Daňová rezidence v Rumunsku z pohledu českého daňového rezidenta

Rumunsko považuje za rezidenta každého, kdo splní alespoň jednu podmínku čl. 7 bodu 28 daňového zákoníku: bydliště (domiciliu) v Rumunsku, středisko životních zájmů v Rumunsku, přítomnost delší než 183 dnů v jakémkoli období 12 měsíců končícím v daném roce, nebo práce rumunského občana v zahraničí ve službách rumunského státu. Bydliště je formální kritérium — adresa zapsaná v rumunském průkazu totožnosti — a trvá i při životě v zahraničí, dokud si úředně nezřídíte bydliště v cizině. Česká republika hledí na bydliště a alespoň 183 dnů pobytu v kalendářním roce. Dvojí rezidenci rozhoduje čl. 4 odst. 2 smlouvy ČR–Rumunsko z roku 1993 (stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní příslušnost, vzájemná dohoda); oba státy vylučují dvojí zdanění zápočtem (čl. 24).

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Rumunska a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Rumunsko považuje za daňového rezidenta

Prvním kritériem rumunského daňového zákoníku je bydliště v Rumunsku — adresa prohlášená za hlavní obydlí a zapsaná v průkazu totožnosti. Jde o formální kritérium: zachováváte si je i při životě v zahraničí, dokud si úředně nezřídíte bydliště v zahraničí.

Bez bydliště v Rumunsku jste přesto rezidentem, je-li v Rumunsku středisko vašich životních zájmů — rodina, práce, podnikání, majetek.

Práh se ověřuje v jakémkoli období 12 po sobě jdoucích měsíců končícím v daném roce, nikoli jen v kalendářním roce; 183 dnů je třeba překročit (184 a více).

Rumunští občané, kteří pracují v zahraničí jako úředníci nebo zaměstnanci rumunského státu, jsou rezidenty bez ohledu na počet dnů strávených v zahraničí.

• Máte bydliště v Rumunsku — jste rumunským daňovým rezidentem (čl. 7 bod 28 písm. a) daňového zákoníku) a platíte daň z příjmů ze všech zdrojů, z Rumunska i ze zahraničí. Přestěhovali-li jste se do státu, s nímž má Rumunsko smlouvu (např. do Česka), zůstáváte rezidentem až do data změny rezidence, kterou prokazujete dotazníkem při odjezdu a potvrzením o daňové rezidenci z druhého státu (čl. 59 odst. 5).
• Středisko vašich životních zájmů je v Rumunsku — jste rumunským daňovým rezidentem (čl. 7 bod 28 písm. b) daňového zákoníku) a platíte daň z příjmů ze všech zdrojů. Závěr závisí na tom, jak ANAF posoudí osobní a hospodářské vztahy v celku.
• V období 12 měsíců končícím v tomto roce jste byli v Rumunsku přítomni déle než 183 dnů — jste rumunským daňovým rezidentem (čl. 7 bod 28 písm. c) daňového zákoníku) s daní z příjmů ze všech zdrojů od prvního dne příjezdu (čl. 59 odst. 2^1). Považuje-li vás za rezidenta i stát, s nímž má Rumunsko smlouvu, řeší se dvojí rezidence podle smlouvy (čl. 1 odst. 3) a rezidenci ve druhém státě prokazujete potvrzením o daňové rezidenci (čl. 59 odst. 6).
• Jste rumunským občanem, který pracuje v zahraničí jako úředník nebo zaměstnanec rumunského státu — jste rumunským daňovým rezidentem (čl. 7 bod 28 písm. d) daňového zákoníku) bez ohledu na počet dnů strávených v zahraničí.

Kdy jste nerezident

• V Rumunsku nemáte bydliště, není tam středisko vašich životních zájmů a za 12 měsíců jste nepřekročili 183 dnů — jste nerezidentem. Rumunsko vás zdaňuje jen z příjmů z Rumunska (například mzdy za práci vykonanou v Rumunsku, nájemného z nemovitostí v Rumunsku).
• Formálně nesplňujete žádné kritérium rezidence, nelze však jednoznačně říci, kde je středisko vašich životních zájmů. ANAF může dospět k závěru, že je v Rumunsku — pak byste byli rezidentem. Uchovávejte doklady o rodině, bydlení, práci a majetku v Česku.

