Daňová rezidence na Ukrajině: srovnání s českým právem

Ukrajina posuzuje rezidenci kaskádou: byt na Ukrajině, při bytu v obou státech středisko životních zájmů (rodina, registrace FOP), pak 183 dnů a nakonec občanství. Česko vás považuje za rezidenta při bydlišti v ČR nebo 183 dnech pobytu, i při dočasné ochraně. Dvojí rezidenci rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy ČR–Ukrajina; Česko ukrajinskou daň započte, mzdu od ukrajinského zaměstnavatele může vyjmout.

Ověřte svůj status: Česko a Ukrajina

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Ukrajiny a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Ukrajina považuje za daňového rezidenta

Prvním kritériem je, zda máte na Ukrajině místo bydliště (byt).

Máte-li byt jen na Ukrajině, jste ukrajinským rezidentem. Máte-li byt v obou státech, rozhodne středisko životních zájmů. Ukrajinský zákon mluví o bydlišti v jakémkoli cizím státě; zde se ptáme na byt v Česku.

Byt na Ukrajině nemáte. Nemáte-li byt nikde, rozhodne počet dnů strávených na Ukrajině.

Daňový zákoník uvádí dvě dostatečné indicie střediska životních zájmů: kde žije vaše rodina a kde jste registrováni jako podnikatel.

FOP (fizyčna osoba – pidpryjemec) je ukrajinská registrace fyzické osoby – podnikatele.

Porovnávají se vaše osobní a ekonomické vazby k oběma státům.

183 dnů a více — rezident. Méně — rozhodne občanství.

Podmínka je „dostatečná, nikoli však výlučná“: daňový orgán může zvážit i další vazby.

Kontrolujeme vaše dny na Ukrajině: daňová správa i soudy v praxi vycházejí z údajů o přechodu hranice.

Podle Daňového zákoníku se kritéria použijí postupně a 183 dnů rozhoduje, jen nelze-li určit bydliště nebo středisko zájmů (Druhý odvolací správní soud, 520/23643/24). Nejvyšší soud však ve věci 461/1800/17 uznal rezidentem cizince, který na Ukrajině strávil více než 183 dnů.

Kontrolujeme vaše dny na Ukrajině: daňová správa i soudy v praxi vycházejí z údajů o přechodu hranice.

Byt máte jen na Ukrajině — jste ukrajinským daňovým rezidentem.
Vaše rodina trvale žije na Ukrajině — to je dostatečná podmínka pro středisko životních zájmů na Ukrajině.
Jste na Ukrajině registrováni jako fyzická osoba – podnikatel (FOP) — to je dostatečná podmínka pro středisko životních zájmů na Ukrajině.
Určili jste Ukrajinu jako své hlavní místo bydliště — to je dostatečný důvod považovat vás za rezidenta.
Vaše středisko životních zájmů je na Ukrajině.
Na Ukrajině jste strávili 183 dnů nebo více — jste ukrajinským daňovým rezidentem.
Předchozí kritéria nedala odpověď; jako občan Ukrajiny jste považováni za ukrajinského rezidenta.

Kdy jste nerezident

Vaše středisko životních zájmů je v Česku; podle Daňového zákoníku pravděpodobně nejste ukrajinským rezidentem.
Byt na Ukrajině nemáte, ale máte jej v Česku — podle Daňového zákoníku pravděpodobně nejste ukrajinským rezidentem.
Předchozí kritéria nedala odpověď a občanem Ukrajiny nejste — pravděpodobně nejste ukrajinským rezidentem.
Byt na Ukrajině nemáte, ale máte jej v Česku, takže podle Daňového zákoníku jste pravděpodobně nerezidentem. Strávili jste však na Ukrajině 183 dnů nebo více — daňová správa vás může považovat za rezidenta a budete to muset vyvrátit doklady.
Vaše středisko životních zájmů je v Česku, takže podle Daňového zákoníku jste pravděpodobně nerezidentem. Strávili jste však na Ukrajině 183 dnů nebo více — daňová správa vás může považovat za rezidenta a budete to muset vyvrátit doklady.

