Daňová rezidence v Nizozemsku pro daňové rezidenty Česka

Nizozemsko nemá test počtu dní: rezidence závisí na všech okolnostech, především na trvalé osobní vazbě, jako je domov a rodina. Dvojí rezidenci s Českem řeší čl. 4 odst. 3 smlouvy z roku 1974; od roku 2014 Česko nizozemskou daň započítává a Nizozemsko české příjmy poměrně vyjímá.

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Nizozemska a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Nizozemsko považuje za daňového rezidenta

Nizozemsko nemá test počtu dní: rezidence závisí na skutečnostech — zda máte se zemí trvalou osobní vazbu (domov, rodina, práce, kde trávíte čas). Tato vazba nemusí být silnější než vaše vazba k Česku.

• Domov v Nizozemsku spolu s rodinou, prací nebo většinou času strávenou tam je trvalá osobní vazba: pravděpodobně jste nizozemským rezidentem a zdaňujete celosvětové příjmy.
• V Nizozemsku nemáte domov, ale strávili jste tam většinu roku — silný, nikoli rozhodující argument pro nizozemskou rezidenci; je třeba zvážit všechny okolnosti.

Kdy jste nerezident

• Máte v Nizozemsku domov, ale bez rodiny, práce nebo většiny času tam je trvalá vazba sporná — spíše jste nerezidentem, správce daně to však může posoudit jinak. Jako rezident Česka (EU) můžete získat status kvalifikovaného zahraničního poplatníka, pokud se v Nizozemsku zdaňuje alespoň 90 % vašich příjmů.
• Bez domova a bez podstatné doby pobytu v Nizozemsku jste nerezidentem. Mzda za práci vykonanou v Nizozemsku tam podléhá dani (s výhradou čl. 16 odst. 2 česko-nizozemské smlouvy). Jako rezident Česka (EU) můžete při zdanění alespoň 90 % příjmů v Nizozemsku získat status kvalifikovaného zahraničního poplatníka.

Kde se právo Nizozemska střetává s českými předpisy

• Dvojí rezidence: Nizozemsko nepočítá dny ani neporovnává vazby. Nizozemsku stačí trvalá osobní vazba se zemí — nemusí být silnější než vaše vazba k Česku (Hoge Raad, BZ6824). Česko vás přitom považuje za rezidenta, máte-li zde bydliště nebo strávíte-li zde 183 dní (§ 2 odst. 4 ZDP). Dvojí rezidence je proto častá. Rozhodne čl. 4 odst. 3 Smlouvy: stálý byt → středisko životních zájmů → obvyklý pobyt → státní příslušnost → vzájemná dohoda.
• Rodina v Nizozemsku. Máte-li stálý byt v obou státech, čl. 4 odst. 3 písm. a) Smlouvy posuzuje středisko životních zájmů — a rodina žijící v Nizozemsku je táhne tam (Gerechtshof Den Haag: domov a manželka v Nizozemsku). Český zákon rodinu v zahraničí pro vnitrostátní rezidenci nezkoumá (NSS, 10 Afs 195/2017), takže konflikt rozhodne teprve Smlouva.

