Daňová rezidence v Singapuru z pohledu českého daňového rezidenta

Singapur považuje za rezidenta každého, kdo tam v kalendářním roce pobývá nebo pracuje 183 dnů nebo déle. Občané a trvalí rezidenti, kteří v Singapuru obvykle bydlí, jsou rezidenty i bez 183 dnů; u cizinců IRAS uplatňuje správní pravidla dvou a tří let. Daň se vyměřuje za rok vyměření (YA) z příjmů předchozího kalendářního roku a zahraniční příjmy rezidentů — fyzických osob jsou zpravidla osvobozeny. Česká republika hledí na bydliště a alespoň 183 dnů pobytu v kalendářním roce. Dvojí rezidenci rozhoduje čl. 4 odst. 2 smlouvy ČR–Singapur z roku 1997 — státního příslušníka obou států však výslovně neřeší.

Ověřte svůj status: Česko a Singapur

Zdarma, bez registrace, asi 3 minuty. Závěr podle českého zákona o daních z příjmů ve srovnání s právem Singapuru a smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Kdy vás Singapur považuje za daňového rezidenta

Singapur počítá dny za kalendářní rok předcházející roku vyměření: pro zvolený rok 2026 je to YA 2027. Hranice je 183 dnů nebo více (přesně 183 dnů už stačí). Počítá se fyzický pobyt v Singapuru i dny závislé činnosti v Singapuru; podle praxe IRAS se do dnů započítávají víkendy a svátky i dočasná nepřítomnost (dovolená v zahraničí, služební cesta) během zaměstnání v Singapuru. Činnost ředitele společnosti se jako „závislá činnost“ nezapočítává.

U občanů a trvalých rezidentů Singapuru uplatňuje IRAS první kritérium s. 2(1): zda osoba obvykle bydlí v Singapuru, s výjimkou dočasných nepřítomností. U cizinců — 183 dnů a správní pravidla dvou a tří let.

Zákon pro toto kritérium nestanoví hranici dnů: rozhoduje, kde skutečně žijete a zda jsou vaše výjezdy dočasné (dovolená, služební cesta, krátkodobá práce v zahraničí) a nejsou neslučitelné s bydlením v Singapuru. Přestěhování do zahraničí natrvalo toto kritérium ukončuje.

Správní pravidlo IRAS (nikoli norma zákona): cizinec, který v Singapuru nepřetržitě pobývá nebo pracuje po tři po sobě jdoucí kalendářní roky, se považuje za rezidenta za všechny tři roky, i když v prvním nebo třetím roce strávil v Singapuru méně než 183 dnů.

Správní pravidlo IRAS pro zahraniční zaměstnance (od 1. 1. 2007): zasahuje-li zaměstnání v Singapuru do dvou kalendářních let a nepřetržité období zaměstnání spolu s pobytem bezprostředně před ním a po něm činí nejméně 183 dnů, považuje se zaměstnanec za rezidenta za oba roky. Nevztahuje se na ředitele společností, umělce a sportovce a osoby vykonávající svobodná povolání (konzultanty, trenéry, lektory apod.). Cizince s pracovním povolením nejméně na rok IRAS předběžně zdaňuje jako rezidenty, ale při konečném vypořádání (tax clearance) se při pobytu kratším než 183 dnů stávají nerezidenty.