Kde se právo Ukrajiny střetává s českými předpisy

Kolize: Ukrajina i Česko vás považují za rezidenta. Ukrajina posuzuje rezidenci kaskádou: byt na Ukrajině; při bytu v obou státech středisko životních zájmů (rodina a registrace FOP jsou dostatečnými indiciemi); pak 183 dnů; nakonec občanství. Česko vás považuje za rezidenta při bydlišti v ČR nebo 183 dnech pobytu — středisko životních zájmů nezkoumá (NSS, 10 Afs 195/2017). Typicky: byt na Ukrajině ponechaný, pronájem v Česku a práce zde — oba státy vás zdaňují z celosvětových příjmů. Rozhodne čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Ukrajina: stálý byt → středisko životních zájmů → obvyklý pobyt → státní příslušnost → vzájemná dohoda.
Kolize: ukrajinské občanství jako poslední kritérium. Nedají-li byt, středisko zájmů ani 183 dnů jasnou odpověď, považuje vás Ukrajina za rezidenta jen proto, že jste jejím občanem (odst. 4 pp. 14.1.213 PKU); samotná rezidence v jiném státě nerezidenci neprokazuje (Nejvyšší soud, 1840/2871/18). Pro smlouvu je však státní příslušnost až čtvrtým krokem: má-li ukrajinský občan stálý byt jen v Česku nebo středisko životních zájmů v Česku, je podle čl. 4 odst. 2 rezidentem ČR a Ukrajina smí zdanit jen příjmy z ukrajinských zdrojů, které jí smlouva přiznává.