Kde se právo Rumunska střetává s českými předpisy

• Kolize: rumunské bydliště v průkazu totožnosti a česká rezidence. Rumunsko vás považuje za rezidenta, máte-li bydliště v Rumunsku — adresu zapsanou v rumunském průkazu totožnosti — i když skutečně žijete v Česku; jde o formální kritérium, které trvá, dokud si úředně nezřídíte bydliště v zahraničí. Česká republika vás považuje za rezidenta kvůli bydlišti nebo 183 dnům. Rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy ČR–Rumunsko (stálý byt → středisko životních zájmů → obvyklý pobyt → státní příslušnost → vzájemná dohoda). V Rumunsku změnu rezidence prokážete dotazníkem při odjezdu a českým potvrzením o daňovém domicilu (čl. 59 odst. 5 a 6 daňového zákoníku).
• Kolize: více než 183 dnů v Rumunsku za 12 měsíců a české bydliště. Rumunsko počítá pobyt v jakémkoli období 12 po sobě jdoucích měsíců končícím v daném roce a vyžaduje více než 183 dnů (184 a více); Česko počítá kalendářní rok a stačí mu 183 dnů. Obě země započítávají dny příjezdu a odjezdu. Máte-li v Česku bydliště, jste rezidentem obou států; podle smlouvy rozhoduje nejprve stálý byt, počet dnů má význam až u obvyklého pobytu (čl. 4 odst. 2 písm. b)).

Co dalšího vědět

• Jak Česko vylučuje dvojí zdanění u příjmů z Rumunska. Jste-li podle smlouvy českým rezidentem, Česká republika zahrne do základu daně i příjmy, které smí Rumunsko zdanit jako stát zdroje (například mzdu za práci v Rumunsku), a rumunskou daň započte, nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy (čl. 24 odst. 2 smlouvy, § 38f ZDP). Jste-li rumunským rezidentem, započte českou daň Rumunsko (čl. 24 odst. 1; čl. 131 daňového zákoníku).
• Mzda za práci v Rumunsku: 183 dnů v libovolných 12 měsících. Mzda za práci skutečně vykonanou v Rumunsku je rumunským příjmem, i když ji vyplácí český zaměstnavatel. Jste-li podle smlouvy českým rezidentem, Rumunsko ji nezdaní jen tehdy, pobýváte-li tam nejvýše 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období (nikoli v kalendářním roce), zaměstnavatel není rumunským rezidentem a mzda nejde k tíži jeho rumunské stálé provozovny (čl. 15 odst. 2).
• Rok přestěhování: oba státy připouštějí změnu rezidence během roku. Česká republika uznává podle smlouvy dělenou rezidenci: část roku můžete být podle smlouvy rezidentem Rumunska, část rezidentem ČR. V Česku pak podáte přiznání za část roku jako rezident (celosvětové příjmy) a za zbytek jako nerezident (jen příjmy z českých zdrojů). Rumunsko zdaňuje nového rezidenta od prvního dne příjezdu (183 dnů) nebo ode dne, kdy se do Rumunska přesune středisko životních zájmů, a odcházejícího rezidenta s bydlištěm v Rumunsku až do data prokázané změny rezidence (čl. 59 odst. 2, 2^1 a 5 daňového zákoníku).
• Sociální zabezpečení: nařízení (ES) č. 883/2004. Mezi Českem a Rumunskem se sociální pojištění neřídí daňovou smlouvou, ale nařízením (ES) č. 883/2004: pojistné zpravidla platíte ve státě, kde pracujete; zaměstnanec vyslaný českým zaměstnavatelem do Rumunska nejvýše na 24 měsíců zůstává v českém systému (formulář A1); kdo obvykle pracuje v obou státech, je pojištěn ve státě bydliště, vykonává-li tam podstatnou část činnosti.
• Která smlouva platí: smlouva z roku 1993. Platí Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Rumunska podepsaná v Bukurešti 8. 11. 1993, v platnosti od 10. 8. 1994 a prováděná od 1. 1. 1995 (č. 180/1994 Sb.). Rozhodovací pravidlo: čl. 4 odst. 2; závislá činnost: čl. 15 (183 dnů v libovolném 12měsíčním období); vyloučení dvojího zdanění: čl. 24 (zápočet v obou státech); řešení případů dohodou: čl. 26. MLI rozhodovací pravidlo pro fyzické osoby nemění.

