Daňová rezidence v Brazílii z pohledu českého daňového rezidenta

Brazílie nemá jednotný test dnů. Rezidentem jste ode dne příjezdu, chcete-li tam žít trvale nebo přicestujete s dočasným vízem k práci na základě pracovní smlouvy; s jiným dočasným vízem ode dne, kdy během 12 měsíců od příjezdu dosáhnete 184 dnů (souvisle nebo s přestávkami). Rezidence končí dnem definitivního odchodu; kdo odjede bez oznámení o definitivním odchodu, zůstává rezidentem prvních 12 měsíců v zahraničí. Česká republika hledí na bydliště a alespoň 183 dnů pobytu v kalendářním roce. Dvojí rezidenci rozhoduje čl. 4 odst. 2 smlouvy ČSSR–Brazílie z roku 1986, která pro Česko platí od roku 1993.

Ověřte svůj status: Česko a Brazílie

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Brazílie a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Brazílie považuje za daňového rezidenta

Brazílie nemá jednotnou hranici dnů pro všechny: rezidence závisí na tom, zda v Brazílii žijete trvale, s jakým vízem a za jakým účelem jste přicestovali, a u dočasných pobytů na 184 dnech v rámci 12 měsíců. Rezidence začíná konkrétním dnem (dnem příjezdu nebo 184. dnem) a končí dnem definitivního odchodu, takže se rok dělí na období.

U dočasných pobytů je hranicí 184 dnů (více než 183) pobytu, souvisle nebo s přestávkami, v rámci 12 měsíců ode dne příjezdu. Není-li za 12 měsíců dosaženo 184 dnů, začíná nové dvanáctiměsíční období dalším příjezdem. Rezidentem se stáváte ode dne, kdy dosáhnete 184 dnů — ne od začátku roku.

Definitivní odchod s oznámením (Comunicação de Saída Definitiva do País) vás činí nerezidentem ode dne odjezdu. Bez oznámení, stejně jako při dočasném odjezdu, zůstáváte rezidentem během prvních 12 po sobě jdoucích měsíců v zahraničí a nerezidentem se stáváte následujícím dnem.

Trvale žijete v Brazílii — jste daňovým rezidentem Brazílie (art. 2 IN SRF nº 208/2002) a platíte daň z příjmů (IRPF) z celosvětových příjmů. Cizinec s trvalým vízem nebo brazilský občan, který se vrátil žít natrvalo, je rezidentem ode dne příjezdu. Trvalé bydlení se posuzuje podle skutečností: kde žijete, kde máte rodinu, práci a majetek.
Přicestovali jste s dočasným vízem k práci na základě pracovní smlouvy v Brazílii (nebo jste takovou smlouvu uzavřeli během pobytu) — jste daňovým rezidentem Brazílie ode dne příjezdu (ode dne uzavření smlouvy) bez ohledu na počet dnů (art. 2 IN SRF nº 208/2002, art. 17 RIR/2018) a platíte IRPF z celosvětových příjmů.
V Brazílii jste pobývali více než 183 dnů (souvisle nebo s přestávkami) v rámci 12 měsíců — jste daňovým rezidentem Brazílie ode dne, kdy jste dosáhli 184 dnů (art. 2 IN SRF nº 208/2002; podle art. 17, II RIR/2018 se zdanění jako rezidenta vztahuje na příjmy ode dne následujícího po uplynutí tohoto období); od tohoto dne Brazílie zdaňuje vaše celosvětové příjmy, předtím jen příjmy z brazilských zdrojů jako příjmy nerezidenta.
Pracujete v zahraničí v pracovním poměru v brazilském státním úřadu — zůstáváte daňovým rezidentem Brazílie bez ohledu na dny strávené v Brazílii (art. 2 IN SRF nº 208/2002, arts. 15, 37 RIR/2018). Zaměstnanci státních podniků a místní personál velvyslanectví sem nepatří.
Z Brazílie jste ve zvoleném roce odešli natrvalo — do dne odjezdu jste byli daňovým rezidentem Brazílie a ode dne odjezdu jste nerezidentem, podali-li jste oznámení o definitivním odchodu do konce února následujícího roku. Za období rezidence se podává Declaração de Saída Definitiva do País; příjmy z brazilských zdrojů po odjezdu se zdaňují srážkou u zdroje (art. 14 RIR/2018).
Odjeli jste bez oznámení o definitivním odchodu nebo dočasně a 12 po sobě jdoucích měsíců v zahraničí ještě neuplynulo — ve zvoleném roce zůstáváte daňovým rezidentem Brazílie a platíte IRPF z celosvětových příjmů (art. 2 IN SRF nº 208/2002, art. 14 § 3 RIR/2018). Odešli-li jste natrvalo, podejte oznámení o definitivním odchodu do konce února následujícího roku — pak budete nerezidentem ode dne odjezdu.
Odjeli jste bez oznámení o definitivním odchodu nebo dočasně a 12 po sobě jdoucích měsíců v zahraničí uplynulo ve zvoleném roce — do tohoto dne jste byli daňovým rezidentem Brazílie a od následujícího dne jste nerezidentem (art. 3 IN SRF nº 208/2002, art. 14 § 3 RIR/2018). Podejte Comunicação de Saída Definitiva do País do posledního dne února následujícího roku a za období rezidence Declaração de Saída Definitiva do País (P&R IRPF 2026, otázka 117).