Co dalšího vědět

Dočasná ochrana na daňový status v Česku nemá vliv. Česká finanční správa pro držitele dočasné ochrany výjimky nedělá: 183 dnů se počítá od skutečného příjezdu, ne od data udělení pobytového oprávnění, a stát zdravotního pojištění nerozhoduje. V modelovém příkladu metodiky GFŘ je matka s dětmi, která přijela 1.4.2022 (manžel zůstal na Ukrajině), rezidentkou ČR — podle smlouvy od dubna 2022 a za roky 2023–2024 již v plném rozsahu. Z ukrajinské strany může rodinný příslušník na Ukrajině nebo ponechaný byt vést k závěru o ukrajinské rezidenci — rozhodne tie-breaker smlouvy.
Jak Česko vylučuje dvojí zdanění u příjmů z Ukrajiny. Jste-li podle smlouvy rezidentem ČR, zahrnete příjmy, které smí zdanit Ukrajina, do českého základu a odečtete ukrajinskou daň, nejvýše však českou daň připadající na tyto příjmy (prostý zápočet, čl. 23 odst. 2 ve znění Protokolu z roku 2013 — „s výhradou“ českých předpisů). U mzdy za práci vykonanou na Ukrajině, kterou vyplácí ukrajinský zaměstnavatel a která byla na Ukrajině zdaněna, se proto použije vynětí s výhradou progrese (§ 38f odst. 4 ZDP), je-li to pro vás výhodnější než zápočet. Ukrajinskou daň prokazujete potvrzením ukrajinského správce daně (§ 38f odst. 5 ZDP). Smlouva se na ukrajinské straně vztahuje na daň ze zisku podniků a daň z příjmů fyzických osob; k jednotné dani FOP a vojenskému poplatku viz samostatnou poznámku.
Práce na dálku z Česka pro ukrajinského zaměstnavatele. Jste-li podle smlouvy rezidentem ČR, mzda za práci fyzicky vykonanou v Česku se zdaní jen v Česku (čl. 15 odst. 1), ukrajinský zaměstnavatel však zpravidla stejně sráží ukrajinskou daň z příjmů a vojenský poplatek — ty je pak třeba vymáhat zpět na Ukrajině nebo řešit postupem vzájemné dohody; Česko započte jen daň sraženou v souladu se smlouvou. Oficiální výklad k této situaci jsme nenašli — jde o rozbor norem.
183 dnů pro mzdu — v jakémkoli dvanáctiměsíčním období. Pro rezidenci počítá Česko 183 dnů v kalendářním roce, Ukrajina rovněž v daňovém (kalendářním) roce. Pro zdanění mzdy za práci na Ukrajině však smlouva počítá 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období, včetně dnů příjezdu, víkendů a dovolené (čl. 15 odst. 2 a 3); navíc nesmí mzdu vyplácet ukrajinský zaměstnavatel ani ji nést ukrajinská stálá provozovna.
Ukrajinská jednotná daň (FOP) a vojenský poplatek: zápočet v Česku. Smlouva ČR–Ukrajina ve znění Protokolu z 21. 10. 2013 se na ukrajinské straně vztahuje jen na daň ze zisku podniků a daň z příjmů fyzických osob (čl. 2 odst. 3 písm. a)). Zjednodušený systém s jednotnou daní existoval už při podpisu Protokolu, a přesto v seznamu není; vojenský poplatek byl zaveden v roce 2014. Obojí by smlouva pokryla jen jako daň „stejného nebo v zásadě podobného druhu“ (čl. 2 odst. 4). Protože Česko vylučuje dvojí zdanění zápočtem (čl. 23), na tom záleží — oficiální stanovisko Finanční správy ani rozsudek NSS jsme nenašli a česká odpověď na dotazník ukrajinského Ministerstva financí tuto otázku neřeší. Jste-li rezidentem ČR bez stálé provozovny na Ukrajině, Ukrajina podle smlouvy příjem FOP zdanit nemá (čl. 7) — zápočet pak neočekávejte. U mzdy, kterou vyjímáte podle § 38f odst. 4 ZDP, se otázka zápočtu neklade. Ukrajinská daňová správa považuje vojenský poplatek za platbu, na kterou se smlouvy nevztahují, a neumožňuje jej snížit o daň zaplacenou v zahraničí (sekundární zdroje). Než jednotnou daň nebo vojenský poplatek započtete, vyžádejte si stanovisko svého správce daně; závazné posouzení lze žádat jen v případech, které stanoví zákon.
Sociální zabezpečení: smlouva ČR–Ukrajina. Od 1. dubna 2003 platí Smlouva mezi ČR a Ukrajinou o sociálním zabezpečení: pojištění se řídí předpisy státu, kde práci vykonáváte; vyslaní zaměstnanci zůstávají prvních 24 kalendářních měsíců pojištěni ve vysílajícím státě. Smlouva řeší jen pojistné a dávky, nikoli daň z příjmů.
Rok přestěhování: Česko rok dělí, Ukrajina ne. Česko podle metodiky GFŘ připouští dělenou rezidenci podle smlouvy (část roku rezident Ukrajiny, část Česka). Daňový zákoník Ukrajiny určuje status za celý kalendářní rok. Ukrajina vás proto může za rok příchodu do Česka považovat za rezidenta celý rok — sjednoťte doklady o datu přestěhování (nájemní smlouva, přechod hranice).

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (podepsána v Kyjevě 30. 6. 1997, č. 103/1999 Sb.), ve znění Protokolu z 21. 10. 2013 (č. 12/2016 Sb. m. s.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Pojmy, se kterými se setkáte na Ukrajině

податковий резидент (podatkovyj rezydent): daňový rezident podle Daňového zákoníku Ukrajiny
місце проживання (misce prožyvannja): místo bydliště (byt) na Ukrajině
центр життєвих інтересів: středisko životních zájmů
ФОП (FOP): fyzická osoba – podnikatel, často na jednotné dani
військовий збір: vojenský poplatek placený vedle daně z příjmů
ДПС (DPS): Státní daňová služba Ukrajiny

Otázky

Jsem na dočasné ochraně v Česku. Jsem českým daňovým rezidentem?

Česká finanční správa výjimky nedělá: pobýváte-li v Česku alespoň 183 dnů v roce nebo zde máte bydliště, jste rezidentem ČR. Ukrajina vás přitom může považovat za svého rezidenta (rodina, byt). Rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, občanství.

Jak Česko zdaní mzdu od ukrajinského zaměstnavatele?

Za práci vykonanou v Česku se mzda rezidenta ČR zdaní jen v Česku (čl. 15 odst. 1). Za práci vykonanou na Ukrajině ji smí zdanit Ukrajina; Česko pak ukrajinskou daň započte (čl. 23) nebo mzdu vyjme s výhradou progrese podle § 38f odst. 4 ZDP, je-li to výhodnější.