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Bukurešť, 8. 11. 1993; sdělení č. 180/1994 Sb.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Pojmy, se kterými se setkáte v Rumunsku

domiciliu

bydliště — adresa prohlášená za hlavní obydlí a zapsaná v průkazu totožnosti

centrul intereselor vitale

středisko životních zájmů — rodina, zaměstnání, podnikání, nemovitosti a účty v Rumunsku

chestionar pentru stabilirea rezidenței fiscale

dotazník k určení daňové rezidence — při příjezdu do 30 dnů od dosažení 183 dnů, při odjezdu 30 dnů předem

certificat de rezidență fiscală

potvrzení o daňové rezidenci, jímž se v Rumunsku prokazuje rezidence druhého státu

Declarația unică

jednotné přiznání k dani z příjmů a sociálním příspěvkům, podává se do 25. května následujícího roku

ANAF

rumunská daňová správa

Otázky

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

• čl. 7 bod 28 rumunského daňového zákoníku (zákon č. 227/2015) — Fyzickou osobou — rezidentem je každá osoba, která splňuje alespoň jednu z podmínek: a) má bydliště (domiciliu) v Rumunsku; b) středisko jejích životních zájmů je v Rumunsku; c) je přítomna v Rumunsku po jedno nebo více období přesahujících úhrnem 183 dnů v průběhu jakéhokoli období 12 po sobě jdoucích měsíců končícího v daném kalendářním roce; d) je rumunským občanem, který pracuje v zahraničí jako úředník nebo zaměstnanec Rumunska v cizím státě.
• čl. 87 a 91 rumunského občanského zákoníku (zákon č. 287/2009) — Bydlištěm fyzické osoby je místo, které osoba prohlásí za své hlavní obydlí (čl. 87); bydliště a pobyt se prokazují údaji v průkazu totožnosti (čl. 91 odst. 1). Pobytem (reședință) je místo vedlejšího obydlí (čl. 88).
• čl. 34 rumunského zákona č. 248/2005 o volném pohybu rumunských občanů do zahraničí — Rumunský občan, který si zřídil bydliště v zahraničí, může požádat o cestovní pas s uvedením státu bydliště; po návratu do země se údaj o bydlišti v zahraničí ruší (čl. 36).
• čl. 7 bod 6 rumunského daňového zákoníku — Středisko životních zájmů je místo, k němuž má osoba užší osobní a hospodářské vztahy. Osobní vztahy: rodina (manžel nebo manželka, děti, vyživované osoby), členství v charitativních nebo náboženských organizacích, kulturní činnost. Hospodářské vztahy: zaměstnání u rumunského zaměstnavatele, podnikání v Rumunsku, nemovitosti a bankovní účty v Rumunsku apod.
• ANAF — DGRFP Kluž, informační materiál k daňové rezidenci fyzických osob (18. 6. 2026) — Rezidence vzniká, je-li splněna alespoň jedna ze čtyř podmínek; středisko životních zájmů se posuzuje celkově, s přednostním zohledněním osobních vztahů; práh 183 dnů se ověřuje v jakémkoli klouzavém období 12 měsíců končícím v daném roce, přičemž dny příjezdu a odjezdu se zpravidla započítávají.
• čl. 59 odst. 2, 2^1 a 3 rumunského daňového zákoníku — Nerezident, který se stane rezidentem kvůli středisku životních zájmů (čl. 7 bod 28 písm. b)), platí daň z příjmů ze všech zdrojů od prvního dne, kdy prohlásí, že se toto středisko nachází v Rumunsku (odst. 2); kdo se stane rezidentem překročením 183 dnů (písm. c)), od prvního dne příjezdu do Rumunska (odst. 2^1). Odst. 3: výjimku z odst. 2 mají osoby, které prokážou, že jsou rezidenty státu, s nímž má Rumunsko použitelnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
• čl. 59 odst. 1 rumunského daňového zákoníku — Daň z příjmů se uplatní: u rumunských rezidentů s bydlištěm v Rumunsku — z příjmů z jakéhokoli zdroje v Rumunsku i mimo něj; u ostatních rezidentů — z příjmů z jakéhokoli zdroje ode dne, kdy se stanou rezidenty; u nerezidentů — jen z příjmů z Rumunska (stálá provozovna, závislá činnost v Rumunsku, jiné příjmy z Rumunska).
• čl. 59 odst. 5 rumunského daňového zákoníku — Rumunský rezident s bydlištěm v Rumunsku, který prokáže změnu rezidence do státu, s nímž má Rumunsko smlouvu o zamezení dvojího zdanění, platí daň z příjmů ze všech zdrojů až do data změny rezidence; dotazník při odjezdu podává 30 dnů předem a prokazuje daňovou rezidenci ve druhém státě.