Kdy jste nerezident

Z Brazílie jste odešli natrvalo před začátkem zvoleného roku a podali jste oznámení o definitivním odchodu — nejste daňovým rezidentem Brazílie (art. 3 IN SRF nº 208/2002). Brazílie zdaňuje jen příjmy z brazilských zdrojů srážkou u zdroje (mzda a služby — 25 %, většina ostatních příjmů — 15 %, dividendy od roku 2026 — 10 %). Vrátili-li jste se s úmyslem žít v Brazílii, jste opět rezidentem ode dne příjezdu.
Odjeli jste bez oznámení nebo dočasně a 12 po sobě jdoucích měsíců v zahraničí uplynulo již před začátkem zvoleného roku — nejste daňovým rezidentem Brazílie (art. 3 IN SRF nº 208/2002). Brazílie zdaňuje jen příjmy z brazilských zdrojů srážkou u zdroje. Pokud jste za rok odjezdu nepodali Declaração de Saída Definitiva do País, lze ji podat i později (v rámci pěti let) — s pokutou.
Do Brazílie jste přijížděli dočasně a nedosáhli jste 184 dnů v rámci 12 měsíců, nemáte pracovní smlouvu v Brazílii, trvalé vízum ani povolení k pobytu — nejste daňovým rezidentem Brazílie (art. 3 IN SRF nº 208/2002). Brazílie zdaňuje jen příjmy z brazilských zdrojů srážkou u zdroje (mzda a služby — 25 %, většina ostatních příjmů — 15 %, dividendy od roku 2026 — 10 %).
V Brazílii jste nežili ani nepobývali — nejste daňovým rezidentem Brazílie (art. 3 IN SRF nº 208/2002). Brazílie může zdaňovat jen příjmy z brazilských zdrojů srážkou u zdroje.

Kde se právo Brazílie střetává s českými předpisy

Kolize: brazilská rezidence a bydliště v Česku. Brazílie vás považuje za rezidenta — kvůli trvalému bydlení, vízu k práci, 184 dnům v rámci 12 měsíců nebo prvním 12 měsícům po odjezdu bez oznámení; Česko kvůli bydlišti nebo pobytu alespoň 183 dnů v kalendářním roce (§ 2 odst. 2 a 4 ZDP). Rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy ČSSR–Brazílie z roku 1986: stálý byt jen v jednom státě — jste rezidentem tohoto státu; stálý byt v obou — středisko životních zájmů; dále místo, kde se obvykle zdržujete, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda příslušných úřadů (čl. 25).