Platím sociální pojištění v Česku, nebo na Ukrajině?

Podle smlouvy o sociálním zabezpečení (platná od 1. 4. 2003) ve státě, kde práci vykonáváte; vyslaní zaměstnanci zůstávají prvních 24 měsíců pojištěni ve vysílajícím státě.

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

pp. „v“ pp. 14.1.213 bod 14.1 čl. 14 Daňového zákoníku Ukrajiny (PKU) — Rezidentem je fyzická osoba, která má na Ukrajině místo bydliště.
pp. „v“ pp. 14.1.213 bod 14.1 čl. 14 Daňového zákoníku Ukrajiny (PKU), odst. 2 — Má-li osoba místo bydliště i v cizím státě, je rezidentem, má-li místo trvalého bydliště na Ukrajině; má-li místo trvalého bydliště i v cizím státě, je rezidentem, jsou-li její osobní nebo ekonomické vazby užší k Ukrajině (středisko životních zájmů).
pp. „v“ pp. 14.1.213 bod 14.1 čl. 14 Daňového zákoníku Ukrajiny (PKU), odst. 3 — Nelze-li středisko životních zájmů určit nebo nemá-li osoba místo trvalého bydliště v žádném státě, je rezidentem, pobývá-li na Ukrajině alespoň 183 dnů (včetně dnů příjezdu a odjezdu) v období nebo obdobích daňového roku.
pp. „v“ pp. 14.1.213 bod 14.1 čl. 14 Daňového zákoníku Ukrajiny (PKU), odst. 6 — Dostatečnou (nikoli však výlučnou) podmínkou pro určení střediska životních zájmů je místo trvalého bydliště rodinných příslušníků osoby nebo její registrace jako podnikatelského subjektu.
pp. „v“ pp. 14.1.213 bod 14.1 čl. 14 Daňového zákoníku Ukrajiny (PKU), předposlední odstavec — Dostatečným důvodem pro to, aby byla osoba považována za rezidenta, je vlastní určení hlavního místa bydliště na Ukrajině nebo registrace jako samostatně výdělečně činné osoby.
pp. „v“ pp. 14.1.213 bod 14.1 čl. 14 Daňového zákoníku Ukrajiny (PKU), odst. 4 — Nelze-li status určit podle předchozích pravidel, je osoba rezidentem, je-li občanem Ukrajiny.
Znalostní báze daňové správy (ZIR), kategorie 135.06 — Fyzická osoba – podnikatel (FOP) může získat potvrzení o ukrajinské daňové rezidenci za kterýkoli minulý rok (příkaz Ministerstva financí č. 248 z 19.08.2022).
§ 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která má v ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje; rezident je zdaňován z příjmů z celého světa. Obvykle se zdržuje ten, kdo v ČR pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích; započítává se každý započatý den. Bydlištěm je místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Ukrajina (1997) — Je-li fyzická osoba rezidentem obou států: a) je rezidentem státu, kde má stálý byt; má-li jej v obou, státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) nelze-li středisko určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě, státu, kde se obvykle zdržuje; c) zdržuje-li se obvykle v obou nebo v žádném, státu, jehož je státním příslušníkem; d) jinak rozhodnou příslušné úřady vzájemnou dohodou.
GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 (2026) — 183 dnů pobytu činí osobu rezidentem zpětně od 1. ledna; bydliště zakládá rezidenci ode dne svého vzniku; podle smlouvy je možná dělená rezidence v průběhu roku; dny příjezdu a odjezdu se počítají pro oba státy; povolení k pobytu ani stát zdravotního pojištění nejsou rozhodující; důkazní břemeno nese poplatník.
čl. 23 Smlouvy ČR–Ukrajina (ve znění Protokolu z 21.10.2013) — Ukrajina i Česko vylučují dvojí zdanění prostým zápočtem: daň se sníží o daň zaplacenou v druhém státě, nejvýše o část domácí daně připadající na příjmy, které smí druhý stát zdanit. Pro rezidenta ČR platí zápočet „s výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění“.
čl. 2 odst. 3 písm. a) Smlouvy ČR–Ukrajina (ve znění Protokolu z 21.10.2013) — Na ukrajinské straně se smlouva vztahuje na daň ze zisku podniků a daň z příjmů fyzických osob.
§ 38f odst. 4 ZDP — Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má ČR prováděnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, které rezidentovi ČR vyplácí zaměstnavatel – rezident tohoto státu (nebo které jdou k tíži tamní stálé provozovny), se v ČR vyjímají ze zdanění, pokud byly ve státě zdroje zdaněny; z ostatních příjmů se daň vypočte sazbou zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy. Je-li to pro poplatníka výhodnější, použije se postup podle smlouvy (odst. 1).