Co dalšího vědět

• Rok přestěhování: rozdělený rok v obou státech. Nizozemsko vás považuje za rezidenta ode dne přistěhování (nebo do dne odjezdu) a za tento rok podáváte přiznání M. Česko podle metodiky GFŘ uznává dělenou rezidenci podle smlouvy; 183 dní v Česku však zakládá českou rezidenci zpětně od 1. ledna.
• Mzda za práci v Nizozemsku: 183 dní v daňovém roce. Jste-li rezidentem Česka podle Smlouvy, Nizozemsko smí zdanit mzdu za práci fyzicky vykonanou v Nizozemsku, pokud tam jste přítomni více než 183 dny v příslušném daňovém roce, nebo vás platí nizozemský zaměstnavatel, nebo mzdu nese nizozemská stálá provozovna (čl. 16 odst. 2). Pozor: počítá se daňový (kalendářní) rok, nikoli jakékoli dvanáctiměsíční období. Česko pak nizozemskou daň započte (čl. 25 část B, od roku 2014).
• Jak se odstraní dvojí zdanění: Česko zápočet, Nizozemsko poměrné vynětí. Od 1. 1. 2014 (Protokol z roku 2012) Česko u svých rezidentů zahrne nizozemské příjmy do základu a sníží českou daň o daň zaplacenou v Nizozemsku, nejvýše o českou daň připadající na tyto příjmy (prostý zápočet; dříve vynětí). Jste-li rezidentem Nizozemska, Nizozemsko příjmy, které smí zdanit Česko (např. mzdu za práci v Česku), zahrne do základu a sníží nizozemskou daň poměrnou částkou (vynětí s progresí); u dividend, licenčních poplatků a některých dalších příjmů odečte českou daň.
• Nerezident z Česka: status kvalifikovaného zahraničního poplatníka. Jako rezident Česka (EU) můžete v Nizozemsku získat status kvalifikovaného zahraničního poplatníka, pokud se v Nizozemsku zdaňuje alespoň 90 % vašich celosvětových příjmů — pak máte nárok na odpočty a slevy jako rezident. Bez tohoto statusu má nerezident jen omezené odpočty.
• Režim 30 % (od roku 2027 27 %). Najme-li vás nizozemský zaměstnavatel ze zahraničí (v předchozích 24 měsících jste více než 16 měsíců žili dále než 150 km od nizozemských hranic) a splníte mzdovou normu, může vám až 30 % mzdy vyplácet bez daně nejvýše 5 let (strop 2026: 78 600 €). Od 1. 1. 2027 klesá maximum na 27 % (režimy zahájené před rokem 2024 si 30 % ponechávají). Možnost být považován za částečného nerezidenta od přiznání za rok 2025 zanikla (přechodné pravidlo pro uživatele z roku 2024).
• Box 3: daň z fiktivního výnosu úspor a investic. Jako nizozemský rezident máte celosvětové úspory a investice (včetně účtů a cenných papírů v Česku) v boxu 3, který zdaňuje fiktivní výnos, nikoli skutečný příjem. Nižší skutečný výnos lze uplatnit podle pravidla o protidůkazu (od roku 2017); systém skutečného výnosu se očekává od roku 2028. Česko jako stát zdroje může zdanit jen to, co mu Smlouva přiznává (např. srážkovou daň z dividend).
• Smlouva z roku 1974, protokoly a MLI. Smlouva sjednaná ČSSR (Praha, 4. 3. 1974) platí ve znění protokolů z let 1996 a 2012. Od roku 2021 ji modifikuje Mnohostranná úmluva (MLI): přibyl test hlavního účelu. Pravidla rezidence fyzických osob (čl. 4 odst. 3) se nemění.
• Sociální zabezpečení: nařízení (ES) č. 883/2004. Mezi Českem a Nizozemskem platí koordinační nařízení EU č. 883/2004: v zásadě se pojistné platí ve státě, kde práci vykonáváte; vyslání nebo souběžnou práci ve více státech prokazuje formulář A1. Dvoustranná smlouva z roku 2001 upravuje jen export dávek a v rámci EU se neaplikuje. Pojistné se řídí nařízením, nikoli daňovou smlouvou.

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 3 smlouvy: Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 4. 3. 1974; vyhláška č. 138/1974 Sb.), ve znění protokolů z 26. 6. 1996 (č. 112/1997 Sb.) a z 15. 10. 2012 (č. 58/2013 Sb. m. s.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Pojmy, se kterými se setkáte v Nizozemsku

fiscaal inwoner

daňový rezident — určuje se podle všech skutečností a okolností

duurzame band van persoonlijke aard

trvalá osobní vazba s Nizozemskem

kwalificerende buitenlandse belastingplichtige

kvalifikovaný zahraniční poplatník — nerezident z EU s alespoň 90 % příjmů zdaněných v Nizozemsku

aangifte M

daňové přiznání za rok přistěhování nebo vystěhování

30%-regeling

nezdanitelná část mzdy pro zaměstnance najaté ze zahraničí (od 2027 27 %)