Co dalšího vědět

Brazílie počítá 184 dnů v rámci 12 měsíců od příjezdu a dělí rok. U dočasných pobytů Brazílie počítá 184 dnů v rámci 12 měsíců ode dne příjezdu, ne v kalendářním roce: pobyt od července do února vás může učinit rezidentem až v následujícím roce. Rezidentem se stáváte od 184. dne, s vízem k práci na základě pracovní smlouvy ode dne příjezdu. Česko počítá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, započítává každý započatý den a při jejich dosažení vás považuje za rezidenta za celý rok (zpětně od 1. ledna), takže se výsledky obou států nemusí shodovat.
Odchod z Brazílie: oznámení do konce února. Aby vás Brazílie považovala za nerezidenta ode dne odjezdu, podejte Comunicação de Saída Definitiva do País do posledního dne února následujícího roku a poté Declaração de Saída Definitiva do País za období rezidence. Bez oznámení vás Brazílie považuje za rezidenta během prvních 12 měsíců v zahraničí a zdaňuje vaše celosvětové příjmy za tuto dobu — to se může překrývat s českou rezidencí. Oznamte odjezd brazilským plátcům příjmů (banka, zaměstnavatel, penzijní fond), aby srážkovou daň uplatňovali sazbami pro nerezidenty.
Mzda za práci v Brazílii. Mzda za práci vykonanou v Brazílii je příjmem z brazilského zdroje; nerezidentům Brazílie se z ní sráží 25 %. Jste-li podle smlouvy rezidentem Česka, Brazílie ji nezdaní, jsou-li splněny všechny podmínky čl. 15 odst. 2: nejvýše 183 dnů v Brazílii v daňovém roce, zaměstnavatel není rezidentem Brazílie a odměnu nenese jeho stálá provozovna nebo stálá základna v Brazílii. Zdaní-li mzdu Brazílie, Česko ji podle čl. 23 odst. 2 smlouvy vyjme ze zdanění; text smlouvy výhradu progrese neuvádí.
Dvojí zdanění: Česko vyjímá, Brazílie započítává. Jste-li podle smlouvy rezidentem Česka, Česko příjmy, které smí zdanit Brazílie, vyjme ze zdanění; u úroků, licenčních poplatků, tantiém a příjmů umělců a sportovců brazilskou daň započte nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy, přičemž u úroků a licenčních poplatků se brazilská daň považuje za zaplacenou ve výši 25 % (čl. 23 odst. 2–4, § 38f ZDP). Brazilskou daň prokazujete potvrzením brazilského správce daně (§ 38f odst. 5 ZDP). Jste-li rezidentem Brazílie, Brazílie odečte českou daň nejvýše do brazilské daně z těchto příjmů (čl. 23 odst. 1, art. 115 RIR/2018); bez smlouvy by zahraniční daň započítávala jen při vzájemnosti, takže smlouva je zde rozhodující. Zdanění, které neodpovídá smlouvě, lze řešit dohodou příslušných úřadů (čl. 25).
Podnikání a služby pro české klienty při brazilské rezidenci. Jste-li podle smlouvy rezidentem Brazílie, zisky z podnikání bez stálé provozovny v Česku se zdaní jen v Brazílii (čl. 7). U nezávislých osobních služeb má však smlouva nestandardní pravidlo: Česko smí zdanit odměnu, kterou vám platí společnost se sídlem v Česku nebo která jde k tíži stálé provozovny v Česku (čl. 14) — bez testu dnů nebo stálé základny. Brazílie českou daň odečte nejvýše do brazilské daně z těchto příjmů (čl. 23 odst. 1). Příjmy ze zahraničí platí rezident Brazílie měsíčně (carnê-leão).
Důchody a veřejná služba. Penze, výživné a anuity do částky odpovídající 3000 USD za kalendářní rok zdaní jen stát rezidence; částku nad tento limit mohou zdanit oba státy (čl. 18). Důchody ze státního systému sociálního zabezpečení zdaní jen stát, který je vyplácí (čl. 19 odst. 3): český starobní důchod od ČSSZ jen Česko, důchod z brazilského INSS jen Brazílie. Mzdy a penze z veřejné služby zdaní vyplácející stát, ledaže jste rezidentem a státním občanem druhého státu (čl. 19 odst. 1–2).
České příjmy rezidenta Brazílie: měsíční platba a 15 % z investic. Rezident Brazílie přiznává příjmy ze zahraničí, i když nejsou převedeny do Brazílie. Mzdu, důchod nebo nájemné z Česka platí měsíčně (carnê-leão) podle progresivní stupnice se zohledněním v ročním přiznání. Úroky z vkladů, dividendy a zisky z finančních investic v Česku se zdaňují 15 % v ročním přiznání (Lei nº 14.754/2023); zisk ovládané zahraniční společnosti v jurisdikci s výhodným zdaněním nebo s převážně pasivními příjmy — každý rok, i bez rozdělení. Česká daň se odečte jen do výše brazilské daně z tohoto příjmu, bez převodu do jiných let.
Reforma 2026: nulová daň do R$ 5.000 a minimální daň pro vysoké příjmy. Od roku 2026 se daň z příjmů rezidenta snižuje tak, že při zdanitelném příjmu do R$ 5.000 měsíčně je nulová (snížení postupně mizí do R$ 7.350). Pro celkový příjem nad R$ 600.000 ročně zároveň platí minimální daň — až 10 % při R$ 1.200.000 a více, včetně dividend a jiných osvobozených příjmů; z dividend nad R$ 50.000 měsíčně od jedné společnosti se sráží 10 %. Dividendy vyplácené nerezidentům se od roku 2026 zdaňují 10 %.
Potvrzení o rezidenci a doklady. Chcete-li v Česku uplatnit smlouvu jako rezident Brazílie, doložte rezidenci potvrzením brazilské daňové správy (Receita Federal). Jste-li podle smlouvy rezidentem Česka, požádejte místně příslušný finanční úřad o potvrzení o daňovém domicilu. K vynětí nebo zápočtu brazilské daně v Česku potřebujete potvrzení brazilského správce daně o příjmu a zaplacené dani (§ 38f odst. 5 ZDP). Pro jednání s brazilskou daňovou správou potřebujete číslo CPF.
Která smlouva platí: smlouva s Československem z roku 1986. Platí Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Brazilské federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu s Protokolem, podepsaná v Brasílii 26. 8. 1986, v platnosti od 14. 11. 1990 a uplatňovaná od 1. 1. 1991 (č. 200/1991 Sb.); pro Českou republiku platí od 1. 1. 1993. Jednání o nové smlouvě byla ohlášena v roce 2018, nová smlouva však podepsána nebyla. Brazílie Úmluvu MLI podepsala 20. 10. 2025, ale neratifikovala ji, takže smlouvu v roce 2026 nemění. Rezidence: čl. 4 odst. 2; závislá činnost: čl. 15 odst. 2 (183 dnů v daňovém roce); nezávislé služby: čl. 14 (test plátce); penze: čl. 18 (limit 3000 USD); veřejná služba a důchody ze sociálního zabezpečení: čl. 19; vyloučení dvojího zdanění: čl. 23; řešení případů dohodou: čl. 25.