• čl. 1 odst. 3 rumunského daňového zákoníku — Odporuje-li ustanovení daňového zákoníku ustanovení smlouvy, jíž je Rumunsko stranou, použije se ustanovení smlouvy.
• čl. 59 odst. 6 rumunského daňového zákoníku — Rezidenti států, s nimiž má Rumunsko smlouvy, prokazují svou daňovou rezidenci potvrzením o rezidenci vydaným příslušným správcem daně cizího státu (nebo jiným orgánem příslušným k potvrzování rezidence); potvrzení platí pro rok nebo roky, pro něž bylo vydáno.
• vyhláška ministra veřejných financí č. 1099/2016 (M. Of. č. 577 z 29. 7. 2016) — Schvaluje dotazník při příjezdu (příloha 1), dotazník při odjezdu (příloha 2) a oznámení ANAF (přílohy 3 a 4). Dotazník při příjezdu: do 30 dnů od dosažení 183 dnů přítomnosti (čl. 14); při odjezdu: 30 dnů předem (čl. 19); ANAF odpovídá do 30, resp. 15 dnů. Pořadí kritérií při dvojí rezidenci: bydliště/stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství, řízení o vzájemné dohodě (čl. 9), s Komentářem OECD k čl. 4 (čl. 10). Potvrzení o rezidenci na žádost (čl. 13 odst. 3).
• čl. 7 bod 27 rumunského daňového zákoníku — Fyzickou osobou — nerezidentem je osoba, která nesplňuje podmínky bodu 28, a dále cizí státní příslušník s diplomatickým nebo konzulárním statusem v Rumunsku, cizí úředník nebo zaměstnanec mezinárodní organizace registrované v Rumunsku nebo cizího státu v Rumunsku a jejich rodinní příslušníci.
• § 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která zde má bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Obvykle se zdržuje ten, kdo zde pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích; započítává se každý započatý den. Bydlištěm je místo, kde má stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl se v něm trvale zdržovat. Střediskem životních zájmů se vnitrostátní právo nezabývá.
• čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Rumunsko — Dvojí rezident je rezidentem: a) státu, kde má stálý byt; má-li jej v obou — státu užších osobních a hospodářských vztahů; b) nelze-li je určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě — státu, kde se obvykle zdržuje; c) státu, jehož je státním příslušníkem; d) jinak rozhodnou příslušné úřady vzájemnou dohodou.
• čl. 24 Smlouvy ČR–Rumunsko — Oba státy vylučují dvojí zdanění zápočtem: daň zaplacená ve druhém státě z příjmů, které tam smějí být podle smlouvy zdaněny, se odečte od daně ve státě rezidence, nejvýše do části této daně připadající na tyto příjmy.
• § 38f ZDP — Dvojí zdanění příjmů ze zahraničí u českého daňového rezidenta se vylučuje způsobem, který stanoví příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění — metodou vynětí s výhradou progrese, nebo metodou prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí (nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy).
• čl. 15 odst. 2 Smlouvy ČR–Rumunsko — Mzda rezidenta jednoho státu za práci ve druhém státě se zdaní jen ve státě rezidence, nepřesáhne-li pobyt ve druhém státě 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období, nevyplácí-li ji zaměstnavatel — rezident druhého státu a nejde-li k tíži jeho stálé provozovny tam.
• § 22 odst. 1 písm. b) ZDP — Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR jsou příjmy ze zdrojů v ČR bez ohledu na to, kdo je zaměstnavatelem.
• GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 — Bydliště a obvyklé zdržování se posuzují nezávisle a současně, žádné nemá přednost; do pobytu se počítá každý započatý den. Smlouva se použije jen u osoby, která je rezidentem obou států; kritéria čl. 4 odst. 2 se aplikují v uvedeném pořadí. Dělená rezidence (jen po část zdaňovacího období) je možná. Důkazní břemeno nese poplatník; konečnou rezidenci podle smlouvy je nutné doložit potvrzením o daňovém domicilu.