§ 38f odst. 1, 2 a 5 ZDP — Dvojí zdanění příjmů rezidenta ČR ze zahraničí se vylučuje podle mezinárodní smlouvy. Při prostém zápočtu lze daň snížit o daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o část české daně připadající na zahraniční příjmy. Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně.
pododdíl 10 oddílu XX PKU, bod 16-1 (vojenský poplatek) — Vláda Ukrajiny, 25.12.2024: mzda, nájemné, výhry, úroky z vkladů a další příjmy fyzických osob podléhají od 1. prosince 2024 vojenskému poplatku 5 %.
čl. 15 odst. 1 Smlouvy ČR–Ukrajina — Mzda rezidenta jednoho státu se zdaní jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém státě.
§ 22 odst. 1 písm. b) ZDP — Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR jsou příjmy ze zdrojů v ČR bez ohledu na to, kdo je zaměstnavatelem.
čl. 15 odst. 2 Smlouvy ČR–Ukrajina — Mzda za práci v druhém státě se zdaní jen ve státě rezidence, je-li příjemce zaměstnán v druhém státě po období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoli dvanáctiměsíčním období, zaměstnavatel není rezidentem druhého státu a mzda nejde k tíži jeho tamní stálé provozovny nebo stálé základny.
čl. 2 odst. 3 písm. a) Smlouvy ČR–Ukrajina ve znění Protokolu (Kyjev, 21. 10. 2013; 12/2016 Sb. m. s.) — V případě Ukrajiny: daň ze zisku podniků a daň z příjmů fyzických osob („ukrajinská daň“). Protokol čl. 2 odst. 4 nemění.
čl. 2 odst. 4 Smlouvy ČR–Ukrajina (Kyjev, 30. 6. 1997; 103/1999 Sb.) — Smlouva se vztahuje také na daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou po podpisu smlouvy ukládány vedle stávajících daní nebo místo nich (text převzat z neoficiální sbírky dauc.cz).
Odpověď Česka na dotazník Ministerstva financí Ukrajiny, Případ 7 — U FOP ve zjednodušeném systému Česko odpovídá jen na otázku zdanění nerezidentky; zápočet jednotné daně ani vojenský poplatek odpověď neřeší. Obecně odkazuje na čl. 23 smlouvy a potvrzení zahraničního správce daně.
Dekret prezidenta Ukrajiny ze 3. 7. 1998 č. 727/98; zákon Ukrajiny z 31. 7. 2014 č. 1621-VII (bod 16-1 pododdílu 10 oddílu XX PKU) — Dekret 727/98 zavedl zjednodušený systém zdanění malých podnikatelů (pozbyl platnosti 1. 1. 2012, systém přenesen do PKU). Zákon 1621-VII doplnil do PKU bod 16-1, kterým zavedl vojenský poplatek (text: zakon.rada.gov.ua/laws/show/1621-18). Od 1. 12. 2024 činí poplatek 5 % (zákon č. 4015-IX).
Ukrajinská daňová správa (Zakarpatská oblast); dopis GU DFS v Kyjevě z 11. 10. 2016 č. 6603/М/26-15-13-04-14 (SEKUNDÁRNÍ ZDROJE: buhplatforma.com.ua) — Vojenský poplatek není totožný ani v podstatě podobný dani z příjmů občanů, a proto na něj smlouvy nedopadají; osvobození příjmu od ukrajinské daně z příjmů podle smlouvy neosvobozuje od poplatku. Podle dopisu z roku 2016 nelze poplatek snížit o daň zaplacenou v zahraničí.
ČSSZ — Smlouva mezi ČR a Ukrajinou o sociálním zabezpečení (č. 29/2003 a 96/2003 Sb. m. s.) — Smlouva vstoupila v platnost 1. dubna 2003. Na pracovníky se vztahují předpisy státu, na jehož území vykonávají práci; vyslaní zaměstnanci zůstávají po dobu prvních 24 kalendářních měsíců pojištěni ve vysílajícím státě.
čl. 162, 167, 170, 179 PKU
bod 13.5 čl. 13 PKU (znění přes zrcadlo urst.com.ua) — K zápočtu daní zaplacených v zahraničí musí poplatník získat od zahraničního orgánu, který daň vybírá, potvrzení o výši zaplacené daně a o základu daně; potvrzení musí být legalizováno, pokud mezinárodní smlouva Ukrajiny nestanoví jinak.
Státní daňová služba Ukrajiny, Ternopilská oblast: brožura o zahraničních příjmech (únor 2026) — Zahraniční příjmy rezidentů se zdaňují 18 % daní z příjmů fyzických osob a 5 % vojenským poplatkem; roční přiznání se podává do 1. května následujícího roku a daň se platí do 1. srpna; zápočet vyžaduje potvrzení zahraničního správce daně o zaplacené dani, řádně legalizované, pokud smlouva nestanoví jinak, a nesmí přesáhnout ukrajinskou daň.
čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy — Osoba je rezidentem státu, kde má stálý byt; má-li jej v obou státech, státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy — Nelze-li středisko životních zájmů určit nebo nemá-li osoba stálý byt v žádném smluvním státě, je rezidentem státu, kde se obvykle zdržuje.
čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy — Zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném, je rezidentem státu, jehož je státním příslušníkem; je-li příslušníkem obou nebo žádného, upraví otázku příslušné úřady vzájemnou dohodou.