Belastingdienst

nizozemská daňová správa

Otázky

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

• Art. 4 AWR — Kde osoba bydlí, se posuzuje podle všech skutečností a okolností — pevný test počtu dní neexistuje.
• Art. 2.1 Wet IB 2001 — Rezidenti platí daň z příjmů z celosvětových příjmů; nerezidenti jen z příjmů z nizozemských zdrojů.
• Belastingdienst: fiscaal inwoner van Nederland — Znaky nizozemské daňové rezidence: většinu času trávíte na nizozemské adrese, partner a rodina v Nizozemsku, práce tam, pojištění, praktický lékař, děti ve škole, členství ve spolcích.
• Art. 7.8(6) Wet IB 2001 — Status kvalifikovaného zahraničního poplatníka (kwalificerende buitenlandse belastingplichtige — odpočty a slevy jako rezident, pokud se v Nizozemsku zdaňuje 90 % a více příjmů) je dostupný jen rezidentům EU, EHP, Švýcarska a ostrovů BES; rezident Česka jej tedy při splnění podmínky 90 % získat může.
• Art. 7.2(2)(b) Wet IB 2001 — Nerezident se zdaňuje ze mzdy za práci fyzicky vykonanou v Nizozemsku.
• čl. 16 odst. 2 Smlouvy mezi ČSSR a Nizozemským královstvím (č. 138/1974 Sb.) — Mzda rezidenta jednoho státu za práci ve druhém státě se zdaní jen ve státě rezidence, pokud je pracovník ve druhém státě přítomen jedno nebo více období nepřesahujících v úhrnu 183 dny v příslušném daňovém roce, mzdu nevyplácí zaměstnavatel, který je rezidentem druhého státu, a nejde k tíži jeho stálé provozovny nebo stálé základny tam.
• § 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která má v ČR bydliště (stálý byt za okolností, z nichž lze usoudit na úmysl se v něm trvale zdržovat), nebo se zde obvykle zdržuje — alespoň 183 dní v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích, přičemž se započítává každý započatý den. Rezident zdaňuje celosvětové příjmy.
• čl. 4 odst. 3 Smlouvy mezi ČSSR a Nizozemským královstvím — Osoba s dvojí rezidencí: a) stát, kde má stálý byt; má-li ho v obou státech — stát, k němuž má nejužší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) nelze-li středisko určit, nebo nemá-li stálý byt v žádném státě — stát obvyklého pobytu; c) dále státní příslušnost; d) jinak vzájemná dohoda příslušných úřadů.
• Belastingdienst: aangifte M — V roce přistěhování nebo vystěhování se podává přiznání M: nizozemským rezidentem jste ode dne příjezdu nebo do dne odjezdu.
• GFŘ, „Informace k určování daňové rezidence fyzických osob“, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 (2026) — 183 dní zakládá rezidenci zpětně od 1. ledna; bydliště zakládá rezidenci ode dne svého vzniku; podle smlouvy je možná dělená rezidence; dny příjezdu a odjezdu se počítají oběma státům; povolení k pobytu ani stát zdravotního pojištění nerozhodují; důkazní břemeno nese poplatník.
• čl. 25 Smlouvy mezi ČSSR a Nizozemským královstvím (ve znění Protokolu z 15. 10. 2012, č. 58/2013 Sb. m. s.) — Nizozemsko (část A): příjmy, které lze podle smlouvy zdanit v ČR, zahrne do základu a sníží nizozemskou daň poměrnou částkou připadající na tyto příjmy (poměrné vynětí) — mj. u příjmů podle čl. 16 odst. 1; u dividend, licenčních poplatků a některých dalších příjmů odečte českou daň, nejvýše poměrnou nizozemskou daň. ČR (část B, od 1. 1. 2014): sníží daň vypočtenou ze základu o daň zaplacenou v Nizozemsku, nejvýše o část české daně připadající na tyto příjmy (prostý zápočet); osvobozené příjmy může zohlednit při výpočtu daně z ostatních příjmů.
• Protokol z 15. 10. 2012 (č. 58/2013 Sb. m. s.); MF ČR — informace o platnosti Protokolu — Protokol vstoupil v platnost 31. 5. 2013 a jeho ustanovení se uplatní na daňové roky a období začínající 1. ledna 2014 nebo později.
• § 38f ZDP — Dvojí zdanění se u rezidenta ČR vylučuje metodou, kterou stanoví příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění — prostým zápočtem daně zaplacené v zahraničí, nebo vynětím příjmů s výhradou progrese.
• Belastingdienst: 30%-regeling (expatregeling) — Zaměstnanci najatí ze zahraničí, kteří v 24 měsících před nástupem žili více než 16 měsíců dále než 150 km od nizozemských hranic a mají nedostatkovou odbornost (mzdová norma 2026: 48 013 €; 36 497 € pro osoby do 30 let s kvalifikovaným magisterským titulem), mohou dostávat až 30 % mzdy bez daně nejvýše 5 let; maximální nezdanitelná částka 2026: 78 600 €. Částečný status nerezidenta již od přiznání za rok 2025 zvolit nelze (přechodné pravidlo pro uživatele z roku 2024 do konce 2026).
• Business.gov.nl: 30 percent ruling compensation down to 27 percent — Od 1. ledna 2027 je nezdanitelné maximum 27 % mzdy a mzdová norma se zvyšuje (50 436 €; 38 388 € pro osoby do 30 let s magisterským titulem). Režimy zahájené před 1. lednem 2024 si ponechávají 30 % po dobu 5 let.
• Rijksoverheid, 14. 3. 2025: Wet tegenbewijsregeling box 3 — Box 3 zdaňuje fiktivní (paušální) výnos z úspor a investic. Podle pravidla o protidůkazu mohou poplatníci od roku 2017 prokázat skutečný výnos a získat zpět daň, je-li nižší než fiktivní; pravidlo je dočasné do zavedení zákona o skutečném výnosu v boxu 3 (Wet werkelijk rendement box 3), očekávaného v roce 2028.
• Syntetizovaný text MLI a Smlouvy z roku 1974 (Nizozemsko, dc-2023-67) — MLI vstoupila v platnost pro Nizozemsko 1. 7. 2019 a pro ČR 1. 9. 2020; u srážkových daní se uplatní od 1. 1. 2021, u ostatních daní pro zdaňovací období začínající 1. 3. 2021 a později. Doplněn test hlavního účelu (PPT) a pravidla o řešení sporů; čl. 4 smlouvy MLI nemění.
• ČSSZ — Přehled dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení: Nizozemí (č. 93/2002 Sb. m. s.) — Smlouva s Nizozemím z 30. 5. 2001 (v platnosti od 1. 9. 2002) zajišťuje jen export dávek a ve vztazích v rámci EU se neaplikuje, protože platí koordinační nařízení (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009.
• ČSSZ — Přehled dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení sjednaných ČR — U smluv se státy EU se dvoustranná smlouva neaplikuje (s výhradou dohodnutých výjimek), protože pro osoby migrující v rámci EU platí koordinační nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcí nařízení č. 987/2009.
• čl. 4 odst. 3 písm. a) Smlouvy — Osoba s dvojí rezidencí se považuje za rezidenta státu, v němž má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, za rezidenta státu, k němuž má nejužší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
• čl. 4 odst. 3 písm. b) Smlouvy — Nemáte-li stálý byt k dispozici v žádném státě, smlouva přechází rovnou k obvyklému pobytu (středisko životních zájmů se zkoumá jen při stálém bytu v obou státech).
• čl. 4 odst. 3 písm. c) a d) Smlouvy — Dále rozhoduje státní příslušnost; není-li ani tak otázka vyřešena, řeší ji příslušné úřady obou států vzájemnou dohodou.