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Brazilské federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Brasília, 26. 8. 1986; č. 200/1991 Sb.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Smlouva podrobně: příjmy, sazby, pravidlo 183 dnů →

Pojmy, se kterými se setkáte v Brazílii

Receita Federal: brazilská daňová správa
IRPF: daň z příjmů fyzických osob; rezidenti ji platí z celosvětových příjmů
carnê-leão: měsíční platba daně z příjmů ze zahraničí, z nichž nebyla v Brazílii sražena daň
Comunicação de Saída Definitiva do País: oznámení o definitivním odchodu: podává se do posledního dne února následujícího roku; pak jste nerezidentem ode dne odjezdu
Declaração de Saída Definitiva do País: přiznání za období rezidence v roce definitivního odchodu
CPF: číslo, které potřebujete pro jednání s brazilskou daňovou správou

Otázky

Jak Brazílie počítá 184 dnů?

U dočasných pobytů počítá dny (souvisle nebo s přestávkami) v rámci 12 měsíců ode dne příjezdu, ne v kalendářním roce; není-li za 12 měsíců dosaženo 184 dnů, začíná dalším příjezdem nové dvanáctiměsíční období. Rezidentem se stáváte od 184. dne, předtím Brazílie zdaňuje jen příjmy z brazilských zdrojů. S vízem k práci na základě pracovní smlouvy jste rezidentem ode dne příjezdu.

Jak se zdaní mzda rezidenta Česka za práci v Brazílii?