• Nařízení (ES) č. 883/2004, čl. 11 odst. 1 a 3 písm. a), čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 1 — Osoba podléhá právním předpisům sociálního zabezpečení jediného členského státu, zpravidla státu, kde pracuje; vyslaný zaměstnanec zůstává v systému vysílajícího státu, nepřesahuje-li vyslání 24 měsíců a nenahrazuje jinou osobu (čl. 12 odst. 1). Zaměstnanec, který obvykle vykonává činnost ve dvou nebo více členských státech, podléhá předpisům státu bydliště, vykonává-li tam podstatnou část své činnosti (čl. 13 odst. 1 písm. a)); jinak rozhoduje sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatele (čl. 13 odst. 1 písm. b)).
• ČSSZ — Souběžný výkon činnosti na území dvou nebo více států (čl. 13 nařízení č. 883/2004) — Podstatnou částí činnosti se rozumí kvantitativně podstatná část všech činností, ne nutně hlavní část; u zaměstnanců se posuzuje pracovní doba nebo odměna; podíl nižší než 25 % ukazuje, že podstatná část činnosti v daném státě vykonávána není.
• čl. 29 odst. 2 Smlouvy ČR–Rumunsko — Smlouva vstoupila v platnost 10. 8. 1994 (sdělení č. 180/1994 Sb.).
• čl. 64 odst. 1 rumunského daňového zákoníku — Sazba daně z příjmů je 10 % u příjmů ze samostatné činnosti, mezd, pronájmu, investic, důchodů, zemědělské činnosti, cen a jiných zdrojů, s výjimkou sazeb výslovně stanovených v hlavě IV.
• čl. 97 odst. 7 rumunského daňového zákoníku — Příjmy ve formě dividend se zdaňují sazbou 16 % z jejich částky, daň je konečná.
• čl. 138 písm. a), čl. 156 rumunského daňového zákoníku — Příspěvek na sociální pojištění (CAS) — 25 %; příspěvek na zdravotní pojištění (CASS) — 10 %, pro zaměstnance a další osoby povinné podle zákona.
• čl. 130 rumunského daňového zákoníku — Rezidenti platí daň ze zahraničních příjmů stanovenou podle pravidel každé kategorie příjmů; zahraniční důchody mají zvláštní režim (odst. 2^1); zahraniční příjmy povahy příjmů v Rumunsku nezdanitelných nebo osvobozených mají stejný režim (odst. 3); příjmy se přiznávají v jednotném přiznání ve lhůtě podle čl. 122 odst. 3 a daň se vypočte a zaplatí ve stejné lhůtě s ohledem na metodu ve smlouvě (odst. 4).
• čl. 131 rumunského daňového zákoníku — Zápočet zahraniční daně nebo vynětí se poskytne, uplatní-li se smlouva Rumunska se státem, v němž byla daň zaplacena, daň byla skutečně zaplacena (doklad zahraničního orgánu nebo plátce) a příjem patří do kategorie podle čl. 61. Zápočet nesmí přesáhnout rumunskou daň připadající na zahraniční příjem a počítá se pro každý stát a druh příjmu; cizí měna se přepočítává průměrným ročním kurzem BNR. Příjem vyňatý podle smlouvy se uvádí v jednotném přiznání.
• čl. 122 odst. 3 rumunského daňového zákoníku — Jednotné přiznání k dani z příjmů a sociálním příspěvkům se podává za každý daňový rok nejpozději do 25. května roku následujícího po roce dosažení příjmů.
• čl. 230 odst. 1 a 7 rumunského daňového zákoníku — U rezidenta státu, s nímž má Rumunsko smlouvu, nesmí sazba daně z příjmů z Rumunska přesáhnout sazbu podle smlouvy; uplatní se příznivější sazba. Vzory dotazníků pro určení daňové rezidence při příjezdu do Rumunska a odjezdu z něj stanoví prováděcí předpisy (vyhlášky MFP č. 583/2016 a č. 1099/2016).
• čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy — Osoba je rezidentem státu, v němž má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, je rezidentem státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
• čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy — Nelze-li určit stát střediska životních zájmů nebo nemá-li osoba stálý byt v žádném státě, je rezidentem státu, v němž se obvykle zdržuje.
• čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy — Zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném z nich, je rezidentem státu, jehož je státním občanem; je-li občanem obou států nebo žádného z nich, rozhodnou příslušné úřady vzájemnou dohodou.

Aktualizováno 04.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Další státy

• Daně v Bangladéši
• Daně v Číně
• Daně ve Francii
• Daně v Indii
• Daně v Itálii
• Daně v Japonsku
• Daně v Kanadě
• Daně v Maďarsku
• Daně v Německu
• Daně v Nizozemsku
• Daně v Pákistánu
• Daně v Polsku
• Daně v Rakousku
• Daně ve Spojeném království
• Daně ve Španělsku
• Daně ve Švýcarsku
• Daně v Turecku
• Daně na Ukrajině
• Daně v USA