Judikatura

• Hoge Raad (Nejvyšší soud Nizozemska), ECLI:NL:HR:2013:BZ6824, 12.04.2013 — Rezidence vyžaduje trvalou osobní vazbu s Nizozemskem; středisko společenského života nemusí být v Nizozemsku.
• Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud), ECLI:NL:GHAMS:2024:721, 23.01.2024 — Podle čl. 4 AWR se posuzují všechny okolnosti; žádná jednotlivá kategorie není rozhodující.
• Generální advokát u Hoge Raad, ECLI:NL:PHR:2025:500, 25.04.2025 — Rezidence je otevřená norma: trvalá osobní vazba s Nizozemskem; dvojí rezidence je možná.
• Hoge Raad (Nejvyšší soud Nizozemska), ECLI:NL:HR:2026:1287, 17.07.2026 — Závěr o rezidenci (čl. 4 AWR, smlouva se Švýcarskem) založený na počtu dní pobytu je nepodložený pro období, které počet dní nepokrývá. Důkazní břemeno, že trvalá vazba s Nizozemskem trvala, nese správce daně, nikoli poplatník.
• Nejvyšší správní soud (ČR), 1 Afs 239/2017-37, 01.11.2017 — Kritéria rozhodovacího pravidla smlouvy se uplatňují postupně: má-li osoba stálý byt jen v jednom státě, je rezidentem tohoto státu; středisko životních zájmů se zkoumá jen tehdy, má-li stálý byt v obou státech. (Rozhodnuto podle smlouvy ČR s jiným státem; znění odpovídá Modelové smlouvě OECD.)
• Gerechtshof Den Haag (odvolací soud), ECLI:NL:GHDHA:2020:389, 25.02.2020 — Práce v jiném státě, ale vlastní domov v Nizozemsku, kde žila manželka: stálý byt v obou státech, středisko životních zájmů v Nizozemsku.
• Nejvyšší správní soud (ČR), 10 Afs 195/2017-57, 16.07.2018 — Zákon o daních z příjmů pojem středisko životních zájmů nepoužívá: pro bydliště je rozhodující stálý byt v ČR s úmyslem se v něm trvale zdržovat; rodina v zahraničí je podle vnitrostátního práva nerozhodná.

Aktualizováno 04.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Další státy

• Daně v Bangladéši
• Daně v Číně
• Daně ve Francii
• Daně v Indii
• Daně v Itálii
• Daně v Japonsku
• Daně v Kanadě
• Daně v Maďarsku
• Daně v Německu
• Daně v Pákistánu
• Daně v Polsku
• Daně v Rakousku
• Daně v Rumunsku
• Daně ve Spojeném království
• Daně ve Španělsku
• Daně ve Švýcarsku
• Daně v Turecku
• Daně na Ukrajině
• Daně v USA