Judikatura

Nejvyšší soud Ukrajiny (Kasační civilní soud), 760/12263/23, 31.10.2024 — Cizinec, který od roku 2004 trvale žije na Ukrajině s rodinou, má povolení k trvalému pobytu a registrované místo bydliště, je rezidentem Ukrajiny; soud mimo jiné použil pp. 14.1.213 PKU.
Druhý odvolací správní soud (Ukrajina), 520/23643/24, 17.04.2025 — Má-li osoba bydliště a středisko životních zájmů v zahraničí (SAE), pobyt na Ukrajině alespoň 183 dnů „není podmínkou pro uznání [osoby] rezidentem Ukrajiny“: kritéria se použijí postupně.
Nejvyšší soud Ukrajiny (Kasační správní soud), 461/1800/17, 03.06.2021 — Polský občan, který podle celních údajů strávil na Ukrajině 340 dnů v roce (více než 183), byl uznán rezidentem Ukrajiny; závěr nižších soudů o nerezidenci byl chybný. Dny pobytu byly zjištěny ze záznamů o přechodu hranice.
Nejvyšší soud Ukrajiny (Kasační správní soud), 1840/2871/18, 09.07.2019 — Kritéria rezidence podle pp. 14.1.213 PKU „se neomezují na občanství nebo místo bydliště osoby“; „samotné občanství jiného státu nepotvrzuje status nerezidenta“. Předloží-li daňový orgán důkazy, musí je osoba vyvrátit a nerezidenci prokázat doklady.
Nejvyšší správní soud (ČR), 10 Afs 195/2017-57, 16.07.2018 — Zákon o daních z příjmů pojem střediska životních zájmů nepoužívá: pro bydliště je rozhodující stálý byt v ČR spojený s úmyslem trvale se v něm zdržovat; rodina v zahraničí je podle vnitrostátního práva bez významu.
Nejvyšší správní soud (ČR), 1 Afs 239/2017-37, 01.11.2017 — Kritéria čl. 4 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (ve znění odpovídajícím Vzorové smlouvě OECD) se použijí postupně: má-li osoba stálý byt k dispozici jen v jednom státě, je rezidentem tohoto státu; středisko životních zájmů se zkoumá, jen pokud má stálý byt v obou státech.

Aktualizováno 04.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Ověřte svůj status