V kalendářním roce jste v Singapuru pobývali nebo pracovali 183 dnů nebo déle — jste daňovým rezidentem Singapuru za příslušný rok vyměření (za rok 2026 — YA 2027; s. 2(1) Income Tax Act 1947). Singapur zdaňuje příjmy přijaté v Singapuru nebo ze singapurských zdrojů progresivní sazbou 0–24 %; zahraniční příjmy přijaté v Singapuru fyzickou osobou — rezidentem jsou zpravidla osvobozeny (s. 13(7A)), s výjimkou příjmů přijatých prostřednictvím osobní obchodní společnosti (partnership) v Singapuru.
Jste občanem nebo trvalým rezidentem Singapuru a obvykle žijete v Singapuru, odkud vyjíždíte jen dočasně — jste daňovým rezidentem Singapuru (s. 2(1) Income Tax Act 1947) bez ohledu na počet dnů. Závěr závisí na skutečnostech: přestěhovali-li jste se do zahraničí, toto kritérium neplatí.
V Singapuru nepřetržitě pobýváte nebo pracujete tři po sobě jdoucí kalendářní roky — podle správního pravidla IRAS jste daňovým rezidentem Singapuru za každý z těchto let, i když jste v prvním nebo posledním roce strávili v Singapuru méně než 183 dnů. Jde o praxi daňového orgánu, nikoli o normu zákona; přeruší-li se nepřetržité období dříve, status za neúplné roky bude přehodnocen.
Vaše zaměstnání v Singapuru zasahuje do dvou kalendářních let a nepřetržité období zaměstnání spolu s pobytem bezprostředně před ním a po něm činí nejméně 183 dnů — podle správního pravidla IRAS jste daňovým rezidentem Singapuru za oba roky. Pravidlo se nevztahuje na ředitele společností, umělce a sportovce a osoby vykonávající svobodná povolání.

Kdy jste nerezident

Méně než 183 dnů v Singapuru v kalendářním roce a nesplňujete žádné jiné singapurské kritérium rezidence (obvyklé bydlení v Singapuru u občanů a trvalých rezidentů, pravidla dvou nebo tří let u cizinců) — nejste daňovým rezidentem Singapuru. Singapur zdaňuje jen příjmy ze singapurských zdrojů: mzdu sazbou 15 % nebo podle stupnice pro rezidenty, je-li to více (práce do 60 dnů v roce je osvobozena, kromě ředitelů, umělců, sportovců a osob vykonávajících svobodná povolání), odměny ředitelů a ostatní příjmy 24 %.
V Singapuru jste strávili méně než 183 dnů, ale není jasné, zda je Singapur místem vašeho obvyklého bydlení nebo zda se na vás vztahují pravidla dvou nebo tří let pro cizince. IRAS to posuzuje podle skutečností (kde skutečně žijete, délka zaměstnání a pobytu); je-li splněno některé z kritérií, jste rezidentem. Uschovejte si doklady o cestách, smlouvu a data zaměstnání.

Kde se právo Singapuru střetává s českými předpisy

Kolize: 183 dnů v Singapuru a české bydliště. Singapur vás považuje za rezidenta, protože jste tam v kalendářním roce pobývali nebo pracovali 183 dnů nebo více. Česká republika vás považuje za rezidenta, máte-li zde bydliště nebo pobýváte-li zde alespoň 183 dnů v kalendářním roce (§ 2 odst. 2 a 4 ZDP). Rozhodne čl. 4 odst. 2 smlouvy ČR–Singapur z roku 1997: stálý byt jen v ČR — rezident ČR; stálý byt v obou státech — středisko životních zájmů; dále obvyklý pobyt a státní příslušnost; u osoby, která není státním příslušníkem žádného ze států, vzájemná dohoda příslušných úřadů.
Kolize: Singapur vás může považovat za rezidenta i bez 183 dnů. Singapur vás může uznat za rezidenta i s méně než 183 dny: jako občana nebo trvalého rezidenta, který v Singapuru obvykle bydlí a vyjíždí jen dočasně, nebo jako cizince podle správních pravidel IRAS pro tři po sobě jdoucí roky nebo pro zaměstnání zasahující do dvou let. České právo taková pravidla nezná — rozhoduje bydliště nebo 183 dnů v kalendářním roce. Podle smlouvy rozhoduje čl. 4 odst. 2: nejprve stálý byt, pak středisko životních zájmů a obvyklý pobyt — počet dnů v jednom roce sám o sobě rozhodující není.

Co dalšího vědět

Rok vyměření: Singapur zdaňuje příjmy předchozího roku. Singapurská daň se vyměřuje za rok vyměření (YA) z příjmů předchozího kalendářního roku a rezidence se určuje za tentýž kalendářní rok: příjmy a dny roku 2026 odpovídají YA 2027. Česko zdaňuje také kalendářní rok, takže se období kryjí, ale singapurské doklady (výměr daně, potvrzení) uvádějí YA o rok vyšší. Singapur rok nedělí na období rezidence a nerezidence — status platí pro celý kalendářní rok; Česko podle metodiky GFŘ dělenou rezidenci připouští.
Singapur zahraniční příjmy rezidentů — fyzických osob zpravidla nezdaňuje. Singapur zdaňuje příjmy přijaté v Singapuru nebo ze singapurských zdrojů; zahraniční příjmy přijaté v Singapuru rezidentem — fyzickou osobou jsou zpravidla osvobozeny (s. 13(7A)), s výjimkou příjmů přijatých prostřednictvím singapurské osobní obchodní společnosti (partnership). Česká republika zdaňuje svého rezidenta z celosvětových příjmů. Jste-li podle smlouvy rezidentem Singapuru, zdaní Česko jen příjmy ze zdrojů v ČR v rozsahu smlouvy; osvobození nebo snížení daně v ČR u příjmu, který Singapur zdaňuje jen při převodu, se však uplatní jen na částku převedenou do Singapuru nebo tam přijatou (bod 1 protokolu). Jste-li podle smlouvy rezidentem ČR, singapurské osvobození nic nemění na povinnosti přiznat v Česku celosvětové příjmy.
Mzda za práci v Singapuru: 183 dnů v libovolných 12 měsících (čl. 15 odst. 2). Mzda za práci fyzicky vykonanou v Singapuru je singapurským příjmem; nerezident z ní platí 15 % nebo daň podle stupnice pro rezidenty, je-li vyšší, ledaže práce v roce trvala nejvýše 60 dnů (neplatí pro ředitele společností, umělce, sportovce a osoby vykonávající svobodná povolání). Jste-li podle smlouvy českým rezidentem, Singapur mzdu nezdaní jen při splnění všech podmínek čl. 15 odst. 2: nejvýše 183 dnů v Singapuru v jakémkoli dvanáctiměsíčním období, zaměstnavatel není singapurským rezidentem a mzda nejde k tíži jeho stálé provozovny nebo stálé základny v Singapuru. Zdaní-li mzdu Singapur, Česko singapurskou daň započte (čl. 22 odst. 2 písm. a)), nebo mzdu od singapurského zaměstnavatele vyjme podle § 38f odst. 4 ZDP.
Jak Česko vylučuje dvojí zdanění u příjmů ze Singapuru. Jste-li podle smlouvy českým rezidentem, Česká republika sníží svou daň o daň zaplacenou v Singapuru z příjmů, které smí Singapur zdanit, nejvýše o českou daň připadající na tyto příjmy (čl. 22 odst. 2 písm. a) smlouvy, § 38f ZDP); příjmy vyňaté ze zdanění lze zohlednit při výpočtu daně z ostatních příjmů (písm. b)). Úroky ze Singapuru smí zdanit jen stát rezidence (čl. 11 odst. 1), zdaní je tedy jen Česko. Singapurskou daň prokazujete potvrzením singapurského správce daně (§ 38f odst. 5).
Jste rezidentem Singapuru: zápočet nebo osvobození v Singapuru. Jste-li podle smlouvy rezidentem Singapuru, smí vás Česko zdanit jen z příjmů ze zdrojů v ČR v rozsahu smlouvy — například mzdu za práci vykonanou v Česku (§ 22 ZDP), nejsou-li splněny podmínky čl. 15 odst. 2. Singapur dvojí zdanění vylučuje zápočtem české daně (čl. 22 odst. 1); zahraniční příjmy přijaté v Singapuru rezidentem — fyzickou osobou jsou však zpravidla osvobozeny (s. 13(7A)), takže u fyzických osob se zápočet uplatní zřídka.
Rozhodují příslušné úřady: státní příslušník obou států smlouvou pokryt není (čl. 4 odst. 2 písm. d)). Nerozhodne-li stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt ani státní příslušnost, upraví otázku příslušné úřady vzájemnou dohodou — čl. 4 odst. 2 písm. d) smlouvy ČR–Singapur to však výslovně stanoví jen pro osobu, která není státním příslušníkem žádného ze států. Pro státního příslušníka Singapuru i České republiky smlouva pravidlo nemá; výsledek proto považujeme za nevyřešený a odkazujeme na obecné řízení dohodou podle čl. 24. Případ předložte příslušnému úřadu státu, jehož jste rezidentem, do tří let od prvního oznámení zdanění, které není v souladu se smlouvou.
Penze a odměny z veřejné služby. Penze a podobné platy z důvodu dřívějšího zaměstnání se zdaní jen ve státě rezidence (čl. 18); zvláštní pravidlo pro důchody ze sociálního zabezpečení smlouva nemá. Platy z veřejné služby vyplácené státem zdaní stát, který je vyplácí, ledaže jsou služby prokazovány ve druhém státě jeho rezidentem, který je jeho státním příslušníkem nebo se nestal rezidentem jen kvůli těmto službám (čl. 19 odst. 1); obdobně je upraveno zdanění penzí z veřejné služby (čl. 19 odst. 2).
Odchod ze Singapuru: daňové vypořádání (IR21). Nejste-li občanem Singapuru a pracujete-li tam jako zaměstnanec, podá zaměstnavatel při skončení zaměstnání, přeložení do zahraničí nebo vašem odjezdu ze Singapuru na déle než tři měsíce nejméně měsíc předem u IRAS formulář IR21 a zadrží všechny vám splatné částky, dokud IRAS nevyměří daň. Právě v této fázi IRAS přezkoumá předběžný status rezidenta: byl-li skutečný pobyt kratší než 183 dnů a pravidla dvou nebo tří let se nepoužijí, budete zdaněni jako nerezident. V některých případech IRAS daňové vypořádání (tax clearance) nevyžaduje — například při zaměstnání nejvýše 60 dnů v roce nebo při ročních příjmech pod 21 000 SGD; ověřte si to v seznamu IRAS.
Sociální zabezpečení: smlouva ČR–Singapur neexistuje. Česká republika nemá se Singapurem smlouvu o sociálním zabezpečení — Singapur v přehledu smluv ČSSZ není. Každý stát proto uplatňuje vlastní předpisy a při práci v Singapuru hrozí odvody v obou státech. Pojistné daňová smlouva neupravuje; před vysláním si stav ověřte u ČSSZ.
Která smlouva platí: smlouva z roku 1997 ve znění protokolu z roku 2013. Platí Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsaná v Singapuru 21. 11. 1997, v platnosti od 21. 8. 1998 (č. 224/1998 Sb.), s protokolem z roku 1997, ve znění Protokolu z 26. 6. 2013 (č. 64/2014 Sb. m. s.) a upravená Úmluvou MLI (preambule a test hlavního účelu); protokol ani Úmluva čl. 4 nemění. Svobodná povolání: čl. 14; závislá činnost: čl. 15 (183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období); úroky jen ve státě rezidence: čl. 11; penze: čl. 18–19; vyloučení dvojího zdanění: čl. 22 (zápočet v obou státech); řešení případů dohodou: čl. 24 (3 roky).

Jak se řeší dvojí rezidence

Pokud vás za rezidenta považují oba státy, použije se čl. 4 odst. 2 smlouvy: Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Singapur, 21. 11. 1997; sdělení č. 224/1998 Sb.), ve znění Protokolu z 26. 6. 2013 (č. 64/2014 Sb. m. s.). Kritéria se uplatňují postupně — stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklý pobyt, státní občanství a nakonec vzájemná dohoda úřadů.

Smlouva podrobně: příjmy, sazby, pravidlo 183 dnů →

Pojmy, se kterými se setkáte v Singapuru

Income Tax Act 1947 (ITA): singapurský zákon o dani z příjmů; definice rezidence v s. 2(1)
IRAS: singapurská daňová správa
Year of Assessment (YA): rok vyměření: zdaňují se příjmy předchozího roku (YA 2027 — příjmy roku 2026)
Permanent Resident (PR): trvalý rezident: stejně jako občan je daňovým rezidentem, pokud v Singapuru obvykle bydlí
IR21 (tax clearance): daňové vypořádání zaměstnance, který není občanem Singapuru, při skončení zaměstnání nebo odjezdu: zaměstnavatel podá IR21 a zadrží výplaty, dokud IRAS nevyměří daň
one-tier: systém, v němž se dividendy singapurských společností u akcionáře nezdaňují

Otázky

Mohu být rezidentem Singapuru s méně než 183 dny?

Ano. Občané a trvalí rezidenti, kteří v Singapuru obvykle bydlí a vyjíždějí jen dočasně, jsou rezidenty bez ohledu na počet dnů. U cizinců IRAS uplatňuje správní pravidla: pobyt nebo práce v Singapuru po tři po sobě jdoucí kalendářní roky činí rezidentem za každý z nich, zaměstnání zasahující do dvou kalendářních let s nepřetržitým obdobím nejméně 183 dnů za oba roky (neplatí pro ředitele, umělce, sportovce a svobodná povolání). Jde o praxi daňového orgánu, nikoli o normu zákona.

Zdaní Singapur mé příjmy z Česka?

Zpravidla ne: zahraniční příjmy přijaté v Singapuru rezidentem — fyzickou osobou jsou osvobozeny (s. 13(7A)), s výjimkou příjmů přijatých prostřednictvím singapurské osobní obchodní společnosti, a nepřevedené zahraniční příjmy Singapur nezdaňuje vůbec. Sníží-li Česko podle smlouvy daň z příjmu, který Singapur zdaňuje jen při převodu, platí snížení jen pro převedenou částku (bod 1 protokolu ke smlouvě).

Která smlouva platí mezi ČR a Singapurem?

Smlouva podepsaná v Singapuru 21. 11. 1997, v platnosti od 21. 8. 1998 (č. 224/1998 Sb.), ve znění Protokolu z 26. 6. 2013 (č. 64/2014 Sb. m. s.) a upravená Úmluvou MLI; čl. 4 se nemění. Rezidence: čl. 4 odst. 2; mzda: čl. 15 (183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období); úroky jen ve státě rezidence (čl. 11); penze: čl. 18; vyloučení dvojího zdanění: čl. 22 (zápočet v obou státech).

Zdroje

Předpisy a úřední výklad

s. 2(1) Income Tax Act 1947 (definice „resident in Singapore“, písm. (a)) — Fyzická osoba je rezidentem Singapuru, jestliže v roce předcházejícím roku vyměření (year of assessment) bydlí v Singapuru, s výjimkou dočasných nepřítomností, které jsou přiměřené a nejsou neslučitelné s jejím tvrzením, že je rezidentem; rezidentem je i osoba, která v tomto roce fyzicky pobývala v Singapuru nebo tam vykonávala závislou činnost (kromě činnosti ředitele společnosti) 183 dnů nebo déle.
s. 2(1) ITA 1947 (definice „year of assessment“, „basis period“); IRAS — zdanění podle předchozího roku — Daň se vyměřuje za rok vyměření (YA) z příjmů předchozího kalendářního roku: YA 2027 zahrnuje příjmy od 1. ledna do 31. prosince 2026. Rezidence se určuje za tentýž předchozí kalendářní rok, takže zvolený rok 2026 je základním rokem pro YA 2027.
IRAS — «Working out my tax residency» (aktualizováno 12. 5. 2026) — Občan nebo trvalý rezident Singapuru, který obvykle bydlí v Singapuru, s výjimkou dočasných nepřítomností, je daňovým rezidentem. Cizinec je rezidentem za rok vyměření, jestliže v předchozím kalendářním roce pobýval nebo pracoval v Singapuru nejméně 183 dnů, nebo jestliže v Singapuru nepřetržitě pobývá či pracuje tři po sobě jdoucí roky (pak za všechny tři roky, i s méně než 183 dny v prvním a třetím roce). Zahraniční zaměstnanec, jehož zaměstnání zasahuje do dvou kalendářních let, je rezidentem za oba roky, činí-li období zaměstnání spolu s pobytem bezprostředně před ním a po něm nepřetržitě nejméně 183 dnů (neplatí pro ředitele společností, umělce a sportovce a osoby vykonávající svobodná povolání). Do dnů se započítávají víkendy a svátky i dočasná nepřítomnost (dovolená v zahraničí, služební cesta) související se zaměstnáním v Singapuru.
s. 13(7A) ITA 1947 — Osvobozeny jsou příjmy ze zdrojů mimo Singapur přijaté v Singapuru: (a) fyzickou osobou — nerezidentem; (b) od 1. 1. 2004 fyzickou osobou — rezidentem, považuje-li Comptroller osvobození za pro ni výhodné; osvobození se nevztahuje na takové příjmy přijaté prostřednictvím osobní obchodní společnosti (partnership) v Singapuru.
IRAS — sazby pro nerezidenty (aktualizováno 27. 4. 2026); s. 13(6)–(7) ITA 1947 — Nerezident platí daň jen z příjmů přijatých v Singapuru nebo ze singapurských zdrojů, bez osobních úlev: mzda — 15 % nebo podle stupnice pro rezidenty, je-li to více; odměny ředitelů, honoráře konzultantů, příjmy z nájmu, penze a ostatní příjmy — 24 %. Mzda za práci v Singapuru nejvýše 60 dnů v roce je osvobozena (s. 13(6)), kromě odměn ředitelů společností a příjmů umělců a sportovců (s. 13(7)).
§ 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která zde má bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Obvykle se zdržuje ten, kdo zde pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích; započítává se každý započatý den. Bydlištěm je místo, kde má stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl se v něm trvale zdržovat.
čl. 4 odst. 2 Smlouvy ČR–Singapur (č. 224/1998 Sb.) — Fyzická osoba, která je rezidentem obou států, se považuje za rezidenta pouze: a) státu, v němž má stálý byt; má-li jej v obou státech — státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) nelze-li středisko určit nebo nemá-li stálý byt v žádném státě — státu, kde se obvykle zdržuje; c) zdržuje-li se obvykle v obou státech nebo v žádném z nich — státu, jehož je státním příslušníkem; d) není-li státním příslušníkem žádného ze států, upraví otázku příslušné úřady vzájemnou dohodou. Na státního příslušníka obou států text výslovně nepamatuje.
GFŘ, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, č. j. 39105/26/7100-20113-010370 (2026) — 183 dnů zakládá rezidenci za celý kalendářní rok (zpětně od 1. ledna; při odchodu až do konce roku); bydliště zakládá rezidenci od jeho vzniku do zániku; dělená rezidence může vzniknout podle vnitrostátního práva i podle smlouvy; povolení k pobytu ani stát pojištění nerozhodují; důkazní břemeno nese poplatník; potvrzení o daňovém domicilu vydává místně příslušný finanční úřad.
bod 1 protokolu ke Smlouvě ČR–Singapur (č. 224/1998 Sb.) — Stanoví-li smlouva, že příjem ze zdrojů v České republice je v ČR osvobozen nebo zdaněn sníženou sazbou, a Singapur jej zdaňuje jen v částce převedené do Singapuru nebo tam přijaté, uplatní se osvobození nebo snížení v ČR jen na tuto převedenou nebo přijatou částku. Omezení se nevztahuje na příjmy vlády Singapuru ani osob schválených singapurským příslušným úřadem.
čl. 14 a 15 odst. 2 Smlouvy ČR–Singapur (č. 224/1998 Sb.) — Čl. 15 odst. 2: odměny rezidenta jednoho státu ze zaměstnání vykonávaného ve druhém státě se zdaní jen ve státě rezidence, zdržuje-li se příjemce ve druhém státě nejvýše 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období, nevyplácí-li odměny zaměstnavatel, který je rezidentem druhého státu, a nejdou-li k tíži stálé provozovny nebo stálé základny zaměstnavatele ve druhém státě. Čl. 14: příjmy ze svobodného povolání smí druhý stát zdanit, má-li tam osoba pravidelně k dispozici stálou základnu nebo zdržuje-li se tam déle než 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období. Do dnů se započítávají dny příjezdu a odjezdu, služební cesty související s činností a víkendy a svátky, po nichž činnost pokračovala.
čl. 22 Smlouvy ČR–Singapur (č. 224/1998 Sb.) — (1) Singapur s výhradou svých předpisů o vyloučení dvojího zdanění započte daň zaplacenou v České republice z příjmů ze zdrojů v ČR na singapurskou daň z těchto příjmů (odst. 1 ve znění protokolu z roku 2013). (2) a) Česká republika sníží daň svého rezidenta o daň zaplacenou v Singapuru z příjmů, které smí podle smlouvy zdanit Singapur, nejvýše o část české daně připadající na tyto příjmy (prostý zápočet); b) příjmy vyňaté ze zdanění v ČR lze zohlednit při výpočtu daně z ostatních příjmů.
§ 38f odst. 4 ZDP — Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má ČR prováděnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, které rezidentovi ČR vyplácí zaměstnavatel – rezident tohoto státu (nebo které jdou k tíži tamní stálé provozovny), se v ČR vyjímají ze zdanění, pokud byly ve státě zdroje zdaněny; z ostatních příjmů se daň vypočte sazbou zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy. Je-li to pro poplatníka výhodnější, použije se postup podle smlouvy (odst. 1).
čl. 11 odst. 1 Smlouvy ČR–Singapur (č. 224/1998 Sb.) — Úroky mající zdroj v jednom státě a vyplácené rezidentu druhého státu se zdaní jen v tomto druhém státě.
§ 38f odst. 1, 2 a 5 ZDP — Dvojí zdanění příjmů rezidenta ČR ze zahraničí se vylučuje podle mezinárodní smlouvy. Při prostém zápočtu lze daň snížit o daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o část české daně připadající na zahraniční příjmy. Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně.
§ 22 odst. 1 písm. b) ZDP — Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR jsou příjmy ze zdrojů v ČR bez ohledu na to, kdo je zaměstnavatelem.
čl. 24 odst. 1 Smlouvy ČR–Singapur (č. 224/1998 Sb.) — Domnívá-li se osoba, že opatření jednoho nebo obou států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu se smlouvou, může předložit svůj případ příslušnému úřadu státu, jehož je rezidentem; případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření.
čl. 18 a 19 Smlouvy ČR–Singapur (č. 224/1998 Sb.) — Čl. 18: penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu jednoho státu z důvodu dřívějšího zaměstnání se s výhradou čl. 19 odst. 2 zdaní jen ve státě rezidence. Čl. 19 odst. 1: platy, mzdy a podobné odměny (jiné než penze) vyplácené státem za služby jemu prokazované se zdaní jen v tomto státě; druhý stát je smí zdanit, jsou-li služby prokazovány tam a příjemce je jeho rezidentem, který je jeho státním příslušníkem nebo se nestal rezidentem jen kvůli těmto službám. Čl. 19 odst. 2 upravuje obdobně penze z veřejné služby.
IRAS — daňové vypořádání při odchodu zaměstnanců, kteří nejsou občany Singapuru (Form IR21, aktualizováno 4. 3. 2026) — Když zaměstnanec bez singapurského občanství ukončí zaměstnání, odjede pracovat do zahraničí nebo opustí Singapur na déle než tři měsíce, podá zaměstnavatel nejméně měsíc předem u IRAS formulář IR21 a od okamžiku, kdy se o tom dozvěděl, zadržuje všechny zaměstnanci splatné částky, dokud IRAS nevyměří daň.
ČSSZ — Přehled dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení sjednaných ČR — Přehled smluv o sociálním zabezpečení, které Česká republika sjednala (mj. s Austrálií, Indií, Japonskem, Kanadou, Koreou, Spojenými státy a Ukrajinou); Malajsie, Singapur ani Tchaj-wan v něm nejsou (přehled přečten 10. 11. 2026).
Sdělení MZV č. 224/1998 Sb. o sjednání Smlouvy mezi vládou ČR a vládou Singapurské republiky; čl. 27 smlouvy — Smlouva byla podepsána v Singapuru 21. 11. 1997 a vstoupila v platnost 21. 8. 1998 (čl. 27 odst. 2); v České republice se uplatňuje od 1. 1. 1999.
Protokol z 26. 6. 2013, který upravuje Smlouvu ČR–Singapur (č. 64/2014 Sb. m. s.) — Protokol podepsaný v Singapuru 26. 6. 2013 vstoupil v platnost 12. 9. 2014; v ČR se uplatní na srážkové daně z příjmů vyplacených nebo připsaných od 1. 1. 2015 a na ostatní daně za zdaňovací období od 1. 1. 2015. Mění mj. čl. 11, 12, 13 a 22, čl. 4 nemění. Úmluva MLI do smlouvy doplnila preambuli a test hlavního účelu, a to od 1. 1. 2021 u srážkových daní a pro zdaňovací období od 1. 3. 2021 u ostatních daní.
IRAS — sazby daně pro rezidenty od YA 2024 (aktualizováno 27. 4. 2026) — Progresivní stupnice ze zdanitelného příjmu rezidenta: prvních 20 000 SGD — 0 %, dále 2 %, 3,5 %, 7 %, 11,5 %, 15 %, 18 %, 19 %, 19,5 %, 20 %, 22 % (320 001–500 000 SGD), 23 % (500 001–1 000 000 SGD) a 24 % nad 1 000 000 SGD.
IRAS — druhy plateb a sazby srážkové daně (aktualizováno 18. 11. 2025) — Srážková daň z plateb nerezidentům: úroky — 15 %, licenční poplatky — 10 % (se sníženým základem u autorů), nájem movitého majetku — 15 %, odměny ředitelů — nerezidentů — 24 %, osoby vykonávající svobodná povolání — nerezidenti — 15 % z hrubého příjmu nebo 24 % z čistého, umělci a sportovci — 15 % z hrubého příjmu.
IRAS — zisky z prodeje nemovitostí, akcií a finančních nástrojů (aktualizováno 27. 2. 2026); dividendy (aktualizováno 27. 2. 2026) — Zisky z prodeje nemovitostí a akcií se zpravidla nezdaňují jako kapitálové zisky, není-li prodej obchodní činností (časté obchody, cílem je dosáhnout zisku). Dividendy singapurských společností v systému one-tier se nezdaňují; zahraniční dividendy přijaté v Singapuru rezidentem zpravidla také ne (kromě přijatých prostřednictvím osobní obchodní společnosti v Singapuru).
čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy ČR–Singapur — Fyzická osoba, která je rezidentem obou států, se považuje za rezidenta pouze toho státu, v němž má stálý byt; má-li stálý byt v obou státech, za rezidenta státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy ČR–Singapur — Nelze-li určit stát, v němž má osoba středisko životních zájmů, nebo nemá-li stálý byt v žádném státě, považuje se za rezidenta pouze státu, v němž se obvykle zdržuje.
čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy ČR–Singapur — Zdržuje-li se osoba obvykle v obou státech nebo v žádném z nich, považuje se za rezidenta pouze státu, jehož je státním příslušníkem (písm. c)); není-li státním příslušníkem žádného ze států, upraví příslušné úřady otázku vzájemnou dohodou (písm. d)). Na státního příslušníka obou států text výslovně nepamatuje.
čl. 24 odst. 1 a 3 Smlouvy ČR–Singapur — Osoba může předložit případ zdanění, které není v souladu se smlouvou, do tří let od prvního oznámení opatření; příslušné úřady se vzájemnou dohodou snaží odstranit obtíže nebo pochybnosti, které vzniknou při výkladu nebo uplatňování smlouvy.

Aktualizováno 10.11.2026. Výsledek má jen informativní povahu a není daňovým ani právním poradenstvím. Finanční úřady a soudy mohou pravidla vyložit jinak, mimo jiné kvůli okolnostem, které zde nejsou zohledněny, a právo se mění. Před rozhodnutím se poraďte s kvalifikovaným poradcem.

Ověřte svůj status