maďarsku byl rezidentem s neomezenou daňovou povinností, protože jeho nejužší osobní, rodinné a hospodářské vazby vedly do Maďarska.
• Nejvyšší správní soud, 1 Afs 239/2017-37, 01.11.2017 — Kritéria rozhodovacího pravidla smlouvy (čl. 4 odst. 2 podle Modelové smlouvy OECD) se použijí postupně: má-li osoba stálý byt jen v jednom státě, je rezidentem tohoto státu; středisko životních zájmů se zkoumá teprve tehdy, má-li stálý byt v obou státech.
• Nejvyšší správní soud, 10 Afs 195/2017-57, 16.07.2018 — Zákon o daních z příjmů pojem středisko životních zájmů nepoužívá: pro bydliště je rozhodující stálý byt v ČR spojený s úmyslem se v něm trvale zdržovat; rodina v zahraničí je podle vnitrostátního práva nerozhodná.

Aktualizováno 04.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Další státy

• Daně v Bangladéši
• Daně v Číně
• Daně ve Francii
• Daně v Indii
• Daně v Itálii
• Daně v Japonsku
• Daně v Kanadě
• Daně v Německu
• Daně v Nizozemsku
• Daně v Pákistánu
• Daně v Polsku
• Daně v Rakousku
• Daně v Rumunsku
• Daně ve Spojeném království
• Daně ve Španělsku
• Daně ve Švýcarsku
• Daně v Turecku
• Daně na Ukrajině
• Daně v USA