Nerezidentům Brazílie se z mzdy za práci v Brazílii sráží 25 %. Podle čl. 15 odst. 2 smlouvy ji Brazílie nezdaní, pobýváte-li tam nejvýše 183 dnů v daňovém roce, zaměstnavatel není brazilským rezidentem a mzdu nenese jeho stálá provozovna v Brazílii. Zdaní-li ji Brazílie, Česko ji podle čl. 23 smlouvy vyjme ze zdanění.

Která smlouva platí mezi Českem a Brazílií?

Smlouva s Československem podepsaná v Brasílii 26. 8. 1986, v platnosti od 14. 11. 1990 (č. 200/1991 Sb.), pro Českou republiku od 1. 1. 1993. Důchody ze sociálního zabezpečení zdaní jen vyplácející stát, ostatní penze do 3000 USD ročně jen stát rezidence. Brazílie Úmluvu MLI neratifikovala, takže smlouvu v roce 2026 nemění.

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

art. 2 IN SRF nº 208/2002 (residente no Brasil) — Rezidentem Brazílie je osoba, která: trvale žije v Brazílii; odjela pracovat v pracovním poměru v brazilských státních úřadech v zahraničí; přicestovala s trvalým vízem — ode dne příjezdu; přicestovala s dočasným vízem k práci na základě pracovní smlouvy (nebo jako lékař-stipendista programu Mais Médicos) — ode dne příjezdu; přicestovala s jiným dočasným vízem — ode dne, kdy dosáhla 184 dnů pobytu (souvisle nebo s přestávkami) v rámci 12 měsíců, nebo ode dne získání trvalého víza či pracovní smlouvy, nastalo-li to dříve; brazilský občan, který měl status nerezidenta a vrátil se s úmyslem zůstat — ode dne příjezdu; osoba, která odjela dočasně nebo natrvalo bez oznámení o definitivním odchodu — během prvních 12 po sobě jdoucích měsíců nepřítomnosti.
art. 3 IN SRF nº 208/2002 (não residente) — Nerezidentem je osoba, která v Brazílii trvale nežije a nespadá pod případy art. 2; kdo odchází natrvalo — ode dne odjezdu (oznámení o definitivním odchodu je povinné); kdo odjel dočasně — ode dne následujícího po uplynutí 12 po sobě jdoucích měsíců v zahraničí; kdo přicestoval s dočasným vízem a pobývá nejvýše 183 dnů (souvisle nebo s přestávkami) v období 12 měsíců; pracovník zahraničního státního úřadu v Brazílii. Není-li v 12 měsících dosaženo 184 dnů, počítá se nové dvanáctiměsíční období od dalšího příjezdu.
arts. 16–17 RIR/2018 (Decreto nº 9.580/2018); art. 12 Lei nº 9.718/1998 — Osoba s trvalým vízem se zdaňuje jako rezident ode dne příjezdu (art. 16). Osoba s dočasným vízem — jako rezident ode dne příjezdu, přijela-li pracovat na základě pracovní smlouvy, nebo ode dne po dovršení pobytu delšího než 183 dnů (souvisle nebo s přestávkami) v období 12 měsíců; do té doby se její příjmy zdaňují jako příjmy nerezidenta (art. 17).
art. 14 RIR/2018 (Lei nº 3.470/1958, art. 17) — Rezident, který v kalendářním roce definitivně odchází, podává Declaração de Saída Definitiva do País za příjmy od 1. ledna do dne před odjezdem; příjmy po odjezdu se zdaňují srážkou u zdroje jako příjmy nerezidenta. Kdo odjel bez tohoto přiznání, zdaňuje se jako rezident během prvních 12 měsíců nepřítomnosti a od 13. měsíce jako nerezident.
arts. 9, 11, 11-A IN SRF nº 208/2002; art. 16 IN RFB nº 2.312/2026 (Perguntas e Respostas IRPF 2026, otázky 114–126) — Oznámení o definitivním odchodu (Comunicação de Saída Definitiva do País) se podává do posledního dne února následujícího roku — po této lhůtě je podat nelze; Declaração de Saída Definitiva do País — ve lhůtě pro roční přiznání (za odchody v roce 2025 do 29. 5. 2026) a daň se platí jednorázově ve stejné lhůtě. Pokuta za opožděné přiznání — R$ 165,74 nebo 1 % daně za každý měsíc, nejvýše 20 %. Bývalý rezident musí oznámit datum odchodu všem brazilským plátcům příjmů.
art. 47 (VII), arts. 118–120 RIR/2018; arts. 2–6 Lei nº 14.754/2023 — Rezident se zdaňuje z příjmů získaných v zahraničí bez ohledu na to, zda byly převedeny do Brazílie. Mzda, důchody a nájemné ze zahraničí — měsíční povinná platba (carnê-leão) podle stupnice se zohledněním v ročním přiznání. Výnosy z finančních investic v zahraničí a dividendy zahraničních společností — 15 % v ročním přiznání (od roku 2024); zisk ovládané zahraniční společnosti v jurisdikci s výhodným zdaněním nebo s aktivními příjmy pod 60 % — každý rok k 31. prosinci.
arts. 15, 37 RIR/2018 — Rezidenti, kteří pracují v zahraničí pro brazilské státní úřady a dostávají odměnu v cizí měně, se zdaňují jako rezidenti; do základu se zahrnuje 25 % obdržené částky.
arts. 741, 744–746, 760, 763, 765, 767 RIR/2018; art. 7 Lei nº 9.779/1999 — Příjmy nerezidentů z brazilských zdrojů se zdaňují srážkou u zdroje: 25 % — mzda, ostatní příjmy z práce a služeb (art. 746); 15 % — obecná sazba (art. 744), úroky (art. 760), nájemné z nemovitostí v Brazílii po odečtení doložených výdajů (art. 763), technické a administrativní služby (art. 765), licenční poplatky (art. 767); 25 % — u rezidentů jurisdikcí s výhodným zdaněním; kapitálové zisky z majetku v Brazílii — sazbami pro rezidenty, 15–22,5 % (art. 745).
art. 10 §§ 4–5, art. 10-A Lei nº 9.249/1995 (ve znění Lei nº 15.270/2025) — Od 1. 1. 2026 se zisky a dividendy vyplácené do zahraničí zdaňují srážkou u zdroje sazbou 10 % (kromě zisků za období do roku 2025 včetně, jejichž rozdělení bylo schváleno do 31. 12. 2025); na žádost příjemce je možný zápočet, převyšuje-li efektivní sazba daně společnosti spolu s těmito 10 % nominální sazbu (zpravidla 34 %).
§ 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která zde má bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Obvykle se zdržuje ten, kdo zde pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích; započítává se každý započatý den. Bydlištěm je místo, kde má stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl se v něm trvale zdržovat.
čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČSSR–Brazílie (č. 200/1991 Sb.) — Je-li fyzická osoba rezidentem obou smluvních států, považuje se za rezidenta státu, v němž má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů). Nelze-li tento stát určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě, je rezidentem státu, kde se obvykle zdržuje; zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném z nich, státu, jehož je státním občanem; je-li státním občanem obou států nebo žádného z nich, vynasnaží se příslušné úřady upravit otázku vzájemnou dohodou.
GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 (2026) — 183 dnů zakládá rezidenci za celý kalendářní rok (zpětně od 1. ledna; při odchodu až do konce roku); bydliště zakládá rezidenci od jeho vzniku do zániku; dělená rezidence může vzniknout podle vnitrostátního práva i podle smlouvy; povolení k pobytu ani stát pojištění nerozhodují; důkazní břemeno nese poplatník; potvrzení o daňovém domicilu vydává místně příslušný finanční úřad.
čl. 15 odst. 2 Smlouvy ČSSR–Brazílie (č. 200/1991 Sb.) — Odměny rezidenta jednoho smluvního státu ze zaměstnání vykonávaného ve druhém státě se zdaní jen v prvně zmíněném státě, jestliže příjemce pobývá ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahujících v úhrnu 183 dny v daňovém roce, odměny platí zaměstnavatel, který není rezidentem druhého státu, a nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.
čl. 23 Smlouvy ČSSR–Brazílie (č. 200/1991 Sb.) — vyloučení dvojího zdanění — Brazílie (odst. 1) povolí svému rezidentovi odečíst od daně z příjmů částku odpovídající dani zaplacené v Československu (nyní v Česku) z příjmů, které tam smějí být podle smlouvy zdaněny, nejvýše do podílu brazilské daně připadajícího na tyto příjmy. Česká republika (odst. 2–4) příjmy, které smí zdanit Brazílie, vyjme ze zdanění (o výhradě progrese text smlouvy nemluví); u úroků, licenčních poplatků, tantiém a příjmů umělců a sportovců (čl. 11, 12, 16, 17) brazilskou daň započte nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy, přičemž u úroků a licenčních poplatků se brazilská daň považuje za zaplacenou ve výši 25 %.
art. 115 RIR/2018; art. 4 Lei nº 14.754/2023 — Zahraniční daň z příjmů se odečte od brazilské daně, jen stanoví-li to mezinárodní smlouva se státem zdroje nebo poskytuje-li tento stát vzájemnost u příjmů z Brazílie; nejvýše do částky, o kterou se brazilská daň zvýší zahrnutím tohoto příjmu; u příjmů podle Lei 14.754/2023 se nevyužitý zápočet nepřevádí do jiných let.
§ 38f odst. 1–3, 7–8 ZDP — Dvojí zdanění se vylučuje podle mezinárodní smlouvy. Prostý zápočet: daň zaplacenou v zahraničí lze započíst nejvýše do české daně připadající na zahraniční příjmy, a to za každý stát samostatně. Vynětí s výhradou progrese: zahraniční příjmy se vyjmou, ale sazba se určí ze základu včetně nich. Při souběhu metod se nejprve vyjímá, pak započítává.
§ 38f odst. 5, 10 ZDP — Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně (v odůvodněných případech potvrzením plátce nebo depozitáře); k přiznání se přikládá seznam potvrzení se státem, daní v místní měně i v korunách a výší příjmů.
čl. 25 Smlouvy ČSSR–Brazílie (č. 200/1991 Sb.) (řešení případů dohodou) — Rezident, který má za to, že opatření jednoho nebo obou států vedou nebo povedou ke zdanění, jež není v souladu se smlouvou, může nezávisle na opravných prostředcích vnitrostátního práva předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem; smlouva pro to lhůtu nestanoví.
čl. 7 a 14 Smlouvy ČSSR–Brazílie (č. 200/1991 Sb.) — Zisky podniku se zdaní jen ve státě jeho rezidence, ledaže podniká ve druhém státě prostřednictvím tamní stálé provozovny (čl. 7). Příjmy ze svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti smí druhý stát zdanit, jestliže úhradu platí stálá provozovna v tomto státě nebo společnost, která je jeho rezidentem (čl. 14; podle bodu 4 Protokolu i tehdy, je-li činnost vykonávána prostřednictvím „sociedade civil“); test počtu dnů ani stálé základny smlouva nemá.
čl. 18 a 19 Smlouvy ČSSR–Brazílie (č. 200/1991 Sb.) — Čl. 18: penze, výživné a anuity rezidenta jednoho státu do částky odpovídající 3000 USD v kalendářním roce se zdaní jen ve státě rezidence; částka přesahující tento limit může být zdaněna v obou státech. Čl. 19 odst. 1–2: odměny (jiné než penze) a penze z veřejné služby vyplácené smluvním státem se zdaní ve vyplácejícím státě, ledaže je příjemce rezidentem a státním občanem druhého státu. Čl. 19 odst. 3: penze vyplácené z fondů sociálního zabezpečení jednoho státu rezidentovi druhého státu mohou být zdaněny pouze v prvně zmíněném (vyplácejícím) státě.
Lei nº 15.191/2025 (měsíční stupnice); arts. 3-A, 11-A Lei nº 9.250/1995 (ve znění Lei nº 15.270/2025) — Měsíční stupnice od roku 2026: do R$ 2.428,80 — bez daně; dále 7,5 %, 15 %, 22,5 %; nad R$ 4.664,68 — 27,5 %. Od roku 2026 se daň snižuje tak, že při zdanitelném příjmu do R$ 5.000 měsíčně je nulová; snížení postupně mizí do R$ 7.350 měsíčně (v ročním výpočtu R$ 60.000 a R$ 88.200).
arts. 6-A, 16-A, 16-B Lei nº 9.250/1995 (ve znění Lei nº 15.270/2025) — Od roku 2026 — minimální daň pro osoby s celkovým příjmem nad R$ 600.000 ročně: sazba lineárně roste až na 10 % při příjmu R$ 1.200.000 a více; do základu patří i osvobozené příjmy a dividendy (bez kapitálových zisků, úroků ze spořicích účtů a některých zvýhodněných cenných papírů); odečítá se od ní zaplacená daň z příjmů a daň právnických osob prostřednictvím „reduktoru“. Dividendy nad R$ 50.000 měsíčně od jedné společnosti jednomu rezidentovi — srážka 10 %.
GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 — Bydliště a obvyklé zdržování se posuzují nezávisle a současně, žádné nemá přednost; do pobytu se počítá každý započatý den. Smlouva se použije jen u osoby, která je rezidentem obou států; kritéria čl. 4 odst. 2 se aplikují v uvedeném pořadí. Dělená rezidence (jen po část zdaňovacího období) je možná. Důkazní břemeno nese poplatník; konečnou rezidenci podle smlouvy je nutné doložit potvrzením o daňovém domicilu.
Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 200/1991 Sb., o sjednání Smlouvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Brazilské federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a o Protokolu k ní; čl. 28 smlouvy — Smlouva byla podepsána v Brasílii 26. 8. 1986 a vstoupila v platnost na základě svého čl. 28 odst. 2 dnem 14. 11. 1990; uplatňuje se od 1. 1. 1991. Byla sjednána s Československem.
MZV ČR — Brazílie: přehled smluv — Smlouva o zamezení dvojího zdanění z roku 1986 je uvedena jako platná, pro Českou republiku od 1. 1. 1993 (sukcese).
čl. 10–12 Smlouvy ČSSR–Brazílie (č. 200/1991 Sb.) a bod 3 Protokolu — Daň ve státě zdroje nesmí přesáhnout: u dividend 15 % (čl. 10 odst. 2); u úroků 10 % u bankovních úvěrů na nejméně 10 let na průmyslové zařízení nebo veřejné práce a 15 % v ostatních případech, úroky placené vládě a jejím agenturám jsou osvobozeny (čl. 11); u licenčních poplatků 25 % za ochranné známky a 15 % v ostatních případech (čl. 12); platby za technickou pomoc a technické služby se podle bodu 3 Protokolu posuzují podle čl. 12.
čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy — Je-li fyzická osoba rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem v tom smluvním státě, ve kterém má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, je rezidentem státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
čl. 4 odst. 2 — slovenské znění, oznámení č. 200/1991 Zb. — Stejné pořadí v úředním slovenském znění: stálý byt („stály byt“), středisko životních zájmů („stredisko životných záujmov“), obvyklé zdržování („obvykle zdržiava“), státní občanství, vzájemná dohoda.
čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy — Nelze-li určit stát, v němž má osoba středisko životních zájmů, nebo nemá-li stálý byt v žádném ze smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem státu, v němž se obvykle zdržuje.
čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy — Zdržuje-li se osoba obvykle v obou státech nebo v žádném z nich, je rezidentem státu, jehož je státním občanem (písm. c)); je-li státním občanem obou států nebo žádného z nich, vynasnaží se příslušné úřady smluvních států upravit otázku vzájemnou dohodou (písm. d)).
čl. 23 Smlouvy — Brazílie (odst. 1): odečte daň z příjmů zaplacenou v Československu (nyní v Česku), nejvýše do podílu brazilské daně připadajícího na tyto příjmy. Česká republika (odst. 2–4): příjmy, které smí zdanit Brazílie, vyjme ze zdanění, s výjimkou příjmů podle čl. 11, 12, 16 a 17 (úroky, licenční poplatky, tantiémy, umělci a sportovci), u nichž brazilskou daň započte nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy; u úroků a licenčních poplatků se brazilská daň vždy považuje za zaplacenou ve výši 25 %.
čl. 25 Smlouvy (řešení případů dohodou) — Rezident, který má za to, že opatření jednoho nebo obou států vedou nebo povedou ke zdanění, jež není v souladu se smlouvou, může nezávisle na opravných prostředcích vnitrostátního práva předložit svůj případ příslušnému úřadu státu, jehož je rezidentem (lhůta není stanovena).

Aktualizováno 10.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Ověřte